Hrozně se bojím porodu
VÁŠ PŘÍBĚH Do porodu mi zbývá ještě víc než měsíc, ale už teď se kvůli němu třesu hrůzou. Můj strach trvá už asi od čtvrtého měsíce těhotenství. Počáteční radost z miminka v bříšku vystřídala panika z toho, jak se asi dostane ven.
Zdroj: archiv redakce
Může za to i moje babička, která mě odmalička „živila“ historkami, která naše teta při porodu umřela, vykrvácela, kdo byl jak moc roztržený a podobně. Vždycky jsem měla pocit, že jsem silná a jen tak se něčeho neleknu, ale porod a věci s ním spojené pro mě představují strašlivou hrůzu.
Taky se bojíte porodu? Cos tím děláte? Budu ráda za každou radu.
Vylézají ze mě mutanti
Moje gynekoložka, když viděla, v jakém jsem stavu, mi doporučila nejdřív předporodní kurzy, a když ani to nepomáhalo, tak psycholožku.
Chodím k ní každých čtrnáct dní a trochu to pomáhá, pak se mi zase v noci zdá, že dítě při porodu spadne na podlahu a rozprskne se po celém sále, nebo jak mi z břicha vylézají mutanti. Ze spaní křičím a neuklidní mě pak ani objetí manžela.
Nejsem blázen!
Psycholožka mi už navrhovala, že bych mohla zkusit psychiatra, ale já přece nejsem blázen! Copak strach z porodu není normální? Vám těhotným se nezdá, že to bude nelidská bolest a že taky můžete vy nebo miminko umřít? Chtěla bych být věčně těhotná, když si představím tu hrůzu.
Jak to přežiji?
Kamarádka mi radila, ať přemluvím doktora, aby mi udělali císařský řez, že prý potom nebudu o ničem vědět. Určitě si nechám dát epidural a pokud to půjde, tak i všechny utišující léky, co v nemocnici mají.
Jak mám ale přežít tu dobu do porodu? Vím, že těmi stresy ubližuju děťátku, ale nemůžu si pomoct. Nic mě neuklidní. Mám jít k psychiatrovi? Myslíte, že by mi pomohl?
Libuška
Tento příběh je skutečný, je o jedné z vás, jak byste se v její situaci zachovaly vy?
Každý týden přinášíme osudy našich čtenářek, které napsal sám život. Potřebujete poradit nebo se chcete podělit o své zážitky? Napište nám svůj příběh.
