KraFka – mléko a sýry pro děti

Ne. Cena by neměla být při výběru mléka pro děti tím jediným parametrem, který bude rozhodovat o jednom ze základních zdrojů vápníku. Dost možná by neměla být ani jediným rozhodujícím parametrem při rozhodování, které mléko koupíme pro sebe.

Těmi základními parametry při výběru mléka jsou pasterizace a homogenizace. Výrobní postupy, které jsou v současné době při výrobě mléka běžně používány. Ale k čemu mi to vůbec je, jak mohou právě tyto parametry ovlivnit mé rozhodování.

Pasterizace, co to je a co se vlastně s mlékem děje.

Při pasterizaci je mléko zahříváno na určitou teplotu a to proto, aby byli zahubeni, především patogenní, mikroorganismy. U šetrné pasterizace tomu tak skutečně je. Byť je časově náročnější, jsou zničeny pouze nežádoucí, nemoc způsobující mikroorganismy. Avšak ty, které jsou zdraví prospěšné, jako je například bakterie Lactobacillus, o které je dnes již obecně známo, že má pozitivní vliv na střevní mikroflóru a tedy i přímý dopad na stav imunitního systému člověka, je zachována.

Může být prováděna po delší dobu nízkoteplotní pasterizace nebo krátkodobá vysokoteplotní pasterizace. Na první pohled by se mohlo zdát, že ta krátkodobá vysokoteplotní pasterizace mléku méně uškodí a to je právě ta, která je k mléku šetrnější. Opak je pravdou. Nízkoteplotní pasterizace je mnohem šetrnější než tzv. UHT (ultra high temperature), která je používána především u tzv. „krabicových mlék“. Tato technologie pasterizace je založená na principu zahřátí na vysokou teplotu, kdy je, povětšinou tryskami, mléko proháněno skrze horkou páru a to dobu 1-2 sekund. Mléko je tak krátkodobě zahřáté na teplotu převyšující 135°C. Pro porovnání při šetrné nízkoteplotní pasterizaci je mléko zahříváno po delší dobu (15-30 sekund) na teplotu 72°C.

Krátkodobá vysokoteplotní pasterizace (UHT) samozřejmě zabezpečí to, že budete moci mléko skladovat dokonce při pokojové teplotě po dobu 3-6 měsíců, avšak pijete doslova „mrtvou“ hmotu. Ale máme i druhou možnost. Pít mléko, ve kterém zůstanou zdraví prospěšné mikroorganismy, avšak budeme s ním muset o to opatrněji nakládat, budeme s ním muset trošku pospíchat domů, aby nám nezkyslo, a pravděpodobně za něj budeme muset i o něco málo více zaplatit. Ale co myslíte, že bude pro Vaše dítě prospěšnější?

Ale zmiňovali jsme ještě i homogenizaci. Homogenizace či spíše nepoužívání homogenizace je to hlavní co odlišuje Dětská polotučná a plnotučná mléka PolokraFka a PlnoKrafka z Lacrumu od všech ostatních na našem trhu.

Mléka z mlékárny Lacrum PoloKraFka a PlnoKraFka jsou široko daleko jediná nehomogenizovaná mléka. S homogenizací se začalo v České republice hojněji někdy koncem 70. let. Jediným důvodem, proč je tato technologická úprava u mléka prováděn, je dosažení jeho lepšího „vzhledu“. Za to, aby mléko lépe vypadalo a smetana časem nevystoupala na povrch mléka, ale byla nádherně rozprostřena v celém obsahu mléka, jsme zaplatili tím, že je tuk rozbíjen homogenizací na drobonké částečky. Tyto drobonké částečky nám však podle odborných studií způsobují škody nemalého rozsahu.

Tyto malé částečky totiž neumí naše ledviny odfiltrovat a prostupují tak přímo do krevního řečiště. Na tuk je navíc navázána i jedna ze složek mléka – xantin oxidase. Dr. Ostera hovoří o tom, že chemické působení xantinu oxidase může způsobovat zjizvení a tím i znepružnění stěn arterií a srdeční tkáně. Tato látka je však v případě nehomogenizovaného mléka bez potíží a snadno z těla vylučována jako balast.

Z nehomogenizovaného mléka je naše tělo také schopno využít celou řadu přírodních enzymů, minerálních a stopových prvků stejně jako vitamínů. Mléko je bezesporu jedním z nejdůležitějších zdrojů vápníku. Obsahuje také nemalé množství draslíku, sodíku, hořčíku, fosforu, ale i stopové prvky jako je například železo. Z vitamínů obsahuje B2, dokonce i provitamín karoten, B1, B6, vitamíny rozpustné v tucích E, D a K a malé množství vitamínu C, který se uchovává především v mléce, kde je užívána šetrná pasterace, neboť tento vitamín C je teplotně nestabilní. S vysokým záhřevem jej významně ubývá.

Šetrně pasterizované a nehomogenizované mléko je pak používáno i pro výrobu dětských sýrů KraFka.

Receptury Lacrumu jsou dodnes založeny na poctivých surovinách. Tato mlékárna si zakládá na tom, že do těchto výrobků nepoužívá žádné náhražky jako je rostlinný tuk nebo dokonce škrob, kterým je nahrazována mléčná bílkovina. Tyto náhražky sice zlevňují výrobek jako takový,ale řekněte sami, je to to, co by jste chtěli, aby Vaše dítě jedlo? Nikdo z nás asi nechce své dítě krmit škrobem jen proto, abychom nakoupili levně. Cena sama o sobě v tomto segmentu je povětšinou indikátorem toho, zda se jedná o tzv. „alternativní“ sýry obsahující „nesýrové“ složky nebo zda se jedná o sýr kvalitní.

KraFka navíc pro děti připravila sýr ve tvaru motýlka a kytičky. Tyto tvary jsou pro děti hravé, ale především výška plátků byla přizpůsobena právě tomu, aby se dětem sýr na jedné straně dětem dobře v ručkách držel a na straně druhé aby jej mohli i lehce odkousnout.

Sýry KraFka jsou navíc vyrobeny novou technologií, která zabezpečuje nízký obsah laktózy v těchto sýrech.

Suroviny pro výrobu dětského sortimentu v mlékárně Lacrum Velké Meziříčí pochází výhradně z českých farem.

Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně malou mlékárnu, je její nespornou předností kontrolní mechanismus, který sahá až k samotným producentům surovin, se kterými se pravidelně jednotliví odpovědní zaměstnanci mlékárny setkávají, jednají, znají osobně prostředí, kde se mléko dojí.

Pro výrobu dětské řady KraFka jsou vybírány takové chovy, ve kterých nejsou používány růstové hormony, krávy nejsou standardně preventivně léčeny antibiotiky a pro zvýšení dojivosti nejsou krmeny krmivy, které by byly hnojeny pesticidy.

KraFka – ten rozdíl tam prostě JE