Jste těhotná? Vaše tělo čeká spousta změn

V období těhotenství prochází tělo ženy obrovskými změnami, které v mateřském organismu zajišťují zdárný průběh těhotenství a vývoj a růst plodu. Zároveň díky nim dochází k pozvolné přípravě na porod a kojení. Co všechno se ve vašem těle děje a na co byste se měla připravit?
foto: istock.com

Změny v organismu těhotné ženy jsou nejrůznějšího charakteru. Dochází ke změnám ve stavbě a funkci orgánů a procesů látkové přeměny v těle matky, k růstu tkání, zadržování tekutin, uvolnění hladkého svalstva a dalším fyziologickým proměnám. 

Mohli bychom je také rozdělit na změny na pohlavních orgánech ženy, změny viditelné na těle a změny duševní.

Změny na pohlavních orgánech těhotné ženy

Děloha

Změny v tomto orgánu patří k nejvýraznějším: hmotnost dělohy se během těhotenství zvýší ze 70 gramů před těhotenstvím na téměř 1 100 gramů v době porodu. Při růstu plodu se děloha zvětšuje a vystupuje z pánve, přičemž ve 3. měsíci těhotenství dosahuje horního okraje stydké spony, v 6. měsíci dosahuje k pupku, v 9. měsíci pod mečovitý výběžek kosti hrudní a v 10. lunárním měsíci zasahuje její horní okraj 2 až 3 prsty pod něj.

Nejčastěji je děloha mírně nakloněná a natočená na pravou stranu, což je ovlivněno uložením konečné části tlustého střeva. Hrdlo děložní se zhruba měsíc po oplození stává měkčím a má nafialovělou barvu. V prostoru mezi hrdlem a tělem děložním se během těhotenství vytváří část dělohy nazývaná dolní děložní segment. 

Vaječník

U těhotné ženy má jiné funkce než u netěhotné: během těhotenství neprobíhá zrání a uvolňování vajíček (ovulace). Po oplození zde vzniká žluté tělísko, ve kterém se tvoří ženské pohlavní hormony estrogeny a zejména progesteron – jsou nezbytné pro udržení a další vývoj těhotenství. Okolo 8. týdne těhotenství funkci žlutého tělíska začíná přebírat vyvíjející se placenta, která je ale plně funkční až od 12. týdne těhotenství.

Změny v pochvě a na hrázi

Souvisí s tím, jak se v těchto místech zvyšuje prokrvení, prosáknutí a změkčení tkání. Poševní stěna se stává silnější a pochva se vlivem zvětšující se dělohy, jež vystupuje z pánve, prodlužuje. Sliznice pochvy je nafialovělá (lividní). Zvyšuje se poševní sekrece, což se navenek může projevit nesvědivým světlým výtokem.

Prsy

Změny na prsech patří v těhotenství k nejnápadnějším. Vlivem ženských pohlavních hormonů se prsy zvětšují a připravují k tvorbě mléka, také prsní dvorce se zvětšují a tmavnou. Někdy již od prvních týdnů těhotenství, typicky ale v jeho druhé polovině, může z prsů samovolně odtékat mlezivo (kolostrum), což je vazká žlutavá tekutina. Po porodu vlivem poklesu ženských pohlavních hormonů dochází ke spuštění procesu tvorby mléka – laktaci, která nastává obvykle třetí den po porodu.

Ostatní změny v organismu těhotné ženy

Nároky na srdce se během těhotenství postupně zvyšují. Protože musí zásobit okysličenou krví jak tělo matky, tak dělohu s placentou, přes kterou je pak kyslíkem a živinami zásobován i plod, zvětší se množství srdcem vypuzované krve až o 40 %. A při porodu se toto množství ještě zvýší.

Krevní tlak se v první polovině těhotenství mírně snižuje oproti stavu před otěhotněním, pak se postupně vrací na své původní hodnoty. Normální hodnoty krevního tlaku u těhotné jsou do 140/90 torr. Krevní tlak je měřen při každé návštěvě těhotné v prenatální poradně. Je tomu tak proto, že zvýšení krevního tlaku může být první známkou závažných těhotenských komplikací. 

Přečtěte si: Proč těhotné ženy omdlévají?

S krevním oběhem nastávající maminky souvisí také stav, kdy u ní při poloze na zádech dojde k nevolnosti a mdlobě. Nazývá se syndrom dolní duté žíly. Je způsoben snížením průtoku krve dolní dutou žilou, což vede ke snížení množství krve vracející se k srdci. Stav je obvykle vázán na druhou polovinu těhotenství, kdy je děloha již výrazně zvětšená. Řešením bývá změna polohy těhotné ženy. 

Pro těhotenství je typické zadržování tekutin v těle, které je nejvýraznější v posledním trimestru. Zmnožení tekutiny v tkáních vede k jejich prosáknutí. V cévním systému se pak tato skutečnost projeví zvýšením objemu obíhající krve. To má do jisté míry preventivní význam v tom smyslu, že matka je takto připravena na určitou fyziologickou krevní ztrátu při porodu, která je i při normálním porodu nevyhnutelná. 

Hodnoty červených krvinek se v těhotenství díky jistému „naředění krve“ poněkud snižují, naopak celkový počet bílých krvinek se oproti hodnotám u ženy netěhotné zvyšuje. 

Krevní destičky nebývají těhotenstvím výrazněji ovlivněny. 

Těhotenství je charakterizováno také sklonem k vyšší srážlivosti krve. Jde o důsledek hormonálních změn, do určité míry o stav chránící matku před většími krevními ztrátami při porodu. Naopak pro ženy, které mají z jakéhokoli jiného důvodu zvýšený sklon k tvorbě žilních sraženin (trombóz) již před otěhotněním, je tato skutečnost nepříznivá a znamená zvýšené riziko. Existují ovšem účinná opatření, kterými lze v těhotenství u těchto žen možným komplikacím předcházet.

Dýchací systém je ovlivněn především růstem dělohy s plodem, která u pokročilejšího těhotenství vytlačuje bránici a omezuje pohyblivost hrudníku. Hormonální změny pak přispívají k rozšíření průdušek.

Průtok krve ledvinami je v těhotenství zvýšen, a tak jsou na ně kladeny vyšší nároky. Vzhledem k tomu, že děloha bývá nakloněna a natočena mírně doprava, není výjimečné, že se u těhotné ženy náhodně zjistí rozšíření pravé ledvinné pánvičky a močovodu, aniž by těhotná žena měla jakékoli potíže. Při každé návštěvě těhotné ženy v prenatální poradně bývá vyšetřována její moč – pátrá se po přítomnosti bílkoviny, cukru či jiných látek v moči, které by mohly být vodítkem k odhalení jiných, někdy závažnějších stavů.

Trávicí ústrojí je také pod vlivem výrazných hormonálních změn. Zvyšují se nároky na přívod energie a vitamínů. Těhotná mívá zvýšenou chuť k jídlu a někdy se objevují chuti na neobvyklé kombinace jídel. Období ranních nevolností končí obvykle v polovině 2. trimestru. K těhotenství patří zvýšení tvorby slin, což ovlivní kyselost v dutině ústní a vede ke zvýšené kazivosti zubů. Dásně jsou překrvené, křehké, takže mají větší sklon ke krvácení. Hormonálními změnami způsobená snížená pohyblivost střev může vést k zácpě. 

Čtěte také:

V játrech probíhají jen změny funkční. Díky změnám v látkové přeměně se v těhotenství zvyšuje sklon k tvorbě žlučových kamenů. 

Na kůži se během těhotenství mohou zvýraznit již dříve existující pigmentové névy (pihy). Přesto by těm rychle se zvětšujícím měla být věnována zvýšená pozornost a měly by být vyšetřeny odborníkem. Asi u poloviny těhotných žen se objevuje zarudnutí dlaní. Je to způsobeno hormonálními změnami a stav se sám po porodu upraví.

Těhotné ženy věnují velkou pozornost těhotenským pajizévkám (striím). Jsou to trhlinky v povrchové vrstvě kůže, způsobené narušením struktury elastických vláken. Mají růžovou nebo purpurovou barvu, objevují se na stehnech, na prsech a v podbřišku. Podle dostupných poznatků jejich vznik není ovlivněn zvyšující se tělesnou hmotností, ale zvýšeným napětím kůže. Účinná preventivní opatření proti jejich vzniku nejsou známá. Po porodu bohužel nemizí, jen jejich barva se mění na stříbřitě šedou.

Hormonální změny přispívají také ke zvýšené pigmentaci kůže. Ta se může vyskytovat prakticky kdekoli na těle, ale typické je ztmavnutí kůže v okolí pupku a pod ním ve střední čáře, na hrázi a v oblasti prsů. 

Vlasy během těhotenství mají většinou dobrou kvality, bez tendence k vypadávání. Po porodu se však vlivem hormonálních změn může situace zcela změnit, a následkem toho může docházet k jejich vypadávání. Návrat do původního stavu pak trvá zhruba 6 až 12 měsíců.

Pokud jde o zrak, těhotné ženy si často stěžují na rozmazané vidění. To je způsobeno otokem oční čočky a rohovky. Tento stav se po porodu sám upraví. Pozor by si však měly dát těhotné ženy, které do pokročilých fází těhotenství řídí auto. Jejich schopnost včas reagovat může být snížena. 

V důsledku rychlého růstu plodu a placenty a jejich zvyšujících se požadavků na živiny nastávají v těhotenství výrazné změny v látkové přeměně (metabolismu). Koncem těhotenství dochází k jejímu zvýšení o 15 až 20 %. Činnost většiny žláz tvořících hormony v těhotenství stoupá. Výrazné je to především u štítné žlázy. Hormonální změny u těhotné mají mimo jiné za následek zvýšení nároků na zpracování cukrů vyplavených do krve. To může vést až k projevům takzvané těhotenské cukrovky (gestační diabetes).

Normální váhový přírůstek v těhotenství se pohybuje mezi 8 až 12 kilogramy. Velice orientačně připadají na 1. trimestr dva kilogramy, na 2. trimestr pět kilogramů a na třetí trimetr také pět kilogramů váhového přírůstku. Zdravá rodička ztratí za 10 dní po porodu 2 kilogramy pouze vyloučením vody zadržené v těle během těhotenství. 

Přečtěte si: Výpočet přírůstku hmotnosti v těhotenství

Na pohybový systém také působí hormonální vlivy. Nejvýraznější je uvolnění vazů spojujících kosti pánve a páteře. To vede spolu s působením váhy těhotné dělohy u těhotných žen koncem těhotenství k typickému prohnutí bederní páteře směrem dopředu.

Mozek a centrální nervový systém je výrazně ovlivněn nejrůznějšími emocionálními, sociálními a kulturními faktory. Ty přispívají k psychickému stavu ženy během těhotenství a porodu. Těhotenství je nepochybně velkou zatěžkávací zkouškou pro ženu i její okolí, zvláště pokud vše neprobíhá zcela bez problémů. Pro těhotenství, porod a zejména šestinedělí jsou také typické výrazné změny nálady. Určitou prevencí je dobrá informovanost těhotného páru. Ta může zmírnit nervozitu, zabránit konfliktu mezi partnery a snížit strach z porodu. 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené