Co je angličtina metodou Helen Doron?

Metodika výuky angličtiny pro děti dle Helen Doron English je „duchovním dítětem“ britské lingvistky a pedagožky Helen Doron. Helen Doron spojila své znalosti nabyté během akademických studií s praxí při práci učitelky anglického jazyka a vytvořila vlastní přirozenou a úspěšnou metodu výuky anglického jazyka u dětí. Jako vědec přitom dbala zejména na rozhodující vývojové fáze mozku dítěte.
foto: istock.com

„Jako matka tří dětí se Helen zajímala o tzv. Suzuki metodu aplikovanou při výuce hry na housle. Tato metoda učí malé děti hře na hudební nástroj pomocí stále se opakujícího poslechu. Učitel ukáže dětem, které ještě nedokáží přečíst notový zápis, jak mají dané partie zahrát.

Sám Dr. Suzuki nazývá tuto metodu výuky na hudební nástroj jako „metodu mateřské řeči“, protože dítě se zpočátku učí pouze díky melodii, kterou opakovaně slyší.

„Hodiny svým obsahem, slovní zásobou a zvolenými tématy odpovídají zájmům dětí v příslušném věku. Jsou vedeny výhradně v angličtině a skupinky mají od čtyř do osmi dětí. Probíhají zábavnou formou, často se používají hry navozující různé situace tak, aby při setkání s cizincem nebo při návštěvě cizích zemí uměly pohotově reagovat. V hodinách využíváme všechny smysly, děti mají příležitost si učivo „osahat, očichat, dotknout se, ochutnat, vidět, slyšet...“ prostě danou látku tzv. prožít. Když k tomuto přidáme anglofonní prostředí, které rodiče navozují doma dětem prostřednictvím našich CD, úspěch u dětí je zaručen,“ přibližuje metodu Helen Doron v praxi nezávislá lektorka působící v Mníšku pod Brdy na Praze-západ Monika Strouhalová.

Zkušenost Jany Heinové, maminky 3letého Marečka: „Loňského roku jsem přihlásila svého syna, tehdy ještě ani ne tříletého, na výuku angličtiny metodou Helen Doron. Po první ukázkové hodině jsem si nebyla zcela jista, zda jsem udělala dobře, zda syn není na výuku cizího jazyka příliš malý. Vždyť ještě neumí pořádně mluvit ani česky, má období, kdy jeho nejčastějším slovem je otázka: „Proč?“ Pochopí, co se po něm chce, když nerozumí cizímu jazyku, nebude z toho zmatený? Uklidňovalo mne, že ve třídě je tak malých a začínajících dětí více a že synovi se tam líbí. Důležité pro mne bylo, že syn se na každou hodinu angličtiny těšil, že si rád opakoval podle DVD jednotlivé lekce, že jim rozuměl. Už po několika lekcích uměl anglicky pojmenovat plno zvířat, věcí, děj, pochopil, co se po něm chce, rozlišit malý x velký, nahoru x dolů, uměl počítat. Dnes chodí náš syn na angličtinu druhým rokem, pokaždé se těší nejen na hodinu, ale i na kamarády, na to, že si vždy před i po výuce mohou v herně chvilku pohrát.“

Kdy s cizími jazyky začít?

Odborné studie doporučují rodičům začít učit děti cizí jazyky co nejdříve. Do dvou let věku dítěte se v mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří.

Děti, které se současně učí více jazyků, dokážou plynně přecházet z jednoho do druhého, aniž by přitom dělaly příliš velké chyby. Pokud se tomu děti věnují pravidelně a systematicky, mohou se učit libovolný počet jazyků.

Stejně jako mateřský jazyk

Batolata a malé děti nevnímají žádné cizí řeči. Melodii, rytmus a strukturu jazyka se učí ještě dlouho předtím, než jsou vůbec schopny mluvit. Děti se simultánně učí všechny úrovně jazyka – prozódii (rytmus, přízvuk a intonace), fonetiku (zvuky řeči), fonologii (zvuky řeči ve smysluplných celcích), morfologii (slovní konstrukce), syntax (větné struktury) i sémantiku (význam slov).

Stejně jako se děti naučí bez jakýchkoli jazykových hodin svou mateřštinu včetně správné výslovnosti a i složité gramatiky, je pro ně také výuka cizích jazyků a učení řeči součástí vývoje.

Do sedmi let věku jsou všechny vjemy související s řečí a jazyky ukládány do stejné oblasti mozku. Po uplynutí tohoto období se pro jednotlivé jazyky utvářejí různé sítě neuronů a při jejich používání je nutné mezi nimi „přepínat“. I tehdy se samozřejmě cizí jazyk naučit dá, je ovšem daleko obtížnější dosáhnout úrovně rodilého mluvčího, zejména v oblasti výslovnosti. Přední jazykovědci proto doporučují začít s učením další řeči – vedle mateřské – tak brzy, jak je to jen možné.

Na Babywebu dále najdete:

Zkušenost Markéty Dobešové, maminky 5letého Honzíka: „Vzhledem k tomu, že znalost anglického jazyka je v dnešní době spíše nutností než výhodou, rozhodli jsme se umožnit našim dětem seznámit se s ním již v raném dětství. Metoda Helen Doron nás oslovila tím, že je dětem umožněno poznávat jazyk přirozenou a hravou formou učení, doplněnou poslechem audiovizuálních pomůcek, které nenásilně simulují anglofonní prostředí. Věříme, že tato investice do vzdělání našich dětí je smysluplná a dětem v budoucnu užitečná.“

Aby učení nebylo mučení

Výuka u dítěte prochází přes silné emoce, které jsou důležité při jakémkoli učení. Jan Ámos Komenský měl pravdu, když říkal: „Škola hrou“. Pozitivní emoce jsou důležité při jakékoli činnosti a při výuce zvláště. Totéž platí i o učení cizích jazyků.

Dospělý člověk si s sebou nese příliš mnoho negativních systémů přesvědčení, a proto se někdy stane, že se v dospělosti již není schopen cizí jazyk naučit. Čím jsme starší, tím více přijímáme nové informace s logickým pohledem. Dítě nové informace přijímá spíše emocionálně. Dítě nepřemýšlí, zda se říká „pod stolem“ nebo „pod stůl“. Říká to, co slyší a nesnaží se dopátrat nějakých gramatických pravidel.

Nezatíží výuka malé dítě?

Psychika dítěte není dotčena v případě, že jsou všechny nové informace spojeny s pozitivními, radostnými a veselými emocemi. Naopak, pokud se dítě cítí být šťastné, je schopno přijímat daleko větší množství informací i z okolního světa.

Výuka cizího jazyka je pro dítě spojena především s osobností, která vyučuje. Aby byla výuka efektivní, měla by být pro dítě učitelka kamarádkou, která ho pro jazyk nadchne. Vyučující cizích jazyků pro malé děti by proto měli umět být veselí, hraví, radostní a hlavně dětští.

Cizí jazyk se dobře učí při fyzické aktivitě, s dětmi je jednoduše potřeba si hrát a přitom mluvit.

V případě, že rodiče najdou učitele s dostatečným pedagogickým vzděláním, prověřenou metodikou, hravou formou výuky a hlavně výuku přiměřenou věku a duševnímu vývoji dítěte, nebude tedy výuka dítě žádným způsobem zatěžovat. Výuka metodou Helen Doron Early English je pro děti zábavná a přirozená. Děti si v hodinách v podstatě hrají, aniž by tušily, že právě objevují angličtinu nebo jiný cizí jazyk.

 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené