Co potřebují miminka ke štěstí?

Moderním miminkům se dostává velké pozornosti. Jakmile maminka zjistí, že je děťátko na cestě, začne nakupování. Miminko bude určitě potřebovat nádherný kočárek, vlastní postýlku, vlastní pokojíček, elektronickou chůvičku, monitor dechu... Děti přitom potřebují ke štěstí úplně jiné věci, kterých se jim naopak často nedostává.
foto: Profimedia

Dopřejte mi ohleduplný porod

Moderní medicína zachránila zcela jistě život mnoha miminkům, která by dříve porod pravděpodobně nepřežila. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Miminka jsou malé citlivé bytosti, pro které je porod náročná situace a nemocniční praxe jim to ještě ztěžuje. Téměř nikomu dnes nepřijde divné, že děťátku, které bylo devět měsíců schoulené v šeru matčiny dělohy, se po porodu natahují končetiny, svítí na něj ostré světlo a je často oddělováno od mámy i na několik hodin. Přitom by dítě potřebovalo přechod velmi jemný a pozvolný. Ticho, šero, teplo a matčina náruč svědčí miminku po porodu nejlépe.

Rané útrapy si totiž miminko ukládá do nevědomé části mysli a nepříjemné pocity, které jsou s nimi spojené, se pak mohou během života vracet. To, že porodní zážitky zůstávají uloženy kdesi hluboko v lidské paměti, potvrdily v šedesátých letech i pokusy s LSD. Lidé se při nich často propadali zpátky ke svému vlastnímu porodu. Tyto zážitky provázely nejen silné emoce, ale také zaujímání zcela přesných porodních poloh nebo třeba zarudnutí kůže na krku v místech, kde byla omotaná pupeční šňůra. Porovnáváním těchto konkrétních prožitků s porodními záznamy se ukázalo, že zážitky vyvolané drogou skutečně kopírují porodní události. 

Kojení je základ, mami

Kojení není pouze krmení. Je to proces, při kterém dítě zažívá lásku, bezpečí matčiny blízkosti i příjemný pocit nasycení, prostřednictvím mateřského mléka se posiluje dětská imunita. Jsou tu ale i další souvislosti. Dítě při kojení určitým způsobem dýchá, saje, hýbá jazykem, polyká, odpočívá a v jeho těle probíhají další fyziologické procesy. Velmi důležitou součástí kojení je právě sání, které posiluje jazyk a svalstvo úst, a tím zároveň stimuluje i mozkovou tkáň.

Sání jako takové je pravděpodobně velmi důležité pro neurologický vývoj dítěte. Toto zjištění podporují nejen pozorování sajících miminek prostřednictvím moderních přístrojů, ale i výsledky vědeckých výzkumů poukazující na vyšší IQ u dětí dostatečně kojených v prvním roce života. To, že nedostatečné kojení může na dětech zanechat celoživotní stopy, věděl už otec psychoanalýzy Sigmund Freud. Ten definoval tzv. orální osobnost, tedy neurotickou povahu, která si přinesla do života zátěž právě z období, kdy měla být kojena. Často se projevuje přejídám, požitkářstvím, závislostmi všeho druhu, nesamostatností a sklonem k obezitě. 

Pokud je tedy nutné nahrazovat přirozené kojení krmením z láhve, je dobré tomu věnovat péči. Užívání láhve by mělo ve všech ohledech připomínat přirozené kojení. Tvar dudlíku i jeho propustnost by měla být co nejvíce podobná fungování lidského prsu, aby dítě skutečně muselo usilovně sát. Maminka se také může během krmení svléknout, aby dítě zažívalo fyzický kontakt, stejně jako při kojení. 

Bez dotyku a blízkosti jsem ztracený 

Děti potřebují mnohem více fyzického doteku, než v době kočárků a oddělených postýlek obvykle dostávají. Zdá se, že pro jejich psychický i fyzický vývoj je nesmírně důležité, aby byly nošeny v náručí. Ve své knize Koncept kontinua na to upozorňuje autorka Jean Lieddloffová, která strávila několik let v Jižní Americe mezi primitivními indiány kmene Yequánů. Autorka si všimla jednak toho, že indiáni jsou mnohem spokojenější a šťastnější než běžný západní člověk, ale také toho, že děti Yequánů od první vteřiny, kdy se narodí, jsou u mámy v náručí nebo alespoň v těsném fyzickém kontaktu s ní, a to ve dne i v noci. Je to naše lidská přirozenost, na kterou nás příroda nastavila během milionů let našeho vývoje.

Miminko, postrádající mateřskou náruč, trpí nedostatkem blízkosti, což vnáší do jeho života nespokojenost a nejistotu. Liedloffová mimo jiné tvrdí, že děti, které jsou nošeny, zdaleka tolik nezlobí. „Přirozená logika zakazuje věřit v evoluci živočišného druhu, jehož charakteristikou je to, že miliony mláďat přivádějí své rodiče na pokraj šílenství,“ píše autorka knihy Koncept kontinua. 

Čtěte také:

Z klidného spánku čerpám sílu

S fyzickou blízkostí i kojením souvisí i kvalita spánku. Když je dítě správně nakojeno, je spokojené a pomalu se noří do příjemného klidu a usíná. Než ale usne úplně, prochází tzv. alfa stavem. U miminka ho poznáte podle toho, že má pootevřená víčka a hýbá očima. Je to fáze spánku, která je pro vývoj dětské psychiky velmi důležitá. Aby se dítě mohlo takto spokojeně „propadnout do alfy“, musí být syté, ležet v poloze, ve které může mít uvolněné krční svaly a musí se cítit v bezpečí.

Základní podmínkou bezpečí je pak fyzická blízkost rodičů. Stále více lékařů, psychologů a vědců se proto dnes přiklání ke společnému spaní. Margot Sunderlandová, ředitelka vzdělávání v londýnském Centru pro psychické zdraví dětí prostudovala asi osm set lékařských výzkumů zaměřených na dětský spánek a o společném spaní nyní vydává knihu, ve které se například dočtete, že mozek dětí odložených ke spánku do jiné místnosti vykazuje aktivity podobné těm, které mozková tkáň produkuje během fyzické bolesti. 

Nezávislost pramení z dobře prožité závislosti 

S dětmi je to jako s jablky. Když se plod utrhne příliš brzy, nikdy nedozraje. K nejdůležitějším úkolům raného dětství patří dobře si prožít závislost a pak se začít oddělovat jako samostatná bytost. Nutíme-li děti k separaci příliš brzy třeba oddělováním po porodu nebo samostatnými pokojíčky pro kojence, stane se pravý opak toho, čeho chceme dosáhnout. Místo silných osobností vychováme bytosti se slabě vyvinutým já, které se budou ke skutečné nezávislosti a samostatnosti propracovávat jen velmi obtížně.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené