Chcete dobře kojit?
Sací reflex je velmi silný již bezprostředně po narození, proto se doporučuje první přiložení dítěte již na porodním sále co nejdříve po porodu. Výhodný je společný pobyt matky a dítěte na pokoji – tzv. systém rooming in. Jen tak je možné si přiložit dítě k prsu, kdykoliv má hlad. Dlouho tradovaný mýtus, že příliš dlouhé přiložení dítěte poškodí bradavky, je již překonán. Dalším mýtem je, že ženy po císařském řezu začnou kojit později. Pokud je dítě dostatečně často přikládáno již od prvního dne života, rozvíjí se kojení stejně rychle jako u matek po spontánním porodu.
Zdroj: archiv redakce
Technika kojení
Klíčové je zvládnutí správné techniky kojení. Je proto výhodné využít pomoci zdravotnického personálu již od prvních přikládání.
Dětské sestry matce poradí, jak zaujmout pro ni co nejpohodlnější polohu, jak přidržovat jednou rukou prs a druhou hlavičku dítěte, jak vyvolat hledací reflex dítěte a jak do široce otevřených úst vsunout bradavku i s celým dvorcem co nejhlouběji.
Pozor na lahev
Zajímavé je také uvědomit si, že při kojení dítě vlastně nesaje, ale jazykem tlačí měkkou bradavku s dvorcem k tvrdému patru a mléko vlastně vytlačuje do dutiny ústní. Když se dutina ústní naplní, dítě polkne, nadechne se a celý cyklus se opakuje.
To je zcela odlišný způsob pití než při krmení dítěte lahví opatřenou dudlíkem. Gumový nebo i silikonový dudlík je mnohem tvrdší než bradavka, bez ohledu na jeho „anatomický“ tvar, tok mléka usnadňuje gravitace a dítě saje pomocí svalů ve tváři.
Rozdíly v obou těchto způsobech pití mohou být pro některé děti časně po narození matoucí a dítě může začít jeden z nich upřednostňovat. Snazší je obvykle pití z lahve a to může být důvodem k předčasnému ukončení kojení.
Žádné přikrmování
Zdravé donošené děti vůbec nepotřebují v prvních dnech po narození žádné přikrmování. Naopak to v této době spíše vadí, protože se dítě snadno zasytí a nedostatečné přikládání málo stimuluje tvorbu mléka matky. Pokud je přikrmování nutné, je výhodné nahradit zpočátku lahvičku nějakým alternativním způsobem, např. lžičkou. Při rozvoji kojení u nedonošených dětí se zase používají i tzv. mlékovody. K prsu se připevní cévka, do které vtéká mléko. Dítě saje bradavku zároveň s cévkou a učí se tak pít z prsu.
