Mýty o dětských příkrmech

Mýtus: S prvním příkrmem se začíná, když dítěti vyroste první zoubek.

Pravda: Existují děti, které se s prvním zoubkem už narodí, a je naprosto pochopitelné, že ho rozhodně nezačnete krmit hned po narození kaší. Na druhou stranu však jsou i děti, kterým zoubky vyrostou v devíti měsících či později a ty se samozřejmě dožadují prvních příkrmů již mnohem dříve a svými dásněmi dokáží rozmělnit téměř cokoli.

Každé dítě je individualita a je třeba k němu také tak přistupovat. Když už dítěti mléko nebude stačit, rozhodně vám to dá na srozuměnou.

Nejvhodnější doba začátku podávání příkmů je z hlediska vývoje a potřeb dítěte dokončený 4. – 6.měsíc. Dřívější ani pozdější zavádění příkrmu nepřináší dítěti výhody.

Mýtus: Dítě by si mělo co nejdéle vystačit jen s mateřským mlékem nebo kvalitní kojeneckou výživou.

Pravda: Mezi 4. a 6. měsícem je optimální doba k pozvolnému zavádění příkrmů. Ne u každého kojeného dítěte se to ale hladce daří. I pár lžic příkrmu je úspěch. Pokud je za takové situace dítě v průběhu druhého půlroku převážně stále jen kojeno, najde skutečně v mateřském mléce v zásadě vše, co potřebuje.

Mýtus: S příkrmy se začíná u všech miminek stejně, ať jsou kojené, nebo krmené umělou výživou.

Pravda: Doporučená doba zavádění příkrmů je v podstatě stejná, 17. – 26. týden života dítěte. U kojených dětí je, jak již bylo napsáno, začátek podání příkrmů obtížnější. Také je pravda, že pro kojené dítě je výlučné kojení v prvních šesti měsících života tou nejlepší stravou, která mu poskytne všechno, co potřebuje, a chrání ho před nemocemi.

Mýtus: S prvními nemléčnými příkrmy je spojená zácpa dítěte.

Pravda: Spolu se zaváděním nemléčných příkrmů je třeba u nekojeného dítěte začít přidávat další tekutiny, především kojeneckou vodu (plus čaj, ovocnou šťávu) postupně dle množství příkrmů asi 400 ml. Kojené dítě jiné tekutiny nopotřebuje až do 9. – 10. měsíce věku, kdy přidáváme asi sklenici kojenecké vody. Ovocné šťávy nebo džusu stačí jen kolem 120–150 ml. Celková dávka tekutin včetně mléka by se měla pohybovat kolem 150 ml/kg/den. Mléka a mléčných výrobků by mělo být minimálně kolem 400 ml.

Mýtus: Kaše je kaše! Je jedno, jakou kaší začnu přikrmovat.

Pravda: První příkrmy se obvykle začínají rýžovou (např. Moje první kaše) nebo jinou kaší neobsahující lepek. Dětem od ukončeného 4. měsíce věku můžete vybírat z několika druhů kaší s jemnou a hladkou konzistencí, které zajišťují snadné polykání. Ve druhém půlroce zařazujeme i kaše obilné s obsahem lepku, nejlépe v době kdy je dítě ještě kojeno.

Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.

Mýtus: Všechny kaše pro děti obsahují mléko, proto nemohou být podávány dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka.

Pravda: Vyrábějí se nemléčné kaše, které jsou vhodné i pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií nebo pro děti s alergií na bílkoviny kravského mléka. Instantní nemléčná kaše se připravuje s takovým mlékem, které je z důvodu alergie dítěti obvykle podáváno. Kaši je možné připravit i s vodou, pokud k tomu máme důvod (např. průjmy nebo střevní potíže vyvolané alergií).

Mýtus: Všechny obilné kaše jsou stejné.

Pravda: Mýtus v zásadě platí.

Čtěte také:

• Nemléčné příkrmy
• Mléko a mléčné výrobky ve stravě dítěte
• Začínáte přikrmovat?

Mýtus: Výrazně sladká chuť dětských ovocných přesnídávek je způsobená přidáváním řepného cukru (sacharóza).

Pravda: Sladkou chuť ovocných přesnídávek působí přírodní jednoduché sacharidy, které jsou přítomny v ovoci. Výrazně sladká chuť vzniká zahuštěním pokrmu, kdy odstraněním přebytečné vody dochází k vyšší koncentraci sacharidů, proto není důvod přidávat do dětské výživy další cukr.

Mýtus: Dětské příkrmy, vzhledem k prodloužené trvanlivosti, obsahují chemické konzervační látky.

Pravda: Příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou nikoli chemickou. Jejich dlouhá trvanlivost je zajištěná devitalizací („zničením“) veškerých mikroorganismů. Kojenecké výrobky nesmí obsahovat žádné chemické konzervanty ani barviva.

Mýtus: Děti ze své baculatosti vyrostou.

Pravda: Roztomilé faldíky miminek možná potěší babičky, ale rodiče by se před nimi měli mít na pozoru. Nadměrný příjem potravy u dětí může zapříčinit obezitu v pozdějším věku. Pokud dítě v kojeneckém věku začne hodně přibírat, jeho tělo si to pamatuje – a to i přesto, že se rodičům podaří váhu dítěte snížit.

Po celý svůj další život tak může být náchylnější k nadváze. Rodiče by proto měli dbát na dodržování doporučeného dávkování na obalu příkrmů a naučit tak dítě správně se stravovat již od malička – je to ten nejlepší základ zdraví, který mu můžou do života dát.

Dlouhodobě kojené děti nemívají tak velké problém s obezitou v dospělosti a to nezávisle na tom, jakou váhu měly v době kojení. Dětem do 2 let neomezujeme zásadním způsobem příjem živin.

Mýtus: Dítě se má hned od malička naučit sníst všechno, co má na talíři.

Pravda: Nucení dítěte k dojídání připravené porce může vést k poruchám zažívání, k obezitě a odporu k jídlu. Pro zdravý vývoj dítěte je lepší dávat menší porce, a pokud bude chtít, tak mu ještě přidat. Rodiče by měli dbát na vyvážený jídelníček a pestré chutě.