Klub těhulek (88): Cesta plná svobody

Martinu opět zlobí záda a zvažuje výhody a nevýhody císařského řezu. Jana už má připravený pokojíček pro své miminko a zjistila, že některé věci u druhého těhotenství už neřeší. A s Marií se už tento týden rozloučíme. Jak se změnil během druhého těhotenství její přístup k životu?

MATINA:

Zdravím všechny čtenářky a čtenáře Babywebu,

stále více a častěji cítím pohyby našeho miminka. Je to opravdu zázrak. Příští týden mě čeká další gynekologická kontrola. Jsem zvědavá, co nás čeká a zda je vše v pořádku.

Koncem minulého týdne se mi opět ozvala záda. Ani jsem necítila bolest, ale spíše takové rozvolňování. Cítila jsem, jak mi přeskakuje každý obratel v těle. Zřejmě se kolem 22. týdne uvolňují rozvolňující hormony, stejně jako tomu bylo na začátku těhotenství. Vzhledem ke své operaci mě také čeká kontrola u neurologa, ke kterému chodím 2x ročně.

To mi připomnělo, že jsem vám nevyprávěla, jak probíhalo mé objednání k neurologovi. Když jsem se objednávala (v březnu), myslela jsem si, že mě bude chtít pan doktor vidět na začátku těhotenství a pak ještě ke konci, aby mohl posoudit, jak mé rostoucí bříško působí na páteř. Omyl. Při objednávání mě sestřička vyvedla z mých představ velmi rychle. Její odpověď zněla, že bychom tu kontrolu mohli nechat až po šestinedělí. V tu chvíli jsem zůstala jako opařená. :o) No i přes sestřiččin nezájem jsem se vnutila a požádala ji o objednání. Jsem zvědavá, jakým způsobem bude pan doktor posuzovat můj stav, když mě neviděl na začátku těhotenství. Mám obavu, že to nijak řešit nebude, rovnou mi řekne, ať rodím císařským řezem a basta. Nejsem žádná známá hvězda, tak co. Vím, že porod císařským řezem je skvělá možnost a mohu být za ni ráda, ale raději bych rodila normálně. Ne kvůli sobě, ale kvůli miminku. Také se mi na císařském řezu nelíbí to, že nemáte miminko hned u sebe a také musíte v porodnici zůstat o něco déle. Zřejmě budu muset zaujmout postoj, hlavně abychom já i miminko vše ve zdraví přežili, ať už porod a vše po něm bude probíhat jakýmkoli způsobem.

Tento týden jsem si dala šestikilometrovou procházku, což nebyl úplně nejlepší nápad. Ještě druhý den jsem cítila bříško. Myslím si, že nejhorší bylo moje kýchání, neboť mám alergii na pyly. Vypozorovala jsem, že nejhorší jsou pro mě řezavé trávy, které u nás právě kvetou. Naštěstí jich tu není mnoho, a tak žádná antihistaminika nemusím užívat. Pro jistotu beztak přejdu opět do klidového režimu a procházky si schovám až po porodu s kočárkem. :o)

Přeji vám klidný týden. Marťa


JANA:

Milí čtenáři,

čtyřicet jedna stupňů Celsia – tolik ukazoval teploměr na autě, když jsem dnes odpoledne jela do Prahy k zubaři. Jarouška hlídala sousedka a tímto, Vendy, velké díky! Naštěstí jsem doma nastoupila v garáži a zaparkovala také v garáži. Dnes to byl pro mé tělo náročný den. Nevím, jak vy ostatní těhulky, ale tohle horko mi nedělá vůbec dobře. Jak zvládat horka v pokročilém těhotenství? Budu ráda, když mi napíšete v naší diskuzi své zkušenosti. Z prvního těhotenství nemám žádné zkušenosti.

U zubaře bylo všechno v naprostém pořádku. Byla jsem poprvé u nové paní zubařky. Byla milá, ohleduplná a dokonce jsme se zasmály. Opravila mi sedmičku (tu rozštípnutou, kterou čeká po porodu korunka), ulomil se mi tak kus zubu a byl pod tím dost velký kaz. :-( Také jsem si popovídala s kolegyňkami. Nevím, zda jsem vám psala, ale před nástupem na mateřskou jsem pracovala na soukromé zubní klinice v centru Prahy. Holky obdivovaly bříško, říkaly, že je obrovské. Jestli to takto půjde dál, jsem zvědavá, kam až poroste.

Minulý týden jsme dokončili Tomáškův pokojíček, všechno jsme nachystali a už se tam chodím kochat, jak to tam je krásné. Občas si s Jájou lehneme na postel a povídáme si tam. Jaroušek zkouší houpací lehátko a říká, jak se tam bude Tomášek houpat, a když se prý moc rozhoupe, zastaví ho. Pouští kolotoč nad postýlkou, zkoumá miminkovské hračky v šuplíčku a všechno ostatní. Já si prohlížím nachystané věci a těším se. Zároveň mám i strach, jak to všechno zvládnu.

Už máme doma i kočárek. Přišel v obrovské krabici, Jaroušek pomáhal vybalovat a říkal, že v chodbě je tolik krámů, že nemůže projít ani na záchod. Kam na ty řeči chodí?! Přemýšleli jsme nad tím, jestli ho máme odvést k rodičům, ale kdybychom měli schovaný kočárek po Jarouškovi, taky by byl doma. U druhého dítka se některé věci prostě tak neřeší jako u prvního. Zjistila jsem, že tak je to se spoustou věcí.

Ve čtvrtek nás s Tomáškem čeká další kontrola na gynekologii a také ultrazvuk. Snad vše bude dobré a poslední týdny zvládneme doma a ne v nemocnici. Mám z toho strach. Už tě, ty moje kopající miminko, chci mít doma.

Příští týden opět na napsanou!

Janča


MARIE:

Milé ženy,

naše Julinka byla počata v době, kdy jsem s netrpělivostí lpěla na určité představě o další cestě mého života. Rozhodně to nebyla představa o tom, jak čekám na konec rodičovské s Matyáškem a pak až někdy začnu uvažovat o druhém dítěti. O to víc by se odložily pracovní a tvůrčí aktivity, které mě naplňují a které jsem postrádala. Matyáškovi bylo rok a půl a připadal mi najednou natolik samostatný, že bych to zvládla. Cítila jsem taky, že sourozenec mu jednoznačně prospěje.

Určitě mě pochopíte, když vám napíšu, že jsem zdaleka o všem do příspěvků Babywebu nepsala. Jsou věci, které je dobré ponechat v soukromí. Prozradím vám ale, že mé druhé těhotenství byla jedna velká zkouška. Řítil se na mě jeden karambol za druhým. Měla jsem dojem, že ti, kteří tyhle balvany na mě pouštěli, nejsou v právu, že si neuvědomují, co mně a dítěti tím mohou způsobit. Bylo to tak stresové, že to zapříčinilo krvácení v první třetině mého těhotenství a následný hematom v děloze.

Ke konci těhotenství jsem ale začala vnímat, jak mi tyto zkušenosti otvírají něco, co mi už dlouhá léta chybělo. Nějaký nový rozměr, nové cesty a vnímání všeho kolem i sebe sama. Do cesty mi přišla dula Libuška Šťastná, která má na tom obrovský podíl. Na její doporučení jsem si přečetla knihu Pátá dohoda, což byl takový start k nové cestě plné svobody. Libuška mě vedla k tomu, abych ze sebe všechna ta negativa a strachy dostala ven. Šla jsem „do toho“ a jsem přesvědčena, že i díky tomu jsem prožila svůj druhý porod tak, jak jsem ho prožila, prostě skvěle!

Julinka se narodila plná síly a odhodlání žít. Tu sílu z ní cítím stále. Kdybych věděla, jaké jméno vyjadřuje „svobodu“, dala bych jí ho třeba jako druhé jméno. Julinka mi ji totiž přinesla. Jako by mě osvobodila od všech dřívějších představ, lží a strachů. S jejím narozením jsem přestala mít v sobě to dřívější pnutí a jakési neustálé nesmíření. Začala jsem si užívat přítomného okamžiku. Ještě když byla v bříšku, vnímala jsem intuitivně její povahu a intuice mě opět nezklamala. Je to svobodomyslný, pohodový, společenský a každou chvíli usmívající se tvoreček. Neskutečně ji miluju stejně jako mého Matyáška a spolu s mým mužem jsme nádherná rodina. Je to dar, nad který snad není. Jsem šťastná.

Bylo mi fajn v přítomnosti dalších těhulek Gábiny, Janči a Martiny, přeji jim krásný život s dětmi! Taktéž všem ženám, které se zájmem četly moje každotýdenní řádky, a děkuji všem, které na ně reagovaly v diskuzi. Vždycky mě to potěšilo! Chtěla bych se s vámi všemi rozloučit a popřát vám laskavé a milující otce vašich dětí, pohodová těhotenství, pokud možno bez nevolností a jiných neduhů, porody, na které se vzpomíná s úsměvem a po kterých zůstává krásný pocit, a hlavně krásná a zdravá miminka!

Marie


Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené