Mimi LIVE (6): Z krmení se nestresujeme!

Další dny přinesly maminkám další problémy. Bára se stále trápí s kojením a smiřuje se s tím, že jinak už to nepůjde. Julie zase musela omezit procházky kvůli pylu.

Mimi LIVE!, sesterský projekt Těhulky LIVE! vás bude provázet životem malého človíčka od jeho příchodu na svět až do prvních narozenin.nChcete novým hrdinkám seriálu Mimi LIVE! něco vzkázat? Pište jim do naší diskuse Mimi LIVE! Jonášek a Šimonek.

Maminka Bára: Jonášek přibral půl kila za týden!

Jak krmíme Jonáška.

Milé čtenářky i čtenáři Babywebu,

možná už jsem se zmínila, že zatím nekojíme. Dnes se o tom rozepíšu víc, třeba to někomu pomůže, ačkoliv náš příběh ještě konec a řešení nemá.

Kojící začátky

Až dodatečně jsem si uvědomila, že mi Jonáška po narození nepřiložili. Potom už mi i na JIP ale každé 3 hodiny Jonáška nosili. Poprvé jsem nevěděla, jak na to, tak mi dětská sestra pomohla, ale Jonášek se nijak zvlášť nepřisával. Říkali, že to nevadí, že je času dost, že mlíko se začíná tvořit až druhý nebo třetí den.

Na oddělení šestinedělí mi pak dětská sestra řekla, že nemám dostatečně vystouplé bradavky, a že potřebuju silikonový klobouček. Ačkoliv zkušené „kojné“, jako moje máma nebo sestra, mají dojem, že bych to měla zkoušet bez kloboučku, asi na tom něco bude, protože mi to potvrdily i další sestry a laktační poradkyně, kterou jsme si později pozvali domů.

Ani při následujících přikládáních (co 3 hodiny), jsem neměla pocit, že to dělám dobře. Jonášek se nepřisával a brečel. Některé maminky už kojily, tak jsem začínala být nervózní. Sestry ale říkaly, že je pořád čas. Až třetí den mi řekli, že bych Jonáška měla začít vážit, kolik vypil. Když se ukázalo, že téměř nic, doporučili začít dokrmovat ze stříkačky a mléko ostříkávat, aby se nepřestalo tvořit. A tak začal náš kolotoč netypického krmení, který praktikujeme dodnes.

Doma z porodnice

Rovnou cestou z porodnice jsme museli koupit odsávačku a další věci, potřebné pro tento styl krmení. Doma se kojit taky nedařilo, tak jsme si pozvali na konzultaci laktační poradkyni. Poradila nám spoustu věcí a „diagnostikovala“, že Jonášek je slabý, potřebuje víc jíst a pak se bude i lépe přisávat.

Seznam laktačních poradkyň najdete ZDE.

Papáme a přibíráme

Jonášek byl v té době opravdu hodně spavý a na jídlo jsme ho museli budit. Spal v podstatě pořád. Podle poradkyně to bylo tím, že jedl málo, přispět k tomu mohla i novorozenecká žloutenka. Dali jsme tedy na její radu a dva dny Jonáška budili co 3 hodiny a cpali ho daleko většími dávkami jídla, než by si sám řekl. Za toto období patří velké díky manželovi – vydržel a krmení stříkačkou dovedl k dokonalosti.

Po dvou dnech přišel zlom. Jonášek zesílil a začal se o jídlo sám hlásit, už celé dny neprospal, byl daleko aktivnější. Taky mu zesílil sací reflex, který měl předtím slabý. Když jsme šli po týdnu na kontrolu k dětské doktorce, přibral půl kila! Od té doby jsme ho už každé 3 hodiny nebudili a nechali to na něm.

Tatínek trénuje různá držení.

Není to zbytečný stres?

Zatím pořád nekojíme. Nevíme, kde je problém, jestli v tom, že to neteče tak rychle, jak by si představoval, nebo mu vadí klobouček. Asi bych mohla být drsnější a vydržet. Možná to způsobují ty hormony nebo prostě mateřství, ale nemůžu se dívat na to, jak moje mimi brečí, když mu strkám prs. A nechci mu z toho způsobit trauma.

Všichni se nás ptají, jak to jde s kojením. Když odpovídám, že to zkoušíme, ale moc to nejde, připadá mi, že jsem jako matka selhala. Ale poslední dobou si říkám, že hlavní je Jonáška ani sebe příliš nestresovat, ať si kdo chce co chce říká. Kojit by bylo fajn, ale pokud při těch pokusech má Jonášek pokaždé křičet (a já občas taky brečet), stojí to za to?

Vždyť by to nebyla tragédie těch pár měsíců ho krmit takhle a odsávat. Jsou mnohem horší věci. Hlavně že je Jonášek zdravý.

Máte někdo podobný problém jako my? Budu ráda, když se s námi o své zkušenosti podělíte v diskusi.

Vaše Bára

Jaké byly vaše první dny doma, milé maminky? Napište nám.


Maminka Julie: Uplakaný týden

Takhle si Šimonek lebedí před koupáním

V dalším týdnu nás čekalo vážení u dětské lékařky a hurá přibrali jsme přes 200 gramů za týden. Jsem ráda, že je mléko výživné a Šimonek nám prospívá. Paní doktorka maličkého opět prohlédla a pochválila, že je to chlapák.

Kojím už déle a z obou prsů. Dříve Šimonkovi stačilo deset minut a jedno prso, ale teď je z něj malý Otesánek a prodloužili jsme to na 15 – 20 minut a obě prsa.

Spinkáme nebo se mazlíme

V noci pořád spinká krásně, šest hodin po koupání a potom další čtyři hodinky, takže asi patřím k těm šťastnějším, které se i docela vyspí. Dopoledne už je vzhůru i dvě hodiny v kuse, a když jej zrovna netrápí nadýmání, tak se snažím něco mu povídat nebo spolu jen tak ležíme ve velké posteli.

Kolem 10. hodiny už je opět unavený, takže ho nakojím a dávám spinkat do kočárku na balkón a snažím se uvařit a uklidit. Docela se mi to daří, horší to je, když venku prší a maličký nechce doma spinkat. Čerstvý vzduch a zpěv ptáčků jsou prostě nejlepší.

Odpoledne nás už čeká procházka s kočárkem, což jsme museli v tomto týdnu taky omezit, protože kvete les a řepka a všude poletuje hodně pylu, který způsobuje alergie, takže nám paní doktorka doporučila jen kratší procházky. Už aby to všechno odkvetlo…

Kolem 18. hodiny je opět vzhůru a chce se dívat a mazlit, takže jej nechávám jen v bodyčkách a cvičíme nožičkami, aby nás netrápilo bříško a taky se mazlíme. Když je doma tatínek, tak si to vezme na starost on.

Neviditelná pupeční šňůra

Vyzkoušeli jsme si i první odloučení. Musela jsem zajet vyřídit pár věcí na úřad, takže jsem jej nakojila a nechala na starost babičce, která bydlí asi dvě stě metrů od nás a ráda si jej půjčila na procházku.

Takhle vypadal Šimonek, když jsme ho poprvé viděli.

Šimonek si dvě hodiny spokojeně spinkal v kočárku, ale já jsem byla celou dobu nervózní a volala jsem mamce každou půlhodinu, abych se ujistila, že je všechno v pořádku. Pupeční šňůru sice přestřihl tatínek ještě v porodnici, ale ta neviditelná, psychická nás bude spojovat už pořád.

Naše miminko je navíc i velice učenlivé. Když si jej dáme na břicho, pokouší se zvedat hlavičku a dovede ji sám otočit z jedné strany na druhou. Navíc si začíná tak trochu pobrukovat a při kojení hýká.

Co všechno už umí?

Když leží na přebalovacím pultu, snaží se ručičkami uchopit všechno, co mu leží na dosah a po koupání si přikrývá osuškou hlavičku. Jeho stisk už je docela pevný, takže osušku udrží než jej vysuším a natřu olejíčkem. Snažila jsem se mu ostříhat i nehtíky, protože už nešly jen tak odlomit, ale podařilo se mi to až při kojení, když už usínal. Stejně tak je to i s oušky. Musím je čistit, když kojím, protože mám strach, abych mu jindy neublížila, když není úplně klidný.

Při koupání už je klidnější. Zjistili jsme, že má rád teplou vodu a 37 stupňů mu nestačí, takže napouštíme 40 a tehdy si lebedí. Asi je po mamince, taky mám ráda horké vany a už mi moc chybí, takže se těším, až za sebou budu mít šestinedělí a naložím se na půl hodiny do vany. Už se mi to blíží :-).

Vaše Julie


JSME V TOM S VÁMI

Vaše redakce Babyweb.cz

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené