Honzík drží dědu nad vodou
VÁŠ PŘÍBĚH Jméno pro naše miminko jsme vybírali s manželem ještě před tím, než jsme věděli, jestli to bude chlapeček nebo holčička.
Manželův otec chtěl, aby se kluk jmenoval Petr, stejně jako on a manžel. To jsem zamítla. Nechtěla jsem mít doma dva Petry.
Zdroj: archiv redakce
Jana a Jana
Přemýšlením nad jménem jsme strávili dlouhé hodiny. Poté, co jsem řekla mým prarodičům, že čekáme rodinu, jsem se dozvěděla, že má děda rakovinu a musí na operaci. A bylo jasno. Když to bude chlapec, bude se jmenovat po mém dědovi, Jan. A když to bude holčička, tak to bude Jana.
Dárek pro dědu
Když jsem vyslovila jméno Jana, došlo mi, že se tak jmenovala druhá babička, která zemřela, když mi bylo šest let. Manžel se jmény souhlasil a moji rodiče byli rádi.
Asi o tři týdny později jsme se dozvěděli, že to bude chlapeček. Při rodinné sešlosti jsme oznámili všem příbuzným, že budeme mít kluka a že se bude jmenovat Jan. Největší radost z toho měl právě děda.
Honzík jako motivace
Honzík se narodil 13. 9. 2008 ve 3.50 hod. Z našich se stali hrdí prarodiče a z babičky a dědy hrdá prababička a praděda. Děda asi měsíc po porodu dostal mrtvičku a zůstal částečně ochrnutý.
Jen díky Honzíkovi to nevzdal a začal cvičit. Pokaždé, když ho vidí, oči mu září jak dvě hvězdičky. A je hrdý na to, že má pravnuka, který se jmenuje stejně jako on.
Alena
