Dárcovství spermatu
Pokud vyšetření muže prokáže, že jeho spermie nejsou schopny oplodnit vajíčko, obvykle přichází na řadu sperma od dárce. Tento zákrok je nazýván zkratkou AID (Arteficial Insemination from Donor = Umělé oplodnění od dárce). Páry k tomuto kroku přistupují v okamžiku, kdy se partnerovy spermie nevytvářejí vůbec, jsou slabé, nebo je jich málo, popřípadě hrozí přenos genetických vad na plod. Podmínkou pro dárcovství je stoprocentní zdraví dárce. Jeho semeno je podrobeno důkladnému vyšetření spermiogramu, lékaři dáleposuzují genetickou výbavu jedince a stanovují takzvaný karyotyp, tedy ověřují, že všechny chromozomy v buňkách daného muže jsou v pořádku. Důležitá je také krevní skupina dárce a Rh-faktor. Pečlivě se zkoumá bezinfekčnost spermatu s důrazem. na virus HIV, který způsobuje AIDS.
Zdroj: archiv redakce
Na začátku cesty
Dárcovo sperma je po první návštěvě hluboce zmraženo na teplotu kapalného dusíku, tedy -196 stupňů celsia. Po půl roce přichází dárce znovu a testy na HIV se opakují. Teprve pak se může sperma použít.
Cena za život
Jaké jsou odměny za dárcovství spermatu? Například ve Francii se uplatňuje názor, že dárce nemá na finanční odměnu nárok. Jedině tak je možné zaručit, že je dárcovství projevem čistého altruismu a nikoli vypočítavosti. Nedostatkem tohoto přístupu je nízký počet dárců. Většinou se jedná o muže, kteří se k dárcovství rozhodli poté, co je oslovili jejich přátelé. Naopak ve Spojených státech je dárce veden jako obchodní partner. V dalších zemích je finanční částka, která je za dárcovství spermatu mužům vyplácena, symbolická, aby se nestala jediným motivem. Peníze dostávají většinou až po půl roce, kdy se potvrdí, že sperma není infikováno virem HIV. V České republice se odměna pohybuje kolem pěti set korun.
Ideální dárce
Velmi přísně se dodržuje pravidlo anonymity dárce. Ten se nikdy nedoví, zda bylo jeho sperma použito, kdo se stal jeho příjemkyní a kolik dětí se narodilo. Stejně tak nezná původ svého dárce žena, která se umělému oplodnění podrobí. Toto pravidlo je ve většině zemích stanoveno zákonem. Pouze ve Švédsku mohou děti po dosažení plnoletosti původ svého biologického otce zjistit. Je ovšem nutné dodat, že toto opatření mělo neblahý dopad na počet dárců. Ten rapidně klesl. Ideálním dárcem je zdravý muž ve věku mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety. Je vhodné, aby muž měl své děti (například ve Francii je to závazný požadavek). Zmražené sperma ve spermobance má neomezenou životnost.
Výběr dárce
Muž, který má zájem stát se dárcem, by měl kontaktovat jakékoli centrum asistované reprodukce. Při výběru vhodného dárce je důležitý právě Rh-faktor. Pokud je příjemkyně Rh negativní, musí mít negativní Rh-faktor i dárce. Dále se pohlíží na krevní skupinu dárce, která by měla být zvolena tak, aby krevní skupina dítěte nemohla vyloučit otcovství muže, který bude uveden v jeho rodném listu. Žadatelé o dárcovství před zákrokem vyplňují speciální dotazník, v němž mimo jiné uvádějí i fyziognomické znaky partnera. Je to proto, aby byl dárce vybrán tak, aby bylo dítě svému otci podobné. V případě, že žena přijde znovu, je i podruhé oplodněna stejným spermatem. Takřka jediným omezením pro ženu je, že musí být se svým partnerem řádně oddána. Cena zákroku se liší podle zařízení, které oplodnění provádí. Nejnižší částka ale většinou odpovídá odměně dárce.
