Katka v 32. tt: Živá reportáž z porodnice v Písku

TĚHULKA LIVE! KATKA I tento týden mohu navázat na závěrečné věty předchozího dílu. Přiznám se, že to, co mě čekalo, jsem si ani v nejhorší noční můře nepředstavovala. Čtení to bude jistě zajímavé, místy poutavé, ale úsměvné skoro vůbec. Dnešní díl píši v horečkách, takže doufám, že text nebude obsahovat nesmyslná spojení a věty budou logicky navazovat (pozn.: Děkuji za případnou korekturu od Babywebu.cz).
foto: Fotopromě

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Hned v úvodu týdne jsem mohla konstatovat, že mě bolesti zad téměř opustily. Bohužel se ale od úterka přidaly vysoké teploty, potažmo horečka. Od paní doktorky jsem byla naočkovaná, že teplota nesmí přerůst 38 °C (ohrožující pro stav miminka v bříšku), a pokud ano, okamžitě srážet Paralenem. Tak jsem taky učinila a teplotu poctivě měřila a srážela. Vyšší teplota byla možná už od neděle, protože digitální teploměr nedokázal teplotu objektivně naměřit a uspěla jsem až s obyčejným lihovým (téma, které v tomto díle ještě náležitě „rozmáznu“).

Jelikož tento stav trval i následující dny, byla jsem nucena povolat partnera domů, aby zastal péči o prvorozeného syna a domácnost. Ve čtvrtek jsem již podruhé vyrazila k obvodní lékařce. Naměřené hodnoty na CRP testu byly sice vyšší, nicméně ještě nevyžadovaly nasazení antibiotik. Doktorka doporučila návštěvu obvodního gynekologa a kontrolu stavu miminka. Jakási viróza trvala s největší pravděpodobností právě už od dne bolestí zad (tedy více než týden), žádné klasické průvodní jevy a stav se nelepšil. S gynekoložkou jsme se domluvily na návštěvě gynekologické ambulance v porodnici v Písku, protože zde mají lepší vybavení a jsou schopni provést odpovídající testy s téměř okamžitým výsledkem.

A tak jsem si na celý jeden den mohla prohlédnout píseckou porodnici za chodu. Přišla jsem si jak turista na prohlídce historické památky. Důkladně jsem si prohlédla příjem, samotné porodní sály, přišla do styku s porodnickým personálem, okoukla oddělení šestinedělí a samotné pokoje. Byla jsem vtažena do systému fungování celého oddělení, takže je mé rozhodování v určitých aspektech o dost lehčí. Setkala jsem se jak s milými tvářemi porodnice v Písku, tak i s těmi méně příjemnými. Ale to tak bývá všude. Bohu díky, že těch milých a ochotných bylo více. Oproti porodnici u Apolináře mohu zhodnotit, že porodní sály vypadají daleko přívětivěji. Je pravdou, že u Apolináře se nacházejí tzv. porodní boxy, které opravdu připomínají boxy pro kobylky. Zde jsou krásné pokoje, kde je miminko ošetřeno rovnou na pokoji. U Apolináře je vše ovlivněno menšími vnitřními prostory, počtem porodů, které je nutno vést, a nemožností velkých stavebních úprav (jedná se o kulturní památku).

Stejně jako u této porodnice v Praze jsem ale narazila na praktický problém, tj. že toaleta se nachází mimo pokoj. Na pokojích pro maminky jsou sice sprchy, ale po porodu je péče o hygienu celkem problematická a WC a sprcha na jednom místě by měla být samozřejmostí. Toť asi vše z písecké porodnice, která byla velmi živá. :-)

Trilogie rodu teploměrů

Ve zkratce se vám pokusím nastínit průběh vyšetření, které jsem absolvovala v porodnici, ale aby se nejednalo o prostý popis lékařských výkonů, začlením do odstavce velice úsměvné povídání o využití teploměrů v lékařství.

Hned na příjmu velice milá paní sestřička naměřila monitor, aby zkontrolovala srdíčko naší princezny, a zároveň se pokusila naměřit mi teplotu. Samozřejmě využila teploměru digitálního, který lze jako jediný na oddělení šestinedělí použít. S úsměvem na rtech jsem paní upozornila na svoje zjištění ohledně teploměru z domácího prostředí. Teplotu jsme zkusily „digitálkem“ naměřit znovu, avšak stále neodpovídala mému totálně rozhycovanému tělu a skelným očím (naměřeno poprvé 35,6 a na podruhé 36,4 °C). Sestřičku napadlo si vypůjčit na dětském (novorozeneckém) oddělení dotykový teploměr. Jelikož toto oddělení velice blízce sousedí s mojí lůžkovou částí, naivně jsme si myslely, že je věc vyřešena. Bohužel teploměr dorazil s dětskou sestřičkou, že tuto věc nelze předávat a byla mi naměřena teplota 37,8 °C. A tak mě napadla spásná myšlenka – Peťa mi přiveze z domova můj lihový teploměr a je po problému. Omyl! Po oddělení v těchto dnech pobíhá akreditační komise a nelze riskovat ohrožení celé akreditace, konstatovala smutně sestřička na příjmu. Pořád jsem ale doufala v bezdotykový teploměr v doprovodu dětské sestřičky.

Čtěte také:

Velice „milá“ ženská sestřička na ženském oddělení mě vyvedla z omylu, jelikož bude jen a pouze digitální teploměr. Při návštěvě porodního pokoje, kde mi byl naměřen další monitor, jsem problém konzultovala s daleko otevřenější sestřičkou z příjmu. Problém nakonec rozlousknul lékař, který řekl, že se teploměr digitální musí nechat v podpaží i po zaznění zvukového signálu, a to poměrně dlouho. Pravdou je, že teploměr potom opravdu plnil svůj účel. Sestřičky se pravděpodobně budou muset přeučit naučené poznatky ze školy a vůbec nečíst návody. Ale teplota mi byla opravdu naměřena, takže jsem už dále nechtěla být za klasického prudila a raději jsem mlčela. Problém nastal opět při komunikaci s ženskou sestřičkou, která si na mě očividně zasedla. Naštěstí pokyn ke změření teploty přišel vždy včas a pro naměřený údaj se sestřička vrátila po dostatečně dlouhé době.

Věřte mi, že jsem se zpočátku opravdu bála, že z důvodu špatně naměřené teploty mě i s horečkami pošlou domů. Naštěstí už druhý den byly výsledky i z dalších odběrů, z nichž bylo znatelné, že virózu sice mám, ale je na ústupu. Miminko bylo v pořádku a mělo se asi nejlépe z nás všech. I já jsem se cítila o hodně lépe. V porodnici jsem na samotce (kvůli možné nákaze jiných maminek) strávila pouze jednu noc.

Bohužel ale musím říci, že po příjezdu domů se opět dostavily teploty okolo 38 °C a trápí mě dodnes. V některých chvílích horečka dosahuje hodnot až těsně pod 39 °C a doprovázejí ji klasické bolesti svalů a kloubů. Žádná rýma, kašel, bolesti v krku aj. mě netrápí. Bojím se ale o Anežku. Teploty pořád poctivě srážím Paralenem, ale po odeznění čtyřhodinového intervalu znovu naskočí. Využívám i jiných způsobů sražení teplot, ale mé snažení vychází z dlouhodobého hlediska vniveč. Jelikož článek odevzdávám v neděli, na pokračování mého boje s už téměř 14 dní trvající virózou si budete muset počkat do dalšího dílu.

Hned v pondělí se chystám ke své obvodní lékařce, abych absolvovala další CRP test. Také bych s lékařkou ráda probrala možnost ovlivnění výsledku CRP testu kortikoidy, které dlouhodobě beru v souvislosti s léčbou roztroušené sklerózy. Je tu i možnost nasazení antibiotik. Na základě výsledků CRP testu a mého stavu zvážím další hospitalizaci v písecké porodnici. Dveře tam mám prý stále otevřené, tak proč toho nevyužít, že?

Držte mi prosím palce, váš těhotný a vyčerpaný marod Katka. :-)


Katka právě prožívá 32. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem? 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 4
Obrázek uživatele Kátík
Kátík

Děkujeme mockrát, Zuzi :-) Katka

 

Obrázek uživatele Zuzina
Zuzina

Mila Katka a Anezka,

skore uzdravenie prajem,

Zuzana

Obrázek uživatele Kátík
Kátík

To tedy ano, potvory nemilé :-) Děkuji mockrát! Už jsem dostala i antibiotika, jelikož CRP hodnoty začaly nepříjemně růst. Teď už mi nezbývá nic jiného, než se modlit, že tento medikament zabere! Ještě jednou díky! Katka!

Obrázek uživatele Romana
Romana

Tehotenské virózy vedia naozaj potrápiť :-(Držím vám palčeky nech ste aj s Anežkou čo najskor v poriadku. :-) 

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené