Batole LIVE! 1

Pro Báru: dík za morální podporu při cestě za mimčem:-) Vůbec jste mě s Helen neodradily. NAvíc miluju Vaěe videa z Kutný Hory - pocházím z Chvaletic, do KH to máme nějakých 20 km a je to moje srdeční záležitost.Jsem 3. den po embryotransferu, takže teď tiše doufám, že už ve mně něco roste:-) Mějte se krásně:-)

oprava: sportsdirect tečka com. Už neumím psát :-)

Ahoj Kamíku, je to anglický sportdirect tečka com :-) Je ale potřeba, aby se sešlo víc lidí, poštovné je minimálně 15 liber a s hodnotou narůstá. Ale ceny stojí za to. Hezký den ! Eva

Ahoj vsem,

no, záchvaty vzteku jsou asi u každého na denním pořádku. Nas mrnousek se ted ale začal vztekat kvuli oblečení - tohle nechci a je problém ho obléct. Ponožky chce, ale žádné nejsou ty pravé.... hruza.

Mimochodem Evi, napis odkaz ne ten anglický internetový odkaz, taky bych to zkusila. Diky.

K.

Ahoj Včelko,
no občas je to o nervy, ale aspoň u nás je to lepší a lepší. Ty záchvaty netrvají už tak dlouho a celkem už se místy daří Páťovi i něco vysvětlit, není to jak hučení do dubu. Byly doby, kdy bylo měsíc špatně úplně všechno a to bylo mnohem horší. A i když se to asi nemá, celkem večer zabírá "přijde bubák". Manžel vedle zabouchá do zdi a Páťa je v pozoru, zmlkne a čeká, co bude. Ale aby odkráčel sám do pokoje a třísknul dveřmi...nooo...na takovou vyzrálost projevu jsme tedy nebyli nachystaní. Oni jsou vždy evidentně o krok dál, než si myslíme :-)

Milá Evo,
zachváty vzteku se musejí nějak přežít, jednou určo zkončí, moje dcera (2,5roku) je má taky, metoda pevného sevření naprosto nefunguje, jsem spíš pak pokousaná a samá modřina. Do pokojíčku se chodí taky sama zavírat a pro větší efekt strašně práskne dveřma. To je poslední kapka a mám chuť jí seřezat až to není hezké. No musela by být samá modřina. nám sice neomdlívá, ale pění jak když má vzteklinu a párkrát se z toho i pozvracela. Za pár minut to přestane a jde se mazlit. Prý si děti procházejí složitým obdobím a musíme na ně být hodné....a kdo bude hodnej na nás, co?

V sobotu 10. září bude Prokopské údolí patřit dětem! Mohou se zde vydat na kouzelnou výpravu Pohádkovým lesem. Startuje se úderem 12. hodiny u nákupního centra Galerie Butovice, ke kterému povede značená trasa od stanice metra Nové Butovice. Na účastníky čeká cesta pohádkovým lesem, na které potkají nejrůznější pohádkové postavičky a strašidla. Letos jich bude k vidění přes 70! Ve stejnou dobu – tedy ve 12 hodin - vypukne bohatý doprovodný program a rozjedou se atrakce a další připravené aktivity! Novinkou letošního ročníku budou bezplatné atrakce pro všechny návštěvníky – skákací hrady, trampolína, malování na obličej, Bossaball a další! Vstupné do Pohádkového lesa činí 50 Kč. Pro všechny děti je připravena spousta dárků a pro všechny věkové kategorie opravdu pohádkově nadupaný program po celé odpoledne. Pro více info navštivte naší stránku na Facebooku „Pohádkový les 2011“ nebo www.rtcproduction.cz.

jsem ráda Kami, že jsme Tě svými příběhy s Helen neodradily. Budeme držet palce a doufáme, že se brzy ozveš s dobrou zprávou. p.s. Znám manželský pár, který měl 1.dítě po IVF a když bylo klukovi 9měsícu, počali přirozenou cestou dalšího:)

Chtěla jsem jen poděkovat za články o Vašich raubířích, vždycky mi zaručeně zvednou náladu...já tedy bohužel ještě maminkou nejsem, příští měsíc mě čeká IVF, ale Batole live je fakt úžasné a doufám, že za dva roky budu mít doma taky takového lumpíka:-)

ahoj Gabčo,
Evička a Helenka jsou narozené v listopadu 2009 - tedy mají 21 měsíců, Páťa je o měsíc mladší.

Ahoj maminky, můžete mi prosím sdělit jak máte stará batolátka ? Každý týden čtu vaše řádky, ale tohle mi nějak uniklo. Já mám 16 měsíční holčičku tak nevím jestli ji mohu srovnávat s vašima prckama. Děkuji

Ahojky, s normálními vzteky si umím poradit v pohodě - jak psala Bára - ignoruju to a ono to přejde. Někdy to holt trvá dlouho, tak to trvá :-) Tuhle jsem nechala Patrika válejícího se po zemi a řvoucího jak paviána v lese a šla v klidu směr domov :-) a že mu to trvalo, než se sebral a šel...
Ale tohle bylo období (nejhorší snad už přešlo - uff ), kdy se scéna konala každých 5 minut. Oblíkání - scéna, šlo se ven - scéna, jídlo - scéna, přebalení - scéna, v aquaparku se mu nelíbil jeden bazén - scéna, druhý bazén taky nevyhovuje - scéna, no prostě na palici, nic nejedl, no asi to byly zuby. Už to párkrát měl a naštěstí jsou to jen několikadenní epizody a pak se vracíme ke vztekacímu normálu :-)
Ty jo, ale když čtu o omdlívání, tak to snad radši to vztekání, to je silné kafe.
E.

ahoj,

myslím, že vzdor a vztek nemine žádné děcko. Oni to prostě zkoušejí. Evík není vyjímkou!! Ta nejradši hází různými předměty, kouše, a nebo vůbec nejradši by mi vyškubala všechny vlasy. Reaguji podle toho, jak já sama jsem v dané chvíli vzteklá. Ale nejčastěji praktikuji, že ji pěvně sevřu a čekám až největší vztek opadne. Potom ještě nějakou chvíli pláče a za chvíli se už snaží udobřovat.
To u starší dcery Máji jsme zažívali větší psycho. Ta se vůbec nestačila vztekat, přicházela do tak velkého afektu, až se z toho nemohla vůbec nadechnout. Jednou nám venku i omdlela. Z toho jsem byla teprv vyklepaná.
Ale všechno jednou přejde. Dnes je Mája hodná holka, sice už přichází do puberty, ale furt se to dá zkrotit. :D

Ahoj Evo,
Helen čas od času taky posedne amok a pak sebou praští o zem a mlátí hlavou do podlahy a křičí... připisovaly jsme to jejímu jižanskému původu. Jediné co zabírá je, že ji necháme v místnosti samotnou a odejdeme. Když nemá publikum, hned přestane. říkáme "fuj, na to se nebudem koukat." a jdem pryč. za chvilku se zvedne a přijde za námi. Nic jiného než ignorovat nemá smysl, na tresty jsou ještě malí a jen by se v nich ten vzdor a vztek posílil ( to mám od mámy, je psycholog :-). Zkuste to, třeba to na Patrika taky zabere. Přeji pevné nervy!

Silvie - náš článek už je opravený, paní šéfredaktorka mi vyšla vstříc :-) a pokud jde o podávání léků - když dávám panadol na zoubky, vychladím ho v lednici, Helen je pak ráda, že ta trubička studí a hned si ho ráda vezme. Antibiotika měla jen jednou, tekutý sirup, který měl být v lednici a podávám na lžičce. Bylo mi jasné, že to vyliju dřív, než cokoli pozře, tak jsem jí ho podávala taky tou trubičkou na panadol a bylo to rychlé a jednoduché. Přejem Evičce brzké uzdravení.

Ahoj Silvie,
už jsem v kontaktu s paní šéfredaktorkou, o tom, že byly naše texty tak moc zkráceny a změněny nevěděla. Paní, co to měla na starosti, tam prý už nepracuje, tak snad ta nová paní editorka bude vlídnější :) texty si klidně posílat můžeme, také si je ráda přečtu v původním znění. email vám napíšu na youtube do soukromé zprávy.
slunečník nedorazil. taky mě napadlo, že ke kočárkům nemáme žádné záruční listy, kdyby se s nimi snad něco stalo, nevím, jak bychom je mohli reklamovat...
doufám, že už je Evičce lépe!

Ahoj Báro a Evo,
můj text byl taky zkrácen, ale s tím se asi nedá nic dělat. To bude daň za to, že se sledují tři rodiny najednou. Ale já bych si ráda pokaždé přečetla celý tvůj článek i článek od Evy. Proto navrhuji, že bychom si mohly posílat texty na naše e-maily. Co vy na to?
A ještě jeden dotaz. Už vám dorazil slíbený slunečník?

to, co dnes vyšlo, není bohužel naše dílo. Proto zde uveřejňuji originál textu, který jsem napsala pro 3. díl Batole Live! :

Ahoj maminky a batolata!
tak je za mnou další týden a opět jsem se nenudila. V pondělí jsme s mámou dohlížely na uklízečky v našem novém bytě. Všechno pěkně vyleštily a provoněly, abychom se stěhovali do čistého. V úterý ráno nás babi Zůza odvezla na naši milovanou chatu v Českém Šternberku. Jezdím tam od narození a jsem 5.generací naší rodiny, která považuje chatu za nejlepší místo na světě.
Cestou jsme udělaly velký nákup a na místě nám Zůza uvařila kotel guláše a bramboračky. A přivezla nám mikrovlnku. Moje máma je totiž v kuchyni dost nemožná a ještě k tomu líná, takže babi nechtěla riskovat zmenšení mých faldíků a řádně nás zaopatřila. Na chatě jsme si s mámou lebedily až do neděle. Opalovaly jsme se, chodily na procházky(mávat mašině, podívat se pod hrad, na kafíčko na jez..), hrály si, cachtaly se, chrupaly do půl deváté ráno (máma mi již po narození vysvětlila, že dřív jak v 8 nevstává. :-D jako miminko jsme spávala do půl desáté, teď se budím mezi 8 a 9 ráno) a ze všech těch dobrodružství a čerstvého vzduchu jsem byla tuhá kolem 8. večer. Naučila jsem se vylézt po schodech do chaty (ke zděšení mámy i babičky), a ze slov mámo a mňam jsem udělala "mňámo" což znamená mámo dej mi mňam. Nejradši jsem si hrála na dece, krmila panenku a cachtala se v lavoru. Taky jsem mámě občas "čórla" mobil a zavolala děděmu nebo babičce. Jsem totiž moc šikovná a umím si odblokovat dotykovou obrazovku, podle fotky najdu, komu chci volat a už jim můžu bonzovat, co mi máma zase provádí.
Zůza a dědě mezitím dávali dohromady nový nábytek, stěhovali knihy ( naše sbírka by vydala na menší městskou knihovnu) oblečení, kytky, nádobí.. Ve čtvrtek dorazila teta Anča a strejda Khamah, aby Zůze a děděmu pomohli v pátek. To přijeli stěhováci a byl čas přesunu velkých kusů nábytku a elektrospotřebičů. Jelikož jsme bydleli ve 4. patře bez výtahu a nový byt je v 1. patře bez výtahu, všichni se pořádně zapotili. Babička nás o průběhu stěhování pravidelně informovala a přitom nenápadně kontrolovala, zda dostávám najíst a nechybí mi nějaká část těla. Ale nemusela se bát. Máma se chovala docela zodpovědně a navíc bylo všude kolem spousta hodných lidí, kteří dohlíželi na nás obě. Naší chatové osadě říkáme kibuc. Chaty mají stejné majitele od 50.let, první děti, co tu vyrostly, jsou teď ve věku babičky, takže se všechny rodiny znají a pomáhají si. Ploty jsou naprosto zbytečné, létají přes ně buchty, bramboráky, dřevo, pitná voda, děti :-D Na kopci jsou teď samí malí kluci a já jsem jediná holčička, takže vládnu Vrábovu a zdá se, že budu jako máma. To se má na co těšit. No, ta se teď hlavně těší, až jí skončí zkouškové, protože neví, jak držet skripta, aby jí nestínila při opalování. :-)
P.S. V pondělí 30. měla narozky teta Anča, takže : "Čančo všechno nejlepší a díky za super knížky a hračky, co jsi mi věnovala do nového pokojíčku! Mám Tě moc ráda!" Tvá kmotřenka Helenka

A jak to vidí babi Zůza?
Skoro ani nevidím, odešly mi orgány a Helen s mámou mi dluží minimálně wellness víkend. Tento týden nám dal všem zabrat, ale když vidím Helen, že je v novém bytě hned jako doma, jsem šťastná a vím, že mé úsilí stálo za to. Teď už se budeme jen válet a kochat se, jak to tady máme krásné.

ahoj Evo,
Helen naštěstí s cestováním problémy nemá, ZATÍM. Má vyvýšenou sedačku, která se dá i polohovat, takže když usne, položím ji, nevisí jí hlavička a cestu pěkně zaspí. Jinak s ní vždycky někdo sedíme vzadu a komentujeme okolí - velké auto, koně, vodička, stromečky... je to na zblbnutí, ale funguje to. Pak taky ráda poslouchá rádio, vrtí se do rytmu a tleská si. teta bratrancovi vždy pouštěla jeho oblíbené dětské písničky, on byl celý blažený, ale je pravda, že zbytek rodiny chtěl po 10minutách vystupovat:D Když s ní jedu sama, dám jí hračky - vždycky si vezme jednu z domova a pak má speciální, které jsou pouze v autě. Je nadšená, že je vidí a zabaví se.:)

Ahojky, DVD přehrávač chceme koupit, ale u nás je problém, že Páťa za nic na světě nechce sedět :-) Pohádky ho zatím neberou, v televizi na ně ukáže, nějak je okomentuje (třeba haf haf)a už metelí pryč. Takže delší trasy jezdíme na noc, středně dlouhé aspoň přes polední spánek. A to jsme mu koupili zvýšenou sedačku, ze které pěkně vidí :-)

Ahojky, co se týče cestování, tak na našeho od narození nespoutatelného lumpíka, který cestovaní snášel opravdu špatně, nejlépe zafungovala - jednak nová autosedačka - tedy když místo vajíčka začal jezdit v opravdové sedačce, ze které viděl ven, ale ani to nebylo ještě ono. Ale nejlepší věc je malý přenosný DVD přehrávač do auta - připevní se za opěrku auta a pustí se pohádka - od té doby je i delší cestování naprostá pohoda, takže doporučuji a není to ani tak výrazná investice a za tu pohodu to teda rozhodně stojí! :)