Jak zapojit tatínka
Odpověď je prostá: co nejvíc. V naší společnosti panuje přesvědčení, že na počátku života je pro dítě nejdůležitějším člověkem jeho matka a otec je tu jen jaksi do počtu. To není pravda. Častý kontakt s dítětem pěstuje jak v dítěti, tak i v tatínkovi silnou citovou vazbu, která je pro další vývoj vašeho potomka nesmírně důležitá. V zásadě neexistuje nic v mateřské péči, co by otcové neměli zvládat, tedy kromě kojení pochopitelně. Ovšem řada otců se péče o děťátko příliš účastnit nechce. Tam je potřeba uvažovat o důvodech. Nejčastějším z nich je pracovní vytíženost. Jestliže se otec vašeho dítěte vrací domů v deset večer a odjíždí v pět hodin ráno, je pochopitelné, že jeho nasazení v rodinném životě nebude stoprocentní. Je-li právě tohle problém vašeho partnera, pak je jasné, že může rodině věnovat jen relativně malou část týdenního rozvrhu, což však rozhodně neznamená, že byste na jeho zapojování měla rezignovat.
Zdroj: archiv redakce
Hlavní je čas
Je důležité vědět, že otec (pokud pracuje žena a otec je na otcovské dovolené, platí totéž, jenže obráceně) by s dítětem měl trávit co možná nejvíc času – je-li doma jen o víkendech, pak by, v zájmu dítěte, s ním měl být po většinu doby. Existuje také skupina tatínků, kteří se do péče nehrnou i přesto, že se s dítětem v průběhu týdne vídají. Starost o něj nechávají jen na matce. V tom případě je především potřeba zamyslet se, zda vy jako matka poskytujete partnerovi dostatek prostoru, zda aktivně nabízíte možnosti, jak by mohl k výchově a péči o potomka přispět. Stává se totiž, že novopečené maminky mají tendenci zastávat všecko samy, „protože tak je to správné“.
Promluvte si
Jestliže však máte pocit, že se partner aktivně vyhýbá péči o potomstvo a na vaši nabídku, aby si s dítětem hrál, zatímco budete dělat něco jiného, reaguje pokaždé odmítavě, pak je nutné si s ním promluvit o jeho účasti na výchově.
Pozor, na takový rozhovor je nutné mít podmínky. Začnete-li něco takového rozebírat ve chvíli, kdy vy nebo váš partner máte málo času, jste unavení či se váš potomek zrovna rozhodl, že si zakřičí, řešení se nedoberete. Dejte děťátko pohlídat babičce či dědečkovi, případně kamarádce, a zajistěte, aby i váš partner měl chvíli, kdy se vám může věnovat. Při samotném rozhovoru je ku prospěchu pečlivě volit slova a nabízet spolupráci, snažit se dobrat toho, proč vlastně se mu do péče nechce. Je možné, že některé věci neumí a bojí se to přiznat, nebo má obavy z manipulace s miminkem, zkrátka důvodů může být tisíc.
Čtěte také:
- I miminko si chce hrát. Tipy na zábavu s nejmenšími
- Každá rodina potřebuje své rituály
- Desatero tatínka
Chválit, chválit
Je dobré zdůraznit, že jste sice matka dítěte a že jí jste ráda a ráda přijímáte všechno, co to obnáší, ale on že jako otec má taky některé povinnosti. Předem si připravte svůj návrh, co by mohl či měl dělat, a pokuste se zjistit, zda i on nějakou představu má, zda a jak je ochoten se na péči o dítě podílet. Pakliže z vašeho povídání vzejde nějaká domluva, je potřeba, abyste mu ji s mírností, ale trpělivě připomínala, hlavně zpočátku, než se vykonávání některých povinností zautomatizuje. Neváhejte mu často vyslovit uznání, pochvala dělá zázraky.
Jistě, může se stát, že se k ničemu nedoberete a váš partner bude nadále odmítavý. Nemusíte panikařit – doporučuji obrátit se na odborníka v manželské poradně, kterého můžete vyhledat sama, a požádat o radu.
