Těhulka LIVE! Dočkala jsem se: zítra mi končí šestinedělí!

Je to neuvěřitelné! Už zítra mi končí šestinedělí. Těším se, jak si oddechnu, protože se o svou holčičku už nebudu muset tolik bát. Anebo se to vůbec nezmění?Jaké s tím máte zkušenosti, milé spolumaminky? Já vím, že se o ni budu bát pořád, ale aspoň nebude tak zranitelná, tak droboučká, tak křehoučká… I když musím říct, že se Nicolka snaží. Pěkně baští, stále je plně kojena a už se docela pronese. Ani ji nemusím vážit a cítím, jak přibírá.

Zdroj: archiv redakce

Jsem živý dudlík

Jenže: holčička si ze mne udělala živý dudlík. Tedy spíš z mojí bradavky. I když je nabaštěná, nechce se pustit. Asi potřebuje mou přítomnost. Pokaždé musím počkat, až usne a pak jí bradavku opatrně vytáhnout z pusinky. Jinak se pěkně vzteká, to jí docela jde.

Prdíky, prdík

Taky se vzteká, ale za to nemůže, když ji po nakrmení začnou trápit prdíky. Zrovna teď se pěkně kroutí, chtěla by zabrat, ale to bříško… Musím jí dát kapičky, docela pomáhají, stejně tak nahřáté třešňové pecičky. Moc děkuji za tyto dobré rady, milé spolumaminky. Taky sháním knížky, které jste mi doporučily.

Těhotná svědkyně

Nevím, jestli jsem něco neuspěchala, vím, že jste mi radily, ať vydržím šestinedělí. S návštěvami to nepřeháním, ale byla jsem nedočkavá. O víkendu jsme vyrazili do Lanškrouna, vlastně za praprarodiči. Moje babička i děda si holčičku chovali, byli z ní úplně paf. Stejně jako sestřenice a moje těhotná svědkyně. Rodí v únoru, tak ji to moje miminko úplně rozněžnilo.

Mejdan s Nicolkou

Zato Nicolka v pohodě nebyla. V pátek to ještě šlo, i po cestě byla moc hodná, ale v sobotu toho rozruchu bylo asi moc, pořád pofňukávala. Byly jsme proto dopoledne i odpoledne na procházce, v kočárku se aspoň vyspala. To je taková jistota, proto chodíme ven za každého, i tohoto hnusně pršlavého počasí. Když přijdu promáčená domů, utěšuji se, že pro Nicolku je to na spaní ten nejlepší vzduch. Asi ano, protože dnes v noci spala čtyři a půl hodiny! To byla nádhera. Přes den se budí pravidelně po třech hodinách. Taky už jsme odbouraly uspávání, večer ji uložím do postýlky do ložnice a usíná sama. Někdy trochu protestuje, ale nějaký režim mít musí. Přes den si to vynahradí, to mi většinou usíná v náručí. Až pojedeme znovu do Lanškrouna, bude snad i líp spát. Jedeme tam na Vánoce. Je to pro ni určitě změna, najednou takový šrumec. Vždyť doma jsme pořád samy dvě.

Generálka na Vánoce

O víkendu ale samy nebudeme, zase přijede můj táta se sestrou, ta svou neteřičku ještě neviděla. Samozřejmě, zase budou dobroty. Přivezou ovocný koláč a pečenou rybu s bramborovou kaší. Taková malá generálka na Vánoce. Už se těším.

Nejlepší Ježíšek

Příští týden nás čeká ještě jeden malý, ale moc důležitý výlet. Chci poděkovat „svému“ doktorovi Kroftovi. Za to, že mi „dal“ ten nejlepší dárek na celý život, mou holčičku. Že díky němu to tak dobře proběhlo. A to se mu teď chystám říct. Je to takový můj celoživotní Ježíšek. Ale o tom pššššt, bude to překvapení.