Nikolka a Sláveček – naše dvojčátka

  • Toto téma obsahuje celkem 1 odpověď. Do diskuze (2 účastníci) se naposledy zapojil uživatel s sisska a poslední změna proběhla 13 let, 9 měsíci.
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 2 příspěvky - 1. až 1. (z celkem 1)
  • Autor
    Příspěvky
  • #894180
    Anonym
    Neaktivní

    Na své těhotenství jsem čekala přes 2roky – nakonec zabralo až umělé oplodnění. O jménech jsem měla ale jasno už o deset let dřív – teda aspoň o holčičce – milovala jsem francouzské komedie Četník a …. a jelikož dcera hlavního hrdiny se jmenovala Nikol, to jméno jsem si doslova zamilovala. Navíc v té době jsem s jedním četníkem žila. Jméno pro chlapečka jsem vymyšlené neměla do doby, než jsem začala žít se svým současným přítelem – Stanislavem. Jméno Stanislav je u nich v rodině – jeho otec byl Stanislav a měl 3děti – Stanislavu, Marii a mého milovaného Stanislava. Mimochodem aby se to nepletlo, jeho sestra Marie si vzala za muže taky Stanislava. Takže když nám nakonec pomohli páni doktoři otěhotnět a my zjistlili, že čekáme dvojčátka a to holčičku a chlapečka – bylo rozhodnuto – bude to Nikol a Stanislav (aby se nepletl s tatínkem, říkám mu Sláveček). Ještě sice nejsou na světě, čekáme je za pár týdnů, ale už teď je moc milujeme.

    #894181
    s sisska
    Registrovaný uživatel

    Už od mojich tínedžerských liet som mala jasno v tom, ako sa budú neskôr volať moje detičky. Pre dievčatko som mala vymyslené meno Veronika a pre chlapčeka Dávidko. Preto, keď som sa vydala a zostala som tehotná, nad menami pre bábätko som už neuvažovala.
    Človiek však mieni a Pánboh mení… Keď som bola asi v 6. mesiaci, mojej maminke sa začal zhoršovať zdravotný stav. Vždy sme si boli veľmi blízke a preto ma správa, že má nielen silnú cukrovku, ale aj rakovinu, doslova paralyzovala. Silu mi dodával jedine ten malý drobček v mojom brušku.
    Ani neviem, ako rýchlo ubehli 3 mesiace a ja som sa zrazu ocitla na pôrodnej sále. Narodilo sa mi zdravé, ružovučké dievčatko. A keď som ho vzala do náručia, o mene bolo spontánne rozhodnuté. Nie, nebude to Veronika. Bude sa volať ako moja maminka – Mária…
    Nikdy nezabudnem na výraz mamičkinej tváre, keď sme jej ukázali jej prvú a jedinú vnučku. A na jej šťastné, dojaté oči, keď sa dozvedela, že má meno po nej…
    Toto rozhodnutie som nikdy neoľutovala. Malá Maruška dodávala babičke obrovskú radosť a vôľu žiť, odvahu bojovať so zákernou chorobou. A hoci jej lekári predpovedali len niekoľko mesiacov života, babička sa z vnučky vydržala tešiť ešte neuveriteľných 7 rôčkov…
    Som šťastná, že moja dcérka „nezdedila“ po babičke len meno, ale aj jej krásu, nezábudkovo- modré očká a dobrú, citlivú povahu…

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 2 příspěvky - 1. až 1. (z celkem 1)
  • Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist