Milé MAMINKY,
na naše první miminko jsme se s manželem strašně těšili. Když nám pan doktor oznámil, že v bříšku nosíme chlapečka, tak jsme se rozhodli, že jméno vybereme takové, aby se líbilo nám oběma. Sedli jsme si ke stolu, dali před sebe kalendář a začali s hledáním. Jména ve stylu Jakub, Daniel, Martin se již v úzkém rodinném kruhu nacházela, takže při dlouhém čtení a přemýšlení, jsme se rozhodli pro jméno MAXMILIÁN. Při rodinné večeři jsme oznámili, že čekáme chlapečka a že máme i vybrané jméno. Všem se zamlouvalo, až na budoucího dědečka z manželovy strany. Ten si přál, aby se z našeho miminka stal jeho jmenovec. Měli jsme před sebou těžký úkol. Vzdát se svého vybraného jména a nebo zklamat dědečka?.? Den porodu se už blížil a my měli před sebou dotazník na vyplnění jména. Po dlouhém uvažování byl dotazník vyplněn a předán v očekávaný den sestřičkám. Když se náš synáček narodil, dostal nad svoji první ,,postýlku´´ cedulku se svým jménem. Manžel a nyní již vzorný tatínek, běžel ukázat první fotky našeho chlapečka rodinně. Při prohlížení a popisu se objevila fotka, která zobrazovala cedulku s jménem našeho chlapečka. Cedulka nesla jméno MAXMILIÁN VÁCLAV. Mrzí mě, že jsem v tu chvíli nemohla být vedle svého manžela a vidět dědečkův nadšený úsměv, že jeho vnuk ponese jméno VÁCLAV po něm. Splnili jsem jak vnitřní přání dědečka, tak zároveň i naše přání. Sice časem uvidíme, jak se to bude líbit Maxíkovi, ale myslíme si, že s takovým jmenovec se nikde neshledá 🙂
