Katka v 31. tt: Co mě nezabije, to mě alespoň skolí

TĚHULKA LIVE! KATKA Tento týden navážu při psaní článku na nebojácné tvrzení z minulého dílu. Je nepsaným pravidlem, že co nás nezabije, to nás posílí. Většinou tomu tak opravdu bývá. Ovšem za předpokladu, že nejste výjimka potvrzující pravidlo, že některá úsloví jen hezky znějí.
foto: Fotopromě

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Ona totiž ta cesta (ne nízkopodlažním) autobusem s kočárkem byla sice zábava a úžasný výlet pro Ondráška, nicméně zvedání kočárku vykonalo na mých zádech své. Sice jsem měla ochotnou pomoc v osobě řidiče a spolucestujících, ale vždy jsem musela při přesunech kočárku asistovat. Ještě v pondělí se mi zdálo, že jedinou újmu utrpělo mé oblečení, protože jsem z přetopeného autobusu byla doslova a do písmene „durch“. Již v úterý na mě padla zvláštní únava, kterou doprovázely bolesti svalů a kloubů. Myslela jsem si: „Jejej, asi jsem prostydla a čeká mě nějaké nachlazení nebo chřipka.“

Už druhý den nebylo mé tvrzení tak pevné v základech. Teploty žádné, bolesti svalů odezněly, zůstalo jen nepříjemné vyčerpání a přidala se příšerná ztuhlost a bolest zad. Nakonec jsem musela zrušit i další focení pro Babyweb. Situace došla tak daleko, že už večer jsem se nemohla prakticky ani pohnout. Ztuhla mi celá šíje a bolest se postupem večera dostala až do bederní oblasti.

V pátek jsem se konečně odhodlala a vyrazila ke své praktické lékařce. CRP test byl v pořádku, ale závěr lékařky mě dostal do stavu nepříčetnosti. Ve zkratce lze říci, že neví, co se mnou dělat, protože jsem těhotná a do toho mám roztroušenou sklerózu. A doporučení ohledně léčby? Hlídat teplotu a případně se cpát Paralenem. No a také mi bylo řečeno, že mi možná nezbývá nic jiného než to vydržet do konce těhotenství. Přeci to jsou už „jen“ dva měsíce, brnkačka.

S úsměvem jsem se s lékařkou rozloučila a šla si domu zanadávat na lékařský systém. Když to ale vezmu z druhé strany, návštěva u lékaře mě nakopla k vlastní akci. Shrnula jsem si situaci a došla jsem k závěru, že jsem si s největší pravděpodobností při manipulaci s kočárkem nebo s Ondrou hnula se zády. Rozhodla jsem se při léčení a nápravě bolavých zad vydat po vlastní ose.

Za prvé se pokusím vytrvat a nebrat si na bolest medikament. Jak jinak přeci zjistím, že problém ustupuje? Když je nejhůře, beru Paralen na spaní, abych nemusela celou noc probdít (stačí, že díky Anežce chodím spát po půlnoci). Za druhé se snažím vyvarovat jakéhokoliv zvedání Ondry a jiných těžkých věcí. Zaplať pán bůh za mého milujícího a ochotného partnera. A do třetice všeho dobrého, cvičím každý den lehkou jógu na záda. Až bolest trochu poleví, pokusím se vytrvat a cvičit každý den alespoň 15 minut více asán protahujících celé tělo. Už od prvního dne cítím, že tento postup zabírá. Pomalu, ale jistě. Kdyby náhodou bolest docela neustoupila nebo se, nedej bože, vrátila, mám v plánu navštívit fyzioterapeuta a popř. vyzkoušet tejpování. Já vám dám, vy lékařská mafie, že nemůžu nic dělat a musím vydržet. :-)

A trochu méně lékařského skeptika

Nebudu pouze tím zatvrzelým odpůrcem lékařské péče a podělím se s vámi také o nové informace ohledně vývoje Anežky. Z pondělního ultrazvukového vyšetření vím, že je naše slečna už 1 600 g vážící mimčo, které nás má už nyní na háku a staví se na hlavičku. Podle každodenních silných kopanců do žeber mohu konstatovat, že na svém postavení stále trvá. Přestože mi téměř od začátku neustále tvrdne bříško, je vše v pořádku a nález negativní.

S gynekoložkou jsme se domluvily, že kvůli problémům s křečovými žilami nasadíme odpovídající léky, které však miminku nijak neublíží. Sestřička mi odebrala vzorek krve na krevní obraz a Ondrášek se celou dobu choval jako vzorné miminko. Sestřička ho pohlídala po dobu, kdy já jsem byla s lékařkou v ordinaci, a nebylo slyšet jediné protestující kňourání nebo brečení. Na rozloučenou dostal Ondra pochvalu a já poklonu, za výkon s kočárkem a cestu k lékařce autobusem (to jsem ještě netušila, jaké to bude mít následky). Další návštěva bude v půlce října, tj. v 34. týdnu.

Čtěte také:

Třešnička na dortu, nebo snad na týdnu?

Pomyslnou třešničkou nebo šlehačkou, každý ať si domyslí své, bylo na celém týdnu oficiální předání bytu v Praze. Jupííí!!! Celý proces koupě nemovitosti jsme zahájili na začátku června a poslední zářijovou neděli dochází k závěrečnému aktu předání a převzetí našeho hnízdečka. V průběhu týdne se ze mne stal odborník na elektřinu a plyn, protože jsme museli vyřešit přepis energií. Doslova jsem měla pocit, že došlo k menší evoluci ohledně mé odbornosti. Z opice, která nemá ani tušení o problematice odběru energií, se ze mě stal inteligentní homo sapiens ovládající odborné termíny a chápající veškerá čísla související s odběrem plynu nebo elektřiny. Myslím, že jsem se měla na mateřské přihlásit na vysokou školu a vystudovat třeba chemického laboranta. Nic totiž není tak složité, jak to na začátku vypadá. :-)

Vůbec netuším, co nás čeká příští týden... Ale věřte, že toho bude hodně. Ohledně bytu jsem vytvořila rozvrh prací a nutných činností. Uvidím, jak to dopadne s mými zády. Sama jsem zvědavá, o čem vám budu příští týden psát. Snad to bude zajímavé, úsměvné a poutavé.

Do příště ahoj, vaše Katka. :-)


Katka právě prožívá 31. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem? 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 3
Obrázek uživatele Kátík
Kátík

Ahoj Jano :-) V pořádku, naděje mi nakonec sebralo něco jiného. Po týdnu bolestí se přidali teploty okolo 38°C. Dokonce jsem byla hospitalizovaná, ale mimčo je v pořádku a u mě to vypadá, že hodnoty nějaké virózy klesají. Bohužel po příjezdu domu teploty zase naskočili, je to celé nějaké zakleté. No více napíši příští týden v dalším díle. :-) Ale děkuji za tvůj poznatek, celkem tomu věřím a kolikrát platí - co lékař, to jiný názor. Však o tom budu už brzo sama psát. Těhulka Katka

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Ahoj Katko, nechcu Ti brát naději na tejpování, ale uvidíš, co Ti fyzioterapeut rekne, já jsem ve28tt a před nějakou dobou jsem začala chodit na rehabilitaci protože mě sekalo v zádech a po zkušenostech z 1. těhotenství, kdy jsem pak 2měsíce téměř nechodila, tak sem honem letěla, ať mi napíšou nějakou rehabku,ať se to zavčasu podchytí, tak mě měli zatejpovat, těšila jsem se na to, protože mi to v 1.těhu hodně pomohlo, tak mě sestřička na rehabce pěkně zklamala, protože podle nových poznatků se v těhotenství vůbec nemá...a to nic....ne jenom záda, ale ani ruce ani nohy. Tak Ti moc přeju, aby Tě ty záda povolily....a fakt je nejlepší každý den se protáhnout, popřípadě jsou i cviky na netu, a pomáhaji - mě,tak doufám, pomůžou i Tobě.  A sestřička mi radila, že by byl i super bazén - stáčí v něm prý chodit, ani neni třeba moc plavat, tak aspoň tak Ti můžu poradit.přeju Ti, ať Ti je lépe a ať to do porodu zvládneš! a hlavně pak ten konec! s  Pozdravem Jana

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Ahoj Katko, nechcu Ti brát naději na tejpování, ale uvidíš, co Ti fyzioterapeut rekne, já jsem ve28tt a před nějakou dobou jsem začala chodit na rehabilitaci protože mě sekalo v zádech a po zkušenostech z 1. těhotenství, kdy jsem pak 2měsíce téměř nechodila, tak sem honem letěla, ať mi napíšou nějakou rehabku,ať se to zavčasu podchytí, tak mě měli zatejpovat, těšila jsem se na to, protože mi to v 1.těhu hodně pomohlo, tak mě sestřička na rehabce pěkně zklamala, protože podle nových poznatků se v těhotenství vůbec nemá...a to nic....ne jenom záda, ale ani ruce ani nohy. Tak Ti moc přeju, aby Tě ty záda povolily....a fakt je nejlepší každý den se protáhnout, popřípadě jsou i cviky na netu, a pomáhaji - mě,tak doufám, pomůžou i Tobě.  A sestřička mi radila, že by byl i super bazén - stáčí v něm prý chodit, ani neni třeba moc plavat, tak aspoň tak Ti můžu poradit.přeju Ti, ať Ti je lépe a ať to do porodu zvládneš! a hlavně pak ten konec! s  Pozdravem Jana

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené