Pašijový týden: vzpomínání na Ježíše i jarní tradice

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, i když v naší ateistické společnosti jsou chápány spíše coby oslava jara a zrození. Oprávněně, jejich prapůvod skutečně vychází z pohanských oslav konce zimy, příchodu jara a plodnosti. Historikové předpokládají, že překrývání termínů původních pohanských svátků s novými křesťanskými není náhodné, usnadňoval totiž „bezvěrcům“ přijetí nové křesťanské víry.
foto: istock.com

Do období Velikonoc spadá také židovský svátek Pesach, jedna z nejstarších náboženských organizovaných tradic vůbec, který má připomínat osvobození židovského národa z egyptského otroctví a zároveň je slavnostním probouzením půdy a země. Z Pesachu nebo také „Svátku nekvašených chlebů“, jak bývá často označován, pochází jeden z tradičních symbolů Velikonoc – beránek. Krví obětovaného beránka pomazali dveře Izraelité v Egyptě, aby tak ochránili své domy před desátou ranou egyptskou – označené Hospodin při vybíjení všech prvorozených přeskočil a židovské rodiny jako jediné zůstaly ušetřeny.

Křesťanské Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, to znamená, že mají pokaždé jiné datum, které spadá na termín neděle následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Mohou tedy proběhnout v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Pašijový týden

Božím hodem velikonočním vrcholí takzvaný Svatý týden nebo také Pašijový týden. Během něho si věřící připomínají poslední týden Ježíšova života, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. Je vyvrcholením postního období a kromě křesťanských je doprovázen i mohla lidovými tradicemi a pověrami.

Květná neděle – předchází Pašijovému týdnu a zároveň je šestou a poslední postní nedělí. Připomíná se vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Lidé do kostela přinášejí větvičky, nejčastěji kočičky (které nahrazují palmové ratolesti, jimiž lidé vítali Ježíše), aby je farář posvětil.

Modré pondělí – studentům začínaly prázdniny a podle tradice se tento den nemělo pracovat.

Šedivé úterý – nese se ve znamení smýčení pavučin.

Škaredá středa – nebo také smetná. Škaredá patrně proto, že se ten den Jidáš na Ježíše škaredil a donášel. Smetná, protože se vymetaly saze z komínů. Podle tradice by se nikdo neměl tento den mračit, jinak by mu to vydrželo na každou středu v roce. Docela hezké doporučení, ne?

Zelený čtvrtek – den, kdy se konala poslední večeře Ježíše Krista. Tento den umlkají zvony a „odlétají do Říma“. Jejich funkci přebírají řehtačky – chlapci a dívky obcházejí vesnice a řehtají, aby ohlásili poledne a ranní i večerní klekání. Jelikož se zvony zdrží v Římě až do soboty, řehtání probíhá ve čtvrtek večer, v pátek a sobotu, kdy je v některých krajích spojeno s koledou. K tomu se říká básnička o proradném Jidášovi, v každém místě sice trochu jiná, ale základ je podobný, na Mladoboleslavsku se provolává například toto:

„Klekání zvoníme, Jidáše honíme.
Jidáši, zrádce, cos to učinil, že jsi svého mistra Židům zradil.
Židi nevěrní jako psi černí
kopali jámu Ježíši Pánu,
aby ho jali,
ukřižovali,
na Velký pátek do hrobu dali,
na Bílou sobotu zase vykopali.

Velký pátek – den ukřižování Ježíše Krista se nese ve znamení ticha a rozjímání, je to také den přísného půstu. Podle lidových tradic se tento den otevírají poklady ve skalách a snad i památná hora Blaník. Před nemocemi bude chráněn ten, kdo se před východem slunce v potoce omyje.

Bílá sobota – v tento den se neslaví mše svatá ani jiné obřady, je také poslední den půstu. V lidových obyčejích je dnem smýčení, úklidu a bílení. Hospodyně pečou velikonočního beránka a mazanec, chlapci pletou pomlázky a děvčata barví vajíčka.

Velikonoční vigilie – Velká noc – noc z Bílé soboty na Boží hod velikonoční je nocí, kdy vstal z mrtvých Ježíš Kristus.

Boží hod velikonoční - je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se oslavuje Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. V kostelech se světí velikonoční pokrmy, které poté pantáta odnesl do hospodářství, aby kousek svěceného pokrmu na polích a zahradách zanechal.

Velikonoční pondělí – je dnem, kdy převládají lidové tradice a veselice. Chlapci berou pomlázky, aby vyšlehali děvčata, ta jim za odměnu darují vajíčka. Vyšlehání nemá ženu trestat, ale zajistit jí na celý rok zdraví, mládí a plodnost. Proto je pomlázka pletena z mladých, pružných výhonků vrby. V některých krajích polévají dívky chlapce, v jiných jim mohou pomlázku oplatit ještě ten den odpoledne, jinde zase až druhý den.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené