Jak přežít nemocnici s bříškem?

VÁŠ PŘÍBĚH A je to tady! Moje druhé těhotenství nebude bez nervů! V 28. týdnu mě zaskočila nemilosrdná diagnóza: hrozí mi předčasný porod. Místo, abych se těšila z dalšího miminka a věnovala se dvouletému synkovi, balím do špitálu. Přes slzy ani nevidím na tašku. Vůbec nevím, co mě čeká a hlavně, na jak dlouho!
foto: istock.com

Po pár týdnech je to jasné: stereotyp střídá stýskání po chlapečkovi a manželovi. Jsem odkázána jen na standardní nemocniční pokoj, který je vybaven koupelnou, lednicí a televizorem. A na dobrou náladu mé spolubydlící, spíš spoluležící. 

Každý den začíná ráno v šest hodin, kdy se na nemocniční chodbě začíná míhat uklízečka a sestry s lékaři. V půl osmé je vizita. Řeší se případné obtíže, výsledky krevních testů, moči atd. A taky škemráme o propustky, aspoň na víkend.

Jídlo, záchytný bod

Po osmé následuje snídaně. Je až neuvěřitelné, jak si člověk v nemocnici vytvoří záchytné body dne v podobě jídla. Každé dopoledne přichází malé rozptýlení - absolvuji půlhodinové natáčení ozev plodu a stahů dělohy, které by mohly vyvolat předčasný porod. Vše se zaznamenává do dvou křivek. 

Ztrácím slova

Zbytek dopoledne trávím diskuzemi se spolupacientkou na různá témata, ale nejčastěji samozřejmě zaznívá těhotenství, porod a vlastně vše, co se týká miminek. Pak už jen čtu, studuji, abych nevypadla z tempa, luštím křížovky a sudoku, koukám na televizi a surfuji po internetu, kde nakupuji výbavičku pro miminko. 

Snažím se být i nadále denně v kontaktu s okolním světem. Je až neuvěřitelné, jak člověk v izolaci ztrácí rychle slovní zásobu! A to mě mateřská dovolená teprve čeká.

Po obědě nastává nejdelší doba dne, která trvá až do 18 hodin, kdy se podává večeře. Tehdy se těším na jediné – na návštěvy. Pravidelně za mnou chodí manžel a 16 měsíční syn, který vždy nezapomene ukázat, kde mám schované miminko. 

Pobyt v nemocnici prověřuje osobnost člověka. Je to náročné období plné obav, nejistoty a strachu, které si nemile pohraje s našimi hormony. Uvědomuji si, jak důležitou roli při pobytu v nemocnici nese především štěstí, psychika, rodinné zázemí a trpělivost společně s disciplínou. Ale někdy je to opravdu těžké. 

Pavla

 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 1
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Pavli, ta milá spoluležící jsem já??? :-) Děkuji. Kažkopádně to máme za sebou a kromě Matýska mělo to moje ležení minimlně jedno další pozitivum - jsem poznala fajn babu a mámu :-) Někdy na viděnou s dětmi...

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené