Náhradní rodinná péče: základní informace

Co je náhradní rodinná péče (NRP) a co není? Jaké mají v současné době čeští rodiče možnosti, pokud chtějí do své rodiny přijmout dítě, o něž se biologičtí rodiče z jakéhokoli důvodu postarat nemohou nebo nechtějí? Jaké právní úpravy a organizace zabývající se touto problematikou u nás existují?

Na našich stránkách se budeme postupně věnovat problematice náhradní rodinné péče v České republice ze všech možných úhlů pohledu. Nabídneme vám informace o možnostech, jaké systém NRP u nás nabízí, seznámíme vás s podrobnostmi souvisejícími s adopčním procesem, přečtete si příběhy ze života rodin s adoptovanými dětmi či z pěstounských rodin.

Nejvhodnější formou náhradní rodinné péče (NRP) je osvojení, spíše známé pod pojem adopce. U nás existují dvě formy osvojení:

Osvojení zrušitelné (tzv. prosté)

V matrice i rodném listu osvojeného dítěte zůstávají zapsáni biologičtí rodiče. Tento typ osvojení je soudně zrušitelný, ačkoli jen z vážných důvodů, je využíván u dětí mladších jednoho roku, které jsou právně volné.

Osvojení nezrušitelné (tzv. plné)

Provádí se u dětí starších jednoho roku. Osvojitelé (případně pouze jeden osvojitel) jsou zapsáni v jeho rodném listě a dítě získává jejich příjmení. V matrice údaj o původních rodičích zůstává vždy v poznámce – když dosáhne osvojené dítě plnoletosti, má právo do údajů na matrice nahlédnout.

Opuštěné dítě přijímá nová rodina se vším všudy, mezi ní a dítětem vzniká příbuzenský vztah, a – jak vyplývá z názvu – tento typ osvojení nelze zrušit. Lze dokonce změnit i křestní jméno dítěte, záleží však na jeho věku (malinké děti s tím problém mít asi nebudou, větší děti by samozřejmě s takovouto případnou změnou měly souhlasit).

Noví rodiče (osvojitelé) dítěte se stávají jeho zákonnými zástupci a mají vůči němu všechna práva, povinnosti a nesou stejnou rodičovskou zodpovědnost jako rodiče vlastního dítěte.

Kdo si může osvojit dítě?

Manželský pár i nesezdaní partneři, manžel nebo manželka rodiče dítěte, ale také jednotlivec.

Jaké podmínky musí dítě splňovat, aby mohlo být osvojeno?

Musí být mladší 18 let a právně volné, tj. buď biologičtí rodiče (či zákonný zástupce) dají souhlas k adopci, nebo soud rozhodl o jejich nezájmu – buď o dvouměsíčním žádném zájmu rodičů, nebo o šestiměsíčním opravdovém nezájmu biologických rodičů.

Zkrátit pobyt dítěte v ústavu předtím, než je vyřešena otázka osvojení dítěte, může umístění dítěte do péče budoucího osvojitele na náklady budoucího osvojitele, pokud je ochoten přijmout dítě do jakékoli formy NRP (tedy osvojení i pěstounské péče), nebo do státem garantované pěstounské péče. Malé dítě se díky tomu může zkušenosti s ústavní péčí zcela vyhnout.

Pěstounská péče

Státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, jejímž cílem je, aby dítěti bylo umožněno vyrůstat v rodinném prostředí, vzniká na základě rozhodnutí soudu. Zákonnými zástupci dítěte jsou i nadále jeho biologičtí rodiče, s nimiž z nějakého důvodu nemůže dítě žít, jeho vazby s nimi a s ostatními příbuznými ovšem zůstávají zachovány. Dítě je svěřeno do pěstounské péče dvojici nebo jedné fyzické osobě na základě rozhodnutí soudu (ten také může rozhodnutí ze závažných důvodů zrušit, na žádost pěstouna vždy). Podstatnou roli hraje zájem dítěte, pokud je dostatečně staré na to, aby se mohlo vyjádřit. Pěstounská péče končí zletilostí dítěte.

Pěstoun může dítě zastupovat a starat se o jeho záležitosti jen do určité míry a jen v běžných věcech – např. k vyřízení cestovního pasu, vycestování do zahraničí či k plánovanému operačnímu zákroku potřebuje dítě vždy souhlas zákonného zástupce, tedy většinou biologického rodiče nebo poručníka, případně je třeba žádat o souhlas soud. Pěstouni nemají vůči dítěti vyživovací povinnost, náleží jim finanční odměna. Na úhradu potřeb dítěte je určen příspěvek ze systému dávek státní sociální podpory.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Na přechodnou dobu může být dítě svěřeno do péče vyškolených pěstounů. Většinou se tak děje proto, že rodič dítěte nemůže po určitý čas ze závažných důvodů dítě vychovávat. Tento typ péče je vnímán jako pomoc v krizové situaci, kdy biologičtí rodiče potřebují určitý čas na vyřešení svých problémů nebo těžkých životních situací. Dítě je svěřeno do péče žadatele zařazeného do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, ať už jde o pomoc jednorázovou, nebo o dlouhodobou pomoc opakovanou.

Hostitelská péče

Tzv. hostitelská péče nespadá pod institut náhradní rodinné péče, jde ale o další formu pomoci dětem, které dlouhodobě žijí v ústavní péči. Dítěti může být rozhodnutím ředitele ústavního zařízení umožněn krátkodobý (víkendový, prázdninový) pobyt dítěte v „hostitelské“ rodině, s níž dítě není v příbuzenském vztahu. Pokud má být taková péče účinná, hostitelská rodina musí být obeznámena s tím, v čem by měla pomoc spočívat – musí být poskytována odborně, dlouhodobě a s velkou citlivostí.

Základní právní úpravy:

Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení.

Dávky pěstounské péče jsou upraveny v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a v právních předpisech o sociálním zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění pěstounů).

Webové stránky zabývající se problematikou osvojení a pěstounské péče:

Adopce.com – projekt náhradní rodinné péče

Středisko náhradní rodinné péče

Nadační fond a občanské sdružení Rozum a cit

Nadace Terezy Maxové

V zájmu dítěte – stránky o dětech v náhradní péči

Institut náhradní rodinné péče

Sdružení pěstounských rodin

28.11.2011 9:52 | autor: Zuzana Ježková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist