Neplodnost a psychika
Neplodnost ( sterilita) je stav, kdy u páru, který má pravidelný pohlavní styk, nedojde do jednoho roku k otěhotnění. V České republice se tento problém týká každého sedmého páru. Na sterilitě se mohou podílet psychické faktory, ale častěji jsou psychické problémy spíše důsledkem než příčinou neúspěšné snahy o těhotenství. Při stresu se aktivují hormonální osy a do krevního oběhu se vyplavují ve zvýšené míře některé hormony, které ovlivňují nejen chování ženy, ale i její tělesné pochody.
Zdroj: archiv redakce
Úzkost plodnosti nepřeje
Hormon kortizol může způsobit, že žena přestane ovulovat a menstruovat. Působí také na imunitní systém, který tlumí, a to může ovlivnit proces zahnízdění vajíčka v děloze. Ostatní stresové hormony ( katecholaminy) ovlivňují pohyblivost vejcovodů a prokrvení dělohy. Při stresu dochází ke snížení libida a tím pádem se snižuje i frekvence pohlavních styků a šance otěhotnět. Studie dokázaly, že méně stresované a méně úzkostné ženy otěhotněly častěji. Příkladem jsou ženy, které počaly po adoptování dítěte nebo před zahájením léčby neplodnosti. Dominující emoce, které bývají spojované se sterilitou, jsou úzkost, přecitlivělost a deprese. Úzkost a přecitlivělost ženy pramení z jejího úporného snažení. Pravidelně si měří bazální teplotu, hlídá si plodné a neplodné dny a v době ovulace vyžaduje po partnerovi pohlavní styk. Každý měsíc čeká na menstruaci, a pokud se dostaví, dále to prohlubuje její zklamání
Muži to mají jinak?
Jako důsledek neschopnosti otěhotnět přichází postupně deprese. Emoční reakce mužů a žen podstupujících léčbu sterility jsou odlišné. Ženy reagují výrazněji a úzkostněji než muži, což souvisí s větším množstvím a nepříjemností procedur, které musí podstoupit. Muži navenek projevují hůře své pocity. Žena tak může mít dojem, že partner méně prožívá jejich společný problém. Muže naopak překvapují ženiny silné emoce. Přání obou je, aby jejich reakce byly stejné, což nejde. Vyšetřování a léčba sterility nemusí mít vždy negativní dopad na partnerský vztah. Jsou páry, které společně sdílený problém a trápení sblíží a jejich vztah se utuží. Pokud se pro jednoho z partnerů stane neplodnost obsesí, může nastat partnerská krize a vzájemné odcizení. Neplodnost ovlivňuje sexuální život obou partnerů. Ztrácí se libido, klesá frekvence pohlavních styků, dochází k předčasné ejakulaci.
Asistovaná reprodukce
Páry, které podstupují umělé oplodnění, do něj vkládají velké naděje. Ukončení neúspěšné léčby neplodnosti je pro oba partnery velice stresují. Dostavuje se deprese, hněv, pocit ztráty plodnosti a potenciálního dítěte, který je intenzivnější u žen než u mužů. Nejčastějšími důvody ukončení léčby sterility je vysoká emoční, fyzická nebo ekonomická náročnost a lékaři již další pokusy nedoporučují. V procesu asistované reprodukce je velmi důležité, aby se partneři dokázali s bezdětností smířit, vždyť pro otěhotnění udělali maximum. Bezdětné ženy ale často popisují, že jsou v dalším životě méně spokojené. Partnerský vztah je buď touto zkušeností posílen, nebo se rozpadne. Většinou se po ukončení léčby manželství pozvolna vrací do původních kolejí.
Počet dětí, které byly počaty pomocí asistované reprodukce, stoupá. Dnes je to 1 % všech narozených dětí. Ženy, které otěhotněly pomocí umělého oplodnění, se o své narozené dítě více bojí. Obavy narůstají, pokud žena podstoupila více cyklů IVF. Po porodu se situace mění a ženy mají k dítěti normální mateřský vztah. Jejich strach o dítě nebývá větší než u žen, které počaly přirozenou cestou. V péči o dítě většinou nemívají problémy a mateřství si užívají.
