Kdo umře příště?
VÁŠ PŘÍBĚH Naše dnes téměř šestiletá dcera asi tak před rokem perlila téměř pokaždé, když otevřela pusu. Takže vybírám alespoň jeden, sice je trošku morbidní, ale stojí za to.
Zdroj: archiv redakce
Minulý rok jsme v době dušiček jezdili po hřbitovech, zapalovat svíčky manželovým prarodičům. Přijeli jsme do Spytihněvi na hřbitov a Terezka se začala ptát: „Tatínku, co tady budeme dělat?“ a tatínek na to „zapálíme svíčku tatínkovému dědečkovi.“
Komu zapálíme svíčku?
Terezie jen pokývala hlavou a zeptala se „a proč mu budeme zapalovat svíčku“ tatínek na to „no tatínkovi dědeček umřel, tak mu jdeme zapálit svíčku“. Pak jsme jeli do Huštěnovic, kde se opět dcera zeptala „tatínku, komu tady zapálíme svíčku?“
„Taky tatínkovému dědečkovi, Terezko.“
Terezka: „On taky umřel?“ „ano, Terezko“. Pak jsme jeli na hřbitov do Babic, kde odpočívá manželův strýc. Naše zvědavá dcerka se samozřejmě začala ptát zase: „tatínku, ty máš tři dědečky?“ a tatínek na to „ne, proč?“ Terezka: „Tak komu tady zapálíme svíčku?“
Tatínku, chudáčku
„Tady spinká tatínkův strýc“ a Terezka na to hned „tatínku, chudáčku, tobě umřelo tolik lidí, ale nevadí, ještě jich máme dost.“
Na takovou odpověď jsme nebyli připravení a absolutně jsme nevěděli co jí na to říct.
Jana
