Mám nárok na zkrácenou pracovní dobu?

DOTAZ TÝDNE Mám dvouletého syna a mám možnost vrátit se do práce, ale chtěla bych pracovat pouze na částečný pracovní úvazek. Jak se mám dohodnout se zaměstnavatelem? Mám na to ze zákona právo? Dana

Nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) dosud zažitý pojem „částečný pracovní úvazek“ opustil a nahradil jej pojmem novým – kratší pracovní doba. Pozor, neplést se zkrácenou pracovní dobou.

Většina zaměstnanců ví, že základní výměra týdenní pracovní doby činí obvykle 40 hodin, a že se do ní nezapočítávají (jak tomu bylo dříve) přestávky v práci (zejm.. ta obědová). Existují však určité profese, kde je základní výměra pracovní doby stanovena odlišně: 

  • s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně,
  • s dvousměnným pracovním režimem činí nejvýše 38,75 hodiny týdně,
  • mladších 16 let činí nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin. 
  • pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně

Zkrácená pracovní doba

V těchto případech jde o zkrácenou pracovní dobu. Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený pracovně-právními předpisy lze dohodnout i v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Kratší týdenní pracovní dobu (tedy „částečný pracovní úvazek“) může z provozních důvodů zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě. Vedle svých provozních důvodů ji může zaměstnavatel se zaměstnancem také sjednat resp. mu ji individuálně povolit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na straně zaměstnance, jestliže to provoz zaměstnavatele dovoluje.

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno.

Dovolují-li to provozní podmínky zaměstnavatele, může zaměstnavatel povolit zaměstnanci na jeho žádost ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na jeho straně jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní nebo kratší pracovní doby, popřípadě ji s ním za týchž podmínek na jeho žádost sjednat v pracovní smlouvě.

Úprava pracovní doby pro těhotné

Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám žen (a mužů) pečujících o děti. Požádá-li žena (nebo muž) pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její (jeho) žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušným odborovým orgánem (samozřejmě, jen pokud je odborová organizace zřízena).

Zkrácená mzda

Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době (zatímco pří zkrácené pracovní době při směnném provozu, při práci mladistvých, báňských a důlních pracích, se mzda nekrátí).

Dovolená

Sjednání nebo povolení kratší pracovní doby nemá vliv na délku dovolené v týdnech, promítá se však do výše náhrady mzdy za dovolenou, která odpovídá kratší pracovní době (takže zaměstnanec s kratší pracovní dobou má sice stejnou výměru dovolené, ale při polovičním úvazku dostane zaplacenu jen polovinu náhrady mzdy, než zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek).

Právní vynutitelnost

Nový zákoník práce tak reaguje na povinnosti České republiky plynoucí ze Směrnice Rady Evropských společenství číslo 97/81/ES o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku. Asi nejvýznamnější je fakt, že na rozdíl od úpravy kratší pracovní doby a jiné vhodné úpravy pracovní doby zákoníkem práce obecně pro všechny zaměstnance, která není právně vynutitelná (a podřizuje se obvykle jen provozním potřebám zaměstnavatele), zvláštní úprava platná pro těhotné ženy a ženy (muže) pečující o dítě mladší 15 let věku je právně vynutitelná (mají nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, a pokud by jejich žádosti zaměstnavatel nevyhověl s poukazem na provozní důvody, mohly by uplatnit svůj nárok u soudu).

Mgr. Kateřina Janitorová Sixtová, JUDr. David Vláčil

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené