Těhulka LIVE! Lucka: Máme vše za sebou

Možná tušíte, co nadpis naznačuje.
foto: fotoprome

 

Středa: odběr choriových klků

Noc z úterý na středu jsem téměř nezamhouřila oči. Stále jsem se převalovala a přemýšlela nad vším možným i nemožným. Ani zpětně nevím, jestli jsem se spíše bála výsledků nebo samotného odběru choriových klků. Bohužel ve svém okolí nikoho neznám, kdo by tento zákrok absolvoval. Vůbec jsem tedy nevěděla, do čeho jdu. Stále jsem se uklidňovala, že je to podobné jako odběr plodové vody (o tom vím ze zkušeností mých blízkých).

Ve středu v 7.15 jsem se měla hlásit u sestřiček na 3. patře v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí. Nejdříve jsme dořešily potřebné papíry a pak již přišel pan doktor Krofta a vše se chystalo k samotnému odběru. Celá jsem se klepala.

Tři nepříjemná píchnutí

Musím ale říct, že péče od všech byla naprosto parádní. Sestřičky byly moc příjemné, jedna mě dokonce při odběru hladila po noze a ostatní dodávaly odvahu, která mi v danou chvíli chyběla. Zákrok opravdu moc příjemný nebyl. Navíc se napoprvé nepodařilo odebrat dostatek materiálu, takže jsem musela podstoupit píchnutí do břicha hned dvakrát. Vlastně třikrát, protože ta první injekce byla na znecitlivění. Byla jsem ráda, když jsem to měla všechno za sebou. Zpocená jsem byla od hlavy až k patě a talismany pro štěstí jsem málem rozmačkala strachem a nepříjemnou bolestí.

Po zákroku jsem musela být dvě hodiny v klidu na odpočívárně a pak následoval kontrolní ultrazvuk, jestli je v děloze vše v pořádku.

Opravdu musím všem poděkovat za milou a vstřícnou péči. Hlavní dík patří panu doktoru Kroftovi, který dokonce zařídil, aby výsledky byly ještě téhož dne, protože ve čtvrtek byl státní svátek a všechno by se o to více protáhlo (běžně jsou výsledky do 48 hodin). Okolo páté odpoledne mi osobně volal, jak to vše dopadlo.

Tajemství odhaleno

Když jsem na mobilu uviděla neznámé číslo, bušilo mi srdce až v krku. Celý den jsem se snažila podle rad vás, maminek, myslet pozitivně, a pořád jsem si opakovala, že si naše „Rybička“ určitě vybere pro sebe tu nejlepší možnou cestu. Musím být silná a statečná. To jsou slova, která teď nejčastěji slýchám, přesto teď při psaní opět brečím jako želva. Osud je někdy krutý, ale my se s tím musíme vyrovnat. Vím, že časem vše přebolí, avšak nikdy, opravdu nikdy na Rybičku nezapomenu.

Cesta, kterou si vybrala, je Edwardsův syndrom. Chromozomální vada. Vlastně je tomu naopak, než se předpokládalo – žádný chromozom nechybí, naopak jeden osmnáctý přebývá. O genetických vadách jsem si přečetla spoustu informací a byla jsem rozhodnuta, že pokud by nám vyšel Turnerův nebo Downův syndrom, o ponechání miminka rozhodně budu uvažovat. Tato vývojová vada je však hodně vážné postižení, mentální, tělesné… jednoduše řečeno neslučitelné se životem. Miminka, pokud se je vůbec podaří donosit, stejně brzy po narození umírají.

S panem doktorem jsme se dohodli, že se v pátek dostavím do Podolí na další prohlídku a případně tam rovnou zůstanu na zákrok – umělé přerušení těhotenství. Nakonec bylo vše ještě trochu jinak.

Pátek: další zvrat událostí

V pátek vyšlo na ultrazvuku najevo, že Rybičce už nebije srdíčko. Možná vás to překvapí, ale svým způsobem jsem pocítila úlevu. Strach z toho, že umělé přerušení těhotenství by přece jen mohl být omyl a připravila bych o život dítě, které mohlo žít, byl opravdu velký. Takto to Rybička rozhodla za nás. Podstoupila jsem ambulantní zákrok pod narkózou a už v pátek večer jsem byla se svými kluky doma. Tělesně jsem to celé zvládla dobře, psychicky moc ne.

Rozloučení

Dnes už tedy mezi vás – těhulky – nepatřím. Loučím se s vámi, ale garantuji vám, že i nadále budu pravidelnou návštěvnicí a ráda se zúčastním vašich diskuzí. Děkuji všem za milé příspěvky a zkušenosti a povzbudivé mailíky a zprávy, co mi od vás chodí, a opravdu, opravdu si vážím vaší podpory, které se mi celou dobu dostávalo. Je neuvěřitelné, kolik milých lidí se v této uspěchané době ještě najde a stojí jim za to napsat nějaké Lucce – Těhulce Live! číslo 3.

Nakonec bych ráda poděkovala všem v týmu Babyweb, protože mi celou dobu byli velkou oporou, redaktorka Magda mě doprovázela na většinu vyšetření. Mohla jsem jí volat, kdykoliv bylo potřeba. A celkově se o mě starali, jak jen mohli. Díky nim jsem se dostala do rukou odborníkovi, který vše objevil včas a bojoval s námi až do konce! Nic se v životě neděje náhodou a já dnes vím, že to, že jsem se stala Těhulkou Live! (i když jen na krátkou dobu), byla jedna z výher v mém životě.

Vaše Lucka

Podrobný komentář ošetřujícího lékaře MUDr. Ladislava Krofty k Lucčině těhotenství najdete ZDE.

Chcete Lucce něco vzkázat, povzbudit ji nebo se připojit na diskusi?

E-mail

JSME V TOM S VÁMI!

Váš Babyweb.cz

Komentáře k článku
Počet komentářů: 2
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Lucko, naprosto chápu, že v takové situaci je dost těžké být statečná. Sama vcházím do 3. trimestru a po přečtení tohoto článku bulím jako želva ještě teď... opravdu upřímně mačkám všechny palce, ať se brzy podaří další miminko. To přeji nejen tobě, ale všem, které se o to snaží! Jana

Obrázek uživatele Jancas
Jancas

Lucko, opravdu jsi statecna. Drzim palce, aby ses i nadale se vsim takhle poprala a aby se brzy zadarilo a mela jsi v brisku zdravou rybicku.

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené