Právní poradna

Kdy oznámit těhotenství v práci? Žádný právní předpis ženě nestanoví lhůtu, v jaké musí své těhotenství oznámit zaměstnavateli. Nicméně, doporučuji ženám tuto skutečnost oznámit co nejdříve, tak, aby zaměstnavatel měl možnost pro ně včas zajistit odpovídající pracovní podmínky.

Tak, jak mu to ukládá § 238 odst. 2 a 3 zák.č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), podle něhož zaměstnankyně nesmí být zaměstnávána pracemi, které ohrožují její mateřství, a těhotná zaměstnankyně dále nesmí vykonávat práce, k jejichž výkonu není podle lékařského posudku způsobilá. 

Ministerstvo zdravotnictví ve své vyhl. č. 288/2003 Sb. stanoví pracoviště a práce zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým. Zejména jsou to práce v prostředí, v němž je vyšší atmosférický tlak, v němž je nižší koncentrace kyslíku v ovzduší, v němž se musí používat izolační dýchací přístroje, práce spojené s nadměrnou fyzickou zátěží, práce, kde by ženy byly vystaveny nárazům, hluku, vibracím, práce, v nichž se setkávají s látkami, které by mohly ohrozit vývoj plodu (rtuť, mutageny, karcinogeny, viry, bakterie…) práce, při nichž přicházejí do styku s rentgenovým, ionizujícím elektromagnetickým zářením, práce v extrémních teplotách a pod. (podrobný výčet těchto prací je uveden v § 2 vyhl.č. 188/2003Sb.) 

Vykonává-li žena práci, které je pro těhotnou zaměstnankyni zakázána nebo práci, k jejímuž výkonu je dle lékařského posudku neschopná, je zaměstnatel dle ust. § 239 zák. práce povinen převést ji na práci, která je pro těhotnou ženu vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku. Dosahuje-li žena po přidělení na novou práci výdělku nižšího (zde je nutno upozornit, že nižšího výdělku musí dosahovat bez svého zavinění např. tím, že práce je méně ohodnocena), je ženě poskytován vyrovnávací příspěvek, jímž jsou dorovnány rozdíly mezi výdělky před převedením na jinou práci a po tomto převedení. Podmínky pro poskytnutí vyrovnávacího příspěvku stanoví ust. § 42 a násl. Zák.č. 187/2006Sb. O nemocenském pojištění. 

Na žádost těhotné zaměstnankyně pracující v noci je zaměstnavatel povinen převést ji na denní práci. Zaměstnankyně nemusí svoji žádost dokládat lékařským posudkem. Pokud zaměstnankyně po zproštění výkonu noční práce dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného výdělku, má stejně jako žena, která je na jinou práci převedena, protože konala práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo, která podle lékařského posudku ohrožovala její těhotenství, nárok na vyrovnání rozdílu dávkou nemocenského pojištění (vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství).

Pouze na vlastní žádost mohou být těhotné ženy přeloženy k výkonu práce v jiném místě, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě. Dobu, po kterou má přeložení trvat, je třeba se zaměstnancem předem projednat, a místo, na něž je překládána, musí být vždy některé z pracovišť (jiný závod či pobočka) téhož zaměstnavatele, s nímž má zaměstnankyně uzavřenu pracovní smlouvu. 

Pokud je práce, kterou těhotná žena vykonává, spojená s vysíláním na služební cesty mimo obvod obce, v níž má své bydliště či pracoviště, může být na tyto služební cesty vysílána pouze se svým souhlasem. 

Je-li u ženy diagnostikováno tzv. „rizikové těhotenství“ a je-li jí lékařem vystavena pracovní neschopnost, platí pro ni po dobu pracovní neschopnosti stejná práva a povinnosti jako pro každého jiného nemocného zaměstnance. 

Na mateřskou dovolenou nastupuje těhotná žena zpravidla od začátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu.

Shrnutí:
Pouze na vlastní žádost mohou být těhotné ženy přeloženy k výkonu práce v jiném místě, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

Prohlášení o jménu dítěte

Formulář dostanete většinou již v těhotenské poradně. Do formuláře vyplníte vámi zvolené jméno dítěte. Formulář musí být podepsán oběma rodiči.

V případě, že toto prohlášení nestihnete do porodu dítěte vyplnit a oba podepsat, je možné tak učinit ještě ihned po porodu, dříve než jsou všechny doklady předány matrice k vystavení rodného listu a určení rodného čísla dítěte.

Beze jména

V případě, že by jeden z rodičů tuto dohodu nepodepsal, dítěti by nemohlo být zapsáno v matrice jméno a bylo by v rodném listě uvedeno před příjmením slovo „nepojmenován“ či „neurčeno“a o jméně dítěte by musel rozhodnout soud. Nebude-li mít dítě v rodném listě uvedeného otce, postačí, podepíše-li toto prohlášení o jméně dítěte matka dítěte. 

Příjmení dítěte 

Děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství (je uvedeno v oddacím listě). Nejsou-li rodiče dítěte sezdáni, nebo nebylo-li příjmení dítěte takto určeno a mají-li rodiče příjmení různá, uzavřou rodiče dohodu o příjmení dítěte a oznámí to matričnímu úřadu

Uzavřou-li rodiče dítěte sňatek až po jeho narození bude mít toto dítě příjmení, které bude určeno pro jejich ostatní děti (to příjmení, které bude uvedeno v oddacím listě rodičů). V případě, že uzavře manželství matka dítěte, jehož otec není znám (není uveden v rodném listě dítěte) mohou manželé před matričním úřadem souhlasně prohlásit, že příjmení určené pro jejich společné děti (uvedené v oddacím listě) bude mít i toto dítě. Takto měnit příjmení dítěte však lze pouze do doby, než dítě nabude zletilosti. 

Nedohodnou-li se rodiče o jménu nebo příjmení dítěte, anebo není-li žádný z rodičů znám, určí jméno nebo příjmení dítěte soud (§ 38 zákona o rodině, § 176 a násl. Občanského soudního řádu).

Shrnutí:
V případě, že prohlášení o jménu dítěte nestihnete do porodu dítěte vyplnit a oba podepsat, je možné tak učinit ještě ihned po porodu.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory poskytovanou rodiči na rodičovské dovolené případně rodiči čerpajícímu neplacené volno k prodloužení péče o dítě do věku 4 let ( případně do 7 let jedná-li se o dítě postižené).

V současné době si rodiče mohou zvolit čerpání rodičovského příspěvku v závislosti na době, po kterou chtějí být s dítětem doma, buď v základní ( do 3 let věku dítěte) nebo ve zvýšené ( do dvou let věku dítěte) či snížené výměře ( do tří let věku dítěte). 

V zásadě však musí být splněny tyto podmínky:

  • Rodič dítěte, který o vyplácení rodičovského příspěvku žádá, musí být hlášen k trvalému pobytu v České republice, a to bez ohledu na to, zda je jejím občanem či nikoli.
  • Rodič dítěte, žádající o rodičovský příspěvek, musí celodenně osobně řádně pečovat o dítě, které je nejmladší v rodině. 

Výjimky:

  • Další výjimky jsou stanoveny pro děti zdravotně či mentálně postižené, jejichž rodičům je bez ztráty nároku na výplatu rodičovského příspěvku umožněno, aby umístili děti do speciálních školek, jeslí či rehabilitačních zařízení, tak, že pobyt dítěte v tomto zařízení nepřesáhne 4 hodiny denně.
  • Zákon myslel i na rodiče, kteří mají zdravotní postižení spočívající v postižení zraku či sluchu v rozsahu nejméně 50 %. Ti mají možnost své dítě – bez ztráty nároku na rodičovský příspěvek, umístit do předškolního zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. 
  • Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, pro dobu, kdy je výdělečně činný nebo žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, nejde-li o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, za jinou zletilou osobu pak můžeme považovat babičku, jiného příbuzného či chůvu. 

Druhy rodičovského příspěvku:

Rodičovský příspěvek v základní výměře:
Je vyplácen do tří let věku dítěte, a to ve výši 7.600,-Kč měsíčně.

Rodič musí o výplatu rodičovského příspěvku v této výši požádat na příslušném formuláři do doby, než dítě dosáhne 21. měsíce věku (tedy zvolí typ rodičovského příspěvku). Příspěvek v této výši může být rodičovi vyplácen pouze za předpokladu, že mu vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.

Rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře:
Je vyplácen do dvou let věku dítěte, a to ve výši 11.400,-Kč měsíčně 

Rodič musí o výplatu příspěvku v této výši požádat (provést volbu) nejpozději do konce měsíce, v němž dítě dosáhne věku 22 týdnů ( 31 týdnů v případě, že se narodí více děti). Rodičovský příspěvek v této výši však může být rodiči vyplácen pouze za předpokladu, že mu vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) či peněžitou pomoc ve výši minimálně 380,-Kč za kalendářní den. 

Rodičovský příspěvek ve snížené výměře:
Je vyplácen buď na základě volby rodiče učiněné do koncem 21. měsíce věku dítěte nebo v případech, kdy rodič nesplnil podmínky pro výplatu rodičovského příspěvku v základní či zvýšené výměře. Vyplácí se do 21. měsíce věku dítěte ve výši 7.600,-Kč a dále od 22. měsíce věku až do 4 let věku dítěte ve výši 3.800,-Kč měsíčně. 

Je nutné upozornit, že v případech, kdy je dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, platí pro volbu rodičovského příspěvku speciální podmínky, dle nichž lze vyplácet rodičovský příspěvek až do 7 let věku dítěte. Zde rodičům doporučujeme úzkou spolupráci s dávkovými specialisty, kteří podrobně rodiče seznámí s doklady, které je nutné v takovýchto případech předložit, a objasní i možnosti volby rodičovského příspěvku.

I když rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba rodiče současně, je rodičovský příspěvek vyplácen pouze jednomu z nich. Je-li matce dítěte vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, nemůže být druhému z rodičů vyplácen rodičovský příspěvek. 

Shrnutí:
V současné době si rodiče mohou zvolit čerpání rodičovského příspěvku v závislosti na době, po kterou chtějí být s dítětem doma.

Moje žena by chtěla dát naší dceři dvě jména. Je to správné?
Martin

Dáte-li, jak je v současné době velmi moderní, dítěti dvě jména, musí dítě obě jména vždy používat, tj. ve škole, v úředním styku, musí se jimi podepisovat, jak ukládá ust. § 62 odst. 2 zákč. 301/2000Sb. (Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.) 

Nelze dát… 

Při výběru jména či jmen upozorňuji, že do matriční knihy nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem.(§ 62 odst. 1 zák.č. 301/2000Sb.)

Nezapomínejme na příjmení 

V zásadě nic nebrání tomu, aby dítě mělo dvě jména, ale je velmi potřebné brát v úvahu i příjmení, které po tomto jménu následuje a zejména to, aby kombinace jmen a příjmení nebyla příliš dlouhá, aby děti zejména z počátku neměli problémy s podepisováním.

Když se rodiče nedomluví 

Jméno fyzické osoby jako takové upravuje zákon o matrikách jménu a příjmení, zák.č. 301/2000Sb. v platném znění. Dle ust. § 18 tohoto zákona. Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů není-li jeden rodič znám, nebo je-li rodič pravomocným rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, anebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, zapíše se jméno, popřípadě jména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu.

Dle odstavce druhého tohoto ustanovení mohou být zapsána dvě jména, která nesmí být stejná dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. 

Mám dvouletého syna a mám možnost vrátit se do práce, ale chtěla bych pracovat pouze na částečný pracovní úvazek. Mám na to ze zákona právo?
Dana 

Nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) dosud zažitý pojem „částečný pracovní úvazek“ opustil a nahradil jej pojmem novým – kratší pracovní doba. Pozor, neplést se zkrácenou pracovní dobou

Kratší týdenní pracovní dobu (tedy „částečný pracovní úvazek“) může z provozních důvodů zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě. Vedle svých provozních důvodů ji může zaměstnavatel se zaměstnancem také sjednat resp. mu ji individuálně povolit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na straně zaměstnance, jestliže to provoz zaměstnavatele dovoluje. 

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno. Dovolují-li to provozní podmínky zaměstnavatele, může zaměstnavatel povolit zaměstnanci na jeho žádost ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na jeho straně jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní nebo kratší pracovní doby, popřípadě ji s ním za týchž podmínek na jeho žádost sjednat v pracovní smlouvě. 

Úprava pracovní doby pro těhotné 

Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám žen (a mužů) pečujících o děti. Požádá-li žena (nebo muž) pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její (jeho) žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušným odborovým orgánem.

Zkrácená mzda

Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době (zatímco pří zkrácené pracovní době při směnném provozu, při práci mladistvých, báňských a důlních pracích, se mzda nekrátí). 

Dovolená 

Sjednání nebo povolení kratší pracovní doby nemá vliv na délku dovolené v týdnech, promítá se však do výše náhrady mzdy za dovolenou, která odpovídá kratší pracovní době (takže zaměstnanec s kratší pracovní dobou má sice stejnou výměru dovolené, ale při polovičním úvazku dostane zaplacenu jen polovinu náhrady mzdy, než zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek). 

Právní vynutitelnost 

Nový zákoník práce tak reaguje na povinnosti České republiky plynoucí ze Směrnice Rady Evropských společenství číslo 97/81/ES o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku. Asi nejvýznamnější je fakt, že na rozdíl od úpravy kratší pracovní doby a jiné vhodné úpravy pracovní doby zákoníkem práce obecně pro všechny zaměstnance, která není právně vynutitelná (a podřizuje se obvykle jen provozním potřebám zaměstnavatele), zvláštní úprava platná pro těhotné ženy a ženy (muže) pečující o dítě mladší 15 let věku je právně vynutitelná (mají nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, a pokud by jejich žádosti zaměstnavatel nevyhověl s poukazem na provozní důvody, mohly by uplatnit svůj nárok u soudu). 

 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené