Možná někomu zachráním život

Přemýšleli jste někdy o tom, co se dá udělat pro druhé, když jim jde o život? Skočit pro tonoucí dítě do řeky nebo poskytnout první pomoc při nehodě, to už chce nějakou odvahu.
Znám jednodušší recept. Stačí si jednou přivstat a vyrazit k malému odběru krve. Možná právě teď bojuje o život někdo, jemuž mohou zachránit život právě vaše krvetvorné buňky.

Zdroj: archiv redakce

Registrovat se jako dárce krvetvorných buněk („kostní dřeně“) je skutečně velký dar a přitom je to velmi jednoduché. Nechce to zvláštní odvahu, spíš rozhodnutí obětovat jedno ráno a jít. Ani nemusíte být nalačno. Zvládne to každý zdravý člověk mladší 35 let.

Jsem registrována

Právě jsem se registrovala jako dárce kostní dřeně. Stálo mě to minimální úsilí a přitom někdo s poruchou krvetvorby (leukémií, anémií, jinou závažnou chorobou) bude mít o chloupek větší naději, že najde kompatibilního dárce – třeba mne.

Když se taková „shoda“ objeví, následují další upřesňující vyšetření, a když všechno „sedí“, může se přistoupit k samotnému odběru. Vždy mám právo – i na poslední chvíli – bez udání důvodu odběr odmítnout. Ještě mi nikdo ze stanice nevolal, ale v tuto chvíli vím, že bych neodmítla a na odběr buněk šla.

Dostavte se…

„Dostavte se ve středu mezi osmou a devátou do pavilónu Z4 v Thomayerově nemocnici,“ zněla jednoduchá instrukce laborantky. Sice mi chvíli trvalo, než jsem malou, zastrčenou budovu za pražským IKE+M našla, ale tím jsem splnila nejtěžší část úkolu.

Pak to bylo jako jindy při odběru krve: zacvičíte si s gumou kolem bicepsu, laborantka napíchne žílu, nabere krev do stříkačky, rozdělí ji do několika zkumavek a je to! Ještě vyplníte formulář a za několik dní již figurujete v mezinárodním registru dárců krvetvorných buněk.

Když zavolají

Možná zavolají. Možná vás bude někdo potřebovat. Možná ne. Čekat můžete až do svých šedesáti let.

Veškerá zdravotní vyšetření se dělají až v případě, že vás vytipují jako možného dárce. Zákrok můžete kdykoliv bez udání důvodu odmítnout.

Pokud jste vytipováni jako vhodní dárci a na dárcovství přistoupíte, čeká vás buď separace krvetvorných buněk z periferní krve anebo odběr kostní dřeně z pánevní kosti.

Odběr

Separace kmenových buněk z krve je celkem bezbolestná a nenáročná metoda. Jsou vám podány speciální přípravky, které podporují vyplavování krvetvorných buněk z kostní dřeně do krve. Pak vám z loketní žíly odebírají krev, která je odváděna do separátoru, kde se z ní odstraní kmenové buňky.

Krev zbavená těchto buněk se vrací zpět ze separátoru do žíly dárce. Odběr trvá tři až čtyři hodiny, je zcela bezpečný a můžete při něm dělat cokoliv, co vám dovolí pobyt na lůžku – dívat se na TV, číst si atd.

Odběr kostní dřeně se provádí pod narkózou z pánevních kostí. Strávíte 2 až 3 dny na lůžkovém oddělení specializovaného odběrového centra. Po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech, a stav dárce se vrátí do normálu do 7 – 14 dnů.

Transplantace kostní dřeně/krvetvorných (kmenových) buněk je v dnešní době již standardní medicínský postup, jehož cílem je zejména léčba hematologických onemocnění (leukémie, lymfomy, některé druhy anémií), imunitních poruch (SCID) a metabolických poruch.

Další alternativou používanou zejména pro malé děti je odběr pupečníkové krve, která se odebírá při porodu z pupečníku (placenty) – hojení je zpravidla delší, ale úspěšné. Nevýhodou je malé množství potřebných buněk. U nás se proto využívá nejvíce při transplantacích u malých dětí.

Kdo ano a kdo ne

• K registraci se mohou přihlásit lidé, kteří neprodělali vážné onemocnění (infekční žloutenku, těžké astma, AIDS, závažné onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovku) a neužívají dlouhodobě některé léky.

• Je jim mezi 18 a 35 lety a váží alespoň 50 kg. V registru jsou pak evidováni až do svých 60-ti let.

• Ideálními dárci jsou zdraví, urostlí, mladí muži.

Těhulky a maminky

Ženy – dárkyně jsou vítány stejně. Určitá výjimka platí pro těhotné ženy a maminky dětí do jednoho roku věku. Tyto ženy by měly registru nahlásit termín porodu a dva roky pak v registru nefigurují. Je to proto, že jejich organismus vyplavuje v té době více obranných látek, které chrání dítě v děloze a při kojení, ale v těle dárce by mohly paradoxně o to více pracovat proti němu.

Jdu do toho!

Stačí tak málo a možná zachráním děťátko s leukémií třeba ve Španělsku nebo tatínka tří dětí s poruchou krvetvorby ze sousední vesnice, který by se bez mojí, možná už i bez vaší pomoci dospělosti svých dětí nedočkal.