Respirační afekt: neúmyslné omdlévání dětí

Respiračním afektem trpí nejmenší

Těmito afektivními záchvaty trpí necelých 5 % českých dětí. Obtíže se nejčastěji objevují kolem 1–2 roku života dítěte a kolem 3–4 let zase většinou samy zmizí, protože dítě se již naučí správně dýchat.

„Když se to synovi stalo poprvé, vyděsilo mě to,“ vzpomíná na první afektivní záchvat ročního chlapečka Alena z Prahy. „Přebalovala jsem ho v kočárku, byl hodně unavený, přetažený, chtěl se rozplakat, ale nešlo mu to, najednou zmodral, přestal dýchat a omdlel, vyndala jsem ho z kočárku a visel mi na rukou jako hadrová panenka asi 10 vteřin. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal.“

Její syn afektivními záchvaty trpěl od roku až do roku a půl. Někdy na ně měl náběhy i několikrát denně. Ale to už Alena věděla, jak na to, a dokázala jim většinou předejít.

„Začala jsem syna víc šetřit, dodržovala denní program a jeho rituály, sledovala ho, jakmile měl lehoučký náběh, hned jsem odváděla pozornost, vzala ho do náruče a uklidňovala ho. Už pak omdlel jen jednou, když upadl na schodech a bouchl se do hlavy, to jsem nic udělat nestačila.“

Co to je respirační afekt?

Respirační afekt je vlastně neúmyslná křeč v krku, při které dítě nemůže dýchat, pak omdlí, křeč povolí a dítě zase dýchá. Mdloby jsou tedy vlastně zachránce, i když vypadají děsivě.

Důvody omdlévání

Záchvaty nejčastěji přichází, když se dítě hodně lekne, bojí, vybuchne zlostí nebo se mu nelíbí výchovné usměrňování. Často ho způsobí i hlad, přílišná únava, ospalost, nebo když je toho prostě na něj moc a neumí si se svými emocemi poradit. Afekty většinou začínají výkřikem nebo lítostivým silným pláčem, který zabrání správnému nadechnutí či vydechnutí.

Tyto afektivní stavy ale nejsou mezi rodiči moc známé, většinou se o nich dozví až ve chvíli, kdy je se svým dítětem zažijí a vyděsí se podobně jako Alena. Trpívají jimi malé děti, protože ještě nemají dokonale vyvinutou nervovou soustavu.

Mohou tak mít v emočně vypjatých chvílích problémy s popadnutím dechu nebo naopak s vydechnutím. Omdlévání je neúmyslné, nedobrovolné, mimovolní a reflexní.

Brněnská maminka Lucie byla poprvé také vyděšená a ani ona o tom dřív neslyšela. „Naší dceři se to stalo již dvakrát a vždy to bylo od bolesti. Když se to stalo poprvé, byla jsem v naprostém šoku, protože jsem o tom nikdy ani jen slůvko neslyšela.“

Jak se záchvaty projevují?

• délka je od 2 sekund do 2 minut
• některé dítě to má jednou v životě, jiné i několikrát za den
• v lehčích formách se dítě prostě při pláči nemůže nadechnout a na chvíli odpadne
• v těžších dítě zmodrá v obličeji, obrací oči v sloup, současně se mohou v obličeji i na končetinách objevit svalové záškuby a pak přichází na krátko ztráta vědomí, některým dětem může i zapadnout jazyk, na to si rodiče musí dávat pozor
• výjimečně se dítě i počurá nebo pokaká

Problém rozmazlených dětí?

Podle některých odborníků respiračním afektem trpí zejména malé holčičky se sklony k hysterii. Může to být i špatnou výchovou, když si rozmazlené dítě podobným způsobem chce vydobýt něco, co mu rodič nechce dát. Jiní s tímto názorem nesouhlasí.

3 typy respiračního afektu

Typy záchvatů dělíme podle změny barvy obličeje dítěte v průběhu příhody. Existují 3 varianty:

1. MODRÉ (cyanotické): dítě při záchvatu zmodrá v obličeji, nejčastěji se záchvaty vyskytují mezi 6.–18. měsícem.
2. BLEDÉ: jsou vzácnější, objevují se mezi 12.–24. měsícem života, záchvat vyvolá náhlý strach, nepříjemný podnět, úlek nebo nečekaná bolest a jsou bez úvodního intenzivního pláče.
3. SMÍŠENÉ: u těch se kombinuje modrá a bílá barva.

Čtěte také:

• Strašák jménem laryngitida
• Reflux u miminek: Přemíra léků problém nevyřeší
• Srdeční vady miminek už nemusí být postrachem

Bledá forma respiračního afektu

Přichází bez varování. Nejčastějším spouštěcím faktorem je právě pád s drobným úrazem hlavy. Afekt může vyvolat i úlek, strach, hlad, únava, ale oproti modrým či smíšeným druhům afektu u bílých variant se dítě v průběhu epizody ztiší, zbledne a v tichosti ztratí vědomí. Dítě do jedné minuty přijde k vědomí, je zaražené a spavé.

Všechny typy respiračního afektu určitě rodiče budou děsit, ale podle neurologů jsou to běžné dětské obtíže a s přibývajícím věkem vymizí. Když se rodič naučí pár triků, může jim předcházet.

Jak afektům předcházet

• nepřetahujte děti, když víte, že to u nich někdy vede k záchvatu
• doporučuje se pravidelný režim, omezit změny prostředí, dodržovat zavedené rituály, zajistit dítěti dost spánku, jídla, klidu
• buďte ostražití, a když vidíte, že to na ně jde, odveďte pozornost, ukažte na něco zajímavého, vezměte je do náruče a uklidňujte je svým hlasem
• hysteričtější děti učte, že pláčem si nic nevydupají, předcházet afektivním záchvatům tak, že dítěti vše dovolíte, je cesta do pekel, naopak dítě, které ví, že ani pláčem si nic nevynutí, pak nemá proč tak křičet

Co dělat, když už záchvat přijde

• při slabších záchvatech stačí na úplném začátku fouknout lehce do pusy, ne moc, aby se nepoškodily plíce, dítě se pak nadechne samo
• pomáhá i jemné poklepání na záda
• starším dětem pak pomáhá říkat „dýchej, dýchej“ a třeba jim dát hlavu mezi nohy a polít ji trochou studené vody
• při silných záchvatech klidně hned dítě položte na zem do tzv. stabilizované polohy, zakloňte jim lehce hlavu, aby se jim lépe dýchalo a nezapadl jim jazyk a třeba jim i zvedněte nohy nahoru

Není to spánková APNOE

SSA: syndrom spánkové apnoe je něco jiného. I když se obě obtíže způsobené nedostatkem kyslíku projevují podobně, u spánkové apnoe děti upadají do bezvědomí výhradně v noci během spánku. Respirační afekt se naopak objevuje jen ve dne, když je dítě vzhůru.