Rodina versus zaměstnání

1. Může jít na mateřskou hned po škole a kariéru odsunout. Tato situace má velké výhody v tom, že má žena na rodičovství ideální věk. Je plna síly a energie a spolu s manželem a dítětem si vytváří nový životní styl, nezůstává sama pouze se svou prací. Nicméně i tato volba může mít své nevýhody: žena se pak může ke kariéře navracet jako “nováček”, a přece bude již o několik let starší než čerství absolventi. Může nastat potřeba dokončovat si různá vzdělání (například atestace u lékařů), přičemž je na všechny kurzy a přípravu o mnoho méně času, vždyť doma je rodina.

2. Odsunutí mateřství na pozdější dobu. Žena si stihne dokončit všechny potřebné dovzdělávací aktivity, zažije určitou dobu praxe, takže návrat po mateřské nebude takovým skokem do neznáma. Nicméně i zde mohou nastat určité nevýhody: mateřství se stále více posouvá do věku, kdy už žena může mít s otěhotněním či těhotenstvím větší potíže a většinou již pak nemá možnost “stihnout” více dětí. Životní styl se velmi zažje, a potom je jednoznačné a nesobecké přizpůsobení se malému tvoru pro mnoho žen velmi obtížné.

3. Mít děti a stále pracovat. Tato možnost má několik variant a výsledek skloubení obého dohromady velmi závisí na konkrétní ženě a konkrétní práci. Podstatný je rovněž věk dítěte a jejich celkový počet v rodině. Důležité je také to, co všechno chce mít taková žena-matka podle svých představ. Pokud má na chod domácnosti a výchovu dětí vysoké nároky, pravděpodobně toho bude muset většinu zajistit sama. Pokud se spokojí s tím, že některé věci nevyjdou přesně podle jejích představ, nemusí být tak časově vytížená, může strávit s dětmi hodnotné chvíle a zažívat uspokojení.

Některé ženy raději pracují a dětem věnují méně času než jiné. Zato si umějí vyčlenit dobu, kterou věnují opravdu pouze dítěti. Tento čas se pro ně stane hodnotnou relaxací od práce. Ale jsou i ženy, které zaměstnání velmi vyčerpává, a tak raději zůstávají doma a tráví s dětmi více času (i když někdy spíš v kuchyni a péčí o teplo domova než přímo s dětmi).
Obě varianty jsou možné a obě mohou být pro rodinu přínosné. Důležité je, aby se ve všech variantách našla chvíle, kdy má matka čas pouze na dítě či děti. Jistě existují i další varianty.

Zůstala jsem doma

Zůstat doma s dětmi má jednu velkou výhodu: do tří let dítěte jsme schopni ovlivnit jeho výchovu. V tomto věku mu můžeme láskyplně vštípit základní pravidla a naučit ho, jak zvládat vztek a frustraci bez toho, že trpí nedostatkem blízkosti mámy a její lásky. V pozdějších letech je už výchova mnohem obtížnější a u komplikovanějších povah může být odloučení od matky během prvních let života znát.

Na rozdíl od jiných západních zemí, kde je mateřská dovolená o mnoho kratší, u nás máme pro mateřství stále ještě výhodné podmínky (zaměstnavatel platí půl roku mateřské a dále žena až do čtyř let věku pobírá rodičovský příspěvek, zaměstnavatel má také ze zákona do tří let věku dítěte povinnost zajistit ženě návrat zpět do zaměstnání). Přesto mateřská dovolená stále pro mnoho rodin znamená, že otec musí domů přinést více peněz, aby si udržely standard.

Dilema, které ženy v naší zemi řeší, je spíše v oblasti neopustit vlastní kariéru než v nemožnosti legislativní. Dítě, ať chceme nebo ne, zkrátka určitou oběť vyžaduje a je pouze na volbě každého z nás, kolik obětovat chceme (a také můžeme) a zda to bude pro dítě prospěšné, nebo bude strádat. Ani stoprocentní přítomnost matky nezaručí, že dítě bude milováno. Zrovna tak není možné říci, že pokud má dítě na starosti chůva a matka přichází na omezenou dobu, bude dítě nutně deprivované.

Čas není vše

Při rozhodování, kolik času je vlastně dětem možné věnovat. si zkuste představit, kolik času z celého dne strávíte tím, že dítěti připomínáte nějaké povinnosti, za něco ho káráte, případně se s ním učíte něco, co zrovna není zcela bez komplikací. A kolik času vám zbude třeba na povídání si o tom, co by ono samo chtělo, na hry nebo na vycházku někam, kam by si přálo.
Prvně popsaný čas se nezmenší tím, když budete méně doma, dítě pravděpodobně nebude poslušnější pouze proto, že máte spolu strávený čas omezený. To znamená, že krátit se bude pouze čas strávený příjemně.

Kariéra počká

V životě se často dostaneme do situace, která nemá ideální řešení. V určitých typech zaměstnání je velmi obtížné dosáhnout špičkové kariéry a zároveň nešidit rodinu. Lze se s tímto dilematem tedy vypořádat bez stresu? V mnoha případech asi ne. Nelze ani říci, co je objektivně správné. Snad jen, že dítě v prvních letech života opravdu potřebuje cítit bezpečí, lásku a stálost zejména matky. Nicméně vyjádřit tuto lásku nějak kvantitativně asi nelze. Matka musí mít možnost dítě vychovávat a vymezovat mu hranice bez úzkosti z toho, že teď dítěti nemůže v něčem bránit, protože za chvíli musí odejít. A čím více lásky a péče a rozmazlování v podobě poskytování svého času dítěti poskytne v prvních letech, tím samostatnější bude v letech pozdějších. Na mnoho žen kariéra počká.

Optimální řešení

Nalezení nejlepšího řešení je pro každou ženu jiné a situace se dá velmi těžko paušalizovat. Proto je obtížné souhlasit s některými feministickými tlaky na zrovnoprávnění pohlaví, kdy tyto ženy například usilují o to, aby se matka a otec na mateřské střídali. Jistě je to hezká snaha ve chvíli, kdy oba partneři po této situaci touží a muži to zaměstnavatel umožňuje.
Nicméně stále existuje mnoho tradičních párů, kdy je žena na mateřské velmi spokojená a muži vyhovuje možnost rozvíjet svou kariéru a o rodinu pečovat. Takovým párům by nařízené střídání na mateřské přineslo spíše nespokojenost. Znovu se tedy vracíme k tomu, jak je důležité, aby rozhodnutí vycházelo z vlastních přání a potřeb každé rodiny.

Když se tělo a duše perou

Pro mnoho žen tedy není otázkou, zda mít, či nemít rodinu nebo kariéru, ale jakým způsobem tyto dva zásadní komponenty našich životů optimálně skloubit. V rámci poznávání sebe sama je třeba uvážit předem, čeho se v životě nechceme vzdát a čeho bychom následně více litovali. Jinými slovy, člověk nesmí být sužován rozporem mezi tím, co mu jeho tělo, mysl a duše říkají, že chtějí, a tím s tím, co on ve skutečnosti dělá.

Buďme upřímné k sobě samé a nebojme se vývoje. Pokud si člověk něco nalhává či podléhá modním trendům, různým předsudkům a tlakům svého okolí, nebude se svou volbou spokojen a neudělá nic dobře.

Představy se mění

Dále je zapotřebí svá přání a touhy korigovat podle toho, jak se vyvíjíme nejen my samy, ale i naše okolí a situace, ve kterých se nacházíme. Naše přání jsou jiná na střední a vysoké škole a zcela jiná mohou být po třicítce. Také samo dítě a jeho nárok na náš čas se vyvíjí. Nutnost péče ve formě určitého sebeobětování a nesobecké podřízení se přáním dítěte je velmi závislé na jeho věku. Matky také velmi ovlivňuje to, že si uvědomují, že dítě nesmírně rychle odroste a jeho dětství se už nikdy nebude opakovat.

Nemusíme být dokonalé

V rámci poznávání sebe nesmíme zapomenout, že naše skutečné chování ovlivňují také naše ideály. Jedním z mnoha ideálů, kterým je sužováno mnoho žen a který je v nás pravděpodobně zakořeněn už pomalu jako určitý archetyp, je to, že dokonalá žena zvládne vše – péči o děti, domácnost i kariéru. A tak se mnoho matek nejen zabývá dilematem, jak dobře pečovat o děti, aby nestrádaly tím, že pracují, ale také tím, jak zvládnout 100% péči o domácnost. A to je například činnost, na kterou si lze přizvat pomoc. Přesto je to pro mnoho žen stále obtížné spíše psychicky, většinou není hlavní problém finančního rázu.

Pro mnoho žen se zdá první mateřská strávená doma neskutečně dlouhá, ale mnoho jich také zažilo tu změnu, která se objevuje okolo půl roku dítěte, kdy dítě začíná komunikovat a každou chvíli neprožitou s ním cítí jako ukradenou.