Kojit nebo nekojit roční dítě?

Většina odborníků tvrdí, že čím delší kojení, tím pro dítko lépe. Jaká je ale hranice? Existuje vůbec nějaký věk, který by měl kojení ukončit? Nebo snad může maminka kojit dítě, jak dlouho uzná za vhodné?

Jídelníček ročního dítěte už bývá pestrý, dostává se do něj jídlo dospělých. Tvoří ho mimo jiné obilniny, maso, zelenina a ovoce. Přesto by v něm stále mělo být místo pro mléko a mléčné výrobky.

Roční dítě by mělo vypít alespoň kolem 300 ml mléka nebo sníst adekvátní množství mléčných výrobků. Mezi ně patří také mateřské mléko, které je pro dítě důležité i po prvním roce věku. Je totiž i nadále nejcennější tekutinou, kterou matka může svému dítku dát. Při průměrné tvorbě kryje více než 30 procent jeho energetické a bílkovinné potřeby.

Jasná PRO pro kojení

Často se maminky setkávají s tvrzeními, že po prvním roce věku dítěte už mateřské mléko dítěti nic nedává a že je nejvyšší čas ho odstavit. A to nejen od babiček a maminek, ale stejného názoru jsou i někteří dětští lékaři.

Čtenářka Mirka se dokonce setkala s tvrzením lékaře, že ohrožuje na životě sebe, protože si odvápňuje kosti a tím zvyšuje riziko osteoporózy, i dítě, protože do mléka se dostávají toxiny z podkožního tuku. „Byla jsem z toho úplně rozladěná a nevím, jak se k tomu postavit. Všude jsem četla, že záleží na samotné kvalitě mléka a pak také na matce. Tak jak to tedy je? Existuje nějaká hrozba u kojení delšího než jeden rok?“

Stejně jako se ptá Mirka, chce informace většina maminek. Na začátku vám můžeme říci, že se tato tvrzení rozhodně nezakládají na pravdě. „Kojení podporuje citové pouto matky a dítěte, má příznivý vliv nejen na růst a zrání dětského organizmu, ale i na rozvoj jeho duševních schopností. Složení mateřského mléka se mění s věkem dítěte a přesně odpovídá jeho potřebám v daném vývojovém období,“ říká dětský lékař MUDr. Martin Gregora.

Rok kojení jako optimální základ

Mateřské mléko je důležité ihned po porodu pro vytvoření imunity. Jsou v něm přítomny tzv. prebiotika, tedy složité cukry, které vytvářejí přirozenou mikroflóru v trávicím traktu, a ta je důležitá pro správné fungování imunitního systému. Kojení je tedy s ohledem na imunologické zdraví nenahraditelné. Dlouhou dobu převládal názor, že období kojení by mělo být dlouhé nejméně šest měsíců. S tím, že v tomto období by mělo být mateřské mléko výlučnou potravou kojence.

MUDr. Gregora dodává: „Kojené dítě méně stůně, protože v mateřském mléce dostává ochranné látky imunologické povahy, které samo neumí v potřebném množství vytvořit. Takové látky nelze a nikdy nepůjde přidat do umělého mléka, ať bude sebekvalitnější. Kojené dítě má díky vláknině rozpustné v mateřském mléce zdravě fungující střevní sliznici, osídlenou bateriemi v optimálním poměru, kdy převažují ‚hodné‛ bifidogenní bakterie. To má kladný vliv nejen na zažívání, ale také na funkci střevního imunitního systému a potažmo i na obranyschopnost jako takovou.“

Podle laktačních poradkyň je ideální dobou alespoň rok kojení třeba i jedenkrát denně. A to speciálně v době, kdy je imunita dítěte narušována očkováním. Mateřské mléko je takovou imunologickou záchrannou injekcí při podání očkovacích látek či antibiotik, která by přirozenou mikroflóru mohla narušit.

Mateřské mléko obsahuje obranné látky, růstové faktory, vitaminy, minerály, živiny a další látky, které dítěti prospívají dlouhodobě, a to i po prvním roce věku. Záleží tedy hlavně na matce, zda kojit chce. Podle odborníků prý špatné mateřské mléko neexistuje.

Čtěte také:

Nejasné odpovědi

Ani odborníci nedokážou jasně říci, kdy je nejvhodnější začít do jídelníčku zařazovat pevnou stravu a jaká potrava by to přesně měla být. Podle klinických imunologů a alergologů je v současné době přístup ke kojení přehodnocován na základě výsledků epidemiologických studií. Ty tvrdí, že by dítě mělo být postupně zvykáno na tuhou stravu kolem 4. až 5. měsíce věku.

Důvodem je představa, že si dítě, které je vystaveno alergenům v potravě v časném věku, buduje lepší snášelivost na složky obsažené v potravě. Tak by se měl celkově snížit výskyt alergií a intolerance u dětí.

Německá studie Ústavu pro výzkum a prevenci a sociálního lékařství v Brémách například uvádí, že dlouhodobé kojení škodí těm dětem, jejichž rodiče nejsou alergici anebo alergií trpí pouze matka. Častěji se tak prý objevuje hrozba atopického ekzému a astmatu než u nekojených dětí.

Kojení je nenahraditelné!

I přes všechny výsledky studií, pokud je to možné, matka by měla své dítě kojit. Jako hranice se nejčastěji uvádí kojení po dobu prvního půlroku života dítěte, aby dítě mělo možnost vytvořit si správně pracující a reagující imunitní systém a celkově bylo pozitivně ovlivněno budoucí zdraví dítěte.

Pokud z objektivních důvodů nemůže matka dítě kojit, měla by dodávat náhražky mléka, které jsou obohaceny o nebiotické cukry, které dítěti zajistí správný vývoj.

Každopádně kojení delší než jeden rok neohrožuje na zdraví ani dítě, ani matku. Pokud je to tedy možné a matka touží kojit své dítě, určitě není nutné po 12. měsíci přestávat. MUDr. Gregora k tomu říká: „Pokud je to jen trochu možné, pak v takovém případě doporučuji pokračovat v kojení kdykoli podle chuti dítěte. Z mateřského mléka má totiž prospěch dokonce i ve dvou letech, ba i později. Ani další těhotenství nebývá důvodem k přerušení laktace.“

21.8.2015 1:25 | autor: Pavla Maříková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist