Kdy je nejlepší mít první dítě?

Se slovem těhotenství se úzce pojí slovo věk. Právě věk ženy totiž představuje důležitý faktor, který může hrát při velkém životním kroku nazvaném „pořídit si dítě“ hlavní roli. Zároveň se ale tvrdí, že věk není žádná kontraindikace a že stejným rizikem pro těhotenství a porod může být jak příliš nízký, tak i příliš vysoký věk. Existuje vůbec nejvhodnější doba pro narození prvního dítěte? A jaká rizika s sebou nese otěhotnění v pozdějším věku? Má i své výhody?

Že čím dál více žen (i mužů) odkládá – ať už promyšleně, či například kvůli chybějícímu vhodnému partnerovi – založení rodiny „na později“, není u nás žádný nový trend. Že s přibývajícím věkem klesá pravděpodobnost otěhotnění a že v posledních letech narůstá počet neplodných párů, je neveselý, ale také obecně známý fakt. Zda existuje jednoznačně ideální věk pro početí, donošení a porod dítěte? Názory na to se různí dle toho, z jakého pohledu je tato otázka nahlížena – jinou odpověď vám dá gynekolog, jinou sociolog, jinou například psycholog.

Z biologického hlediska je za přelomový věkový mezník u žen považován 35. rok života – po jeho dovršení se podstatně rychleji zhoršují reprodukční funkce ženy, tedy klesá počet vajíček v těle ženy, zvyšuje se počet cyklů bez ovulace apod. Na druhou stranu nejsou výjimkou případy, kdy je dvacetiletá žena z nezjištěných příčin neplodná a své první dítě porodí teprve na prahu čtyřicítky. 

Za příliš nízký pro otěhotnění je považován věk 16–18 let. U takto mladých nastávajících maminek daleko častěji dochází k předčasným porodům, samotný průběh těhotenství u nich však bývá bezproblémový, neboť ve většině nejsou díky nízkému věku zatížené nemocemi či chronickým užíváním léků a jejich organismus graviditu zpravidla dobře snáší. 

Za optimální pro porod prvního dítěte se z biologického hlediska považuje věk mezi 20 a 29 lety, můžete se však setkat i s tvrzením, že ideální doba je mezi 27–34 lety věku. Nejplodnější jsou ženy mezi 24. a 25. rokem života a právě v tomto období je také nejlépe připraveny donosit zdravý plod. Šance k početí u žen mezi 19. a 30. rokem je v každém menstruačním cyklu více než 50procentní. Období mezi 20–25 lety se jeví ideální také z hlediska rizika předčasného porodu či potratu. Nízká je i pravděpodobnost, že bude dítě postiženo vážnou genetickou vadou.

Nezanedbatelným faktem je, že biologický věk hraje svoji roli i v případě umělého oplodnění – čím mladší žena jej podstoupí, tím vyšší jsou její šance na otěhotnění.

Těhotenství ve vyšším věku s sebou nese rizika

Rozhodně neplatí, že každé těhotenství po 35. roce věku ženy je třeba považovat za rizikové. Průběh gravidity je ovlivněn mnoha dalšími faktory, ne pouze datem narození těhotné ženy. Je ale určitě dobré vědět to, že těhotenství v pozdějším věku s sebou obecně nese větší zdravotní rizika, na která lékaři upozorňují.

  • Ledvinová onemocnění – projevují se otoky, vysokým krevním tlakem a bílkovinou v moči. Jedná se o vážnou komplikaci, těhotnou ženu je nutné sledovat. Pokud je to nutné, dochází k vyvolání předčasného porodu, protože onemocnění může vést k poškození nebo selhání ledvin nastávající maminky. V těhotenských poradnách se tyto komplikace daří dobře diagnostikovat sledováním příslušných vyšetření. 
  • U starších těhulek je větší výskyt tzv. hypotrofů, tj. dítě není dostatečně vyživováno placentou. Vývoj placenty se sleduje pomocí ultrazvukového vyšetření od 3. měsíce těhotenství. 
  • U dětí starších matek se častěji vyskytují poruchy chromozomů, z nichž nejznámější je Downův syndrom. Tato onemocnění lze vyloučit pomocí prenatální diagnostiky.
  • Z výzkumů vyplývá, že ženám ve věku okolo čtyřicítky hrozí mnohem vyšší riziko potratů.
  • Větší zátěž a rizika představuje i samotný porod, jakož i vyšší pravděpodobnost ukončení těhotenství císařským řezem (není to však pravidlo).
  • Uvádí se, že u starších prvorodiček se také častěji objevují zdravotní komplikace po porodu.

Na druhou stranu: Je vědecky podloženo, že pozdní těhotenství ženu chrání před rakovinou vaječníků ve větší míře, než je tomu u mladých žen. Dle výzkumů se u žen mladších 25 let snižuje riziko vzniku rakoviny o 16 %, zatímco u žen ve věku 25–30 let již o 45 %. 

Pozdní těhotenství jako fenomén

Starší prvorodičky jsou sice trendem naší doby, ovšem i v minulosti ženy rodily v pozdějším věku – své děti přiváděly na svět během celého reprodukčního období, tedy poslední z nich i kolem 40. roku věku. Nevýhodou dětí starších matek ovšem v dnešní době bývá to, že zůstávají jedináčky, ať už skutečnými, či „falešnými“ – což je psychologický termín pro benjamínky, kteří mají výrazně starší sourozence.

Určitou nepříjemností pro pozdější mateřství může být ubývání fyzických sil. Na druhou stranu však zralé ženy vyvažují tento „hendikep“ tím, že se o svůj zdravotní stav a fyzickou kondici starají mnohem zodpovědněji než ve věku, kdy šlo všechno „tak nějak samo“. A z lékařského hlediska prý přestavují mnohem rizikovější skupinu obézní pětadvacetileté matky než štíhlé čtyřicátnice.

Starší matky bývají také vyrovnanější po psychické a emoční stránce, k čemuž přispívá i stabilnější finanční zázemí, a více si mateřství užívají, ačkoli díky životním zkušenostem se mohou o své dítě více obávat. Ale i tady samozřejmě platí, že jde o obecné tvrzení.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené