Těhulka LIVE! Veronika (6): Do nového roku s lechtáním

Virózy a bakteriózy. Všude, kam se podívám. Začalo to už mezi svátky. Přijeli jsme s Tomem k našim na Moravu s jasným plánem: odpočinek. Jenže to jsme netušili, jak obrovských rozměrů naše nicnedělání a posteloválení nabude.
Těhulka LIVE! Veronika | foto: Fotoprome.cz

Dalo se to čekat. Moje sestra: tři týdny marodí, kašle. Tomova sestra: bolest v krku, únava. Po pár dnech moje máma: lechtání v krku. Nakonec to odnesl chudák Tom. Horečka ho schvátila na Štěpána, a tak se místo tradiční kachny se zelím nacpal prášky a zavrtal se pod peřinu. Od té doby jsem neměla stání. Přejížděla jsem od našich k Tomovi (uhnízdil se v bytě svých rodičů, kteří po Štěpánu odjeli za příbuznými na Slovensko) a zase zpátky. Ty dva kilometry, které nás dělí, bych už zvládla snad i poslepu. Polívečku pro Tomáška. Pilulky a sirup z lékárny. Něco na čtení. Oběd od mojí mámy.
„Tady máš a dáš mi pusu?"
„Ne. Neblázni. Dyť tě nakazím."

Tomův kamarád mi na náladě nepřidal. Po telefonu mého muže dost vyděsil: „Cože? Ty seš nemocnej? Verča teď hlavně nesmí dostat teplotu. Nebo budete mít mentálka." Pche. Prý mentálka. To jsou teda moudra. Moje máma měla taky teplotu a dokonce brala antibiotika, když mě čekala.

Bez Toma jsem jak na trní. Tak jsme se těšili, že si konečně trochu užijeme ve dvou/třech (po tom bláznivém prosinci jsme si to vážně zasloužili). Nakonec Tom opatrně přistoupil na kompromis: můžu být s ním v bytě, ale ne ve stejném pokoji. Z vánoční dovolené se stává bojovka, kdy se navzájem vyhýbáme, větráme střídavě v jednotlivých pokojích, povídáme si přes dveře a vyťukáváme si na zeď vzkazy. Vlastně teď když na to vzpomínám, mělo to svou romantiku.

Jenže já se cítila kupodivu celkem dobře. Takže když jsem zrovna nelenošila při aplikování bezdotekové terapie s Tomem (ve stejném bytě, ale jiném pokoji), chodila jsem s mámou na procházky, nakupovat, na rande se svými kamarádkami, které jsem neviděla měsíce. Doháněla jsem „moravské resty". Lechtat v krku mě začalo přesně na Silvestra. Toho jsme slavili s kamarády v Brně – takže hurá do lékárny. A tam mě čekala nepříjemná sprcha:
„Jsem těhotná ve druhém trimestru. Necítím se úplně nejlíp. Co můžu dostat na kašel?"
„Nic. Počkejte – podívám se ještě sem. Ne, vážně nic tu teď nemám."
„A na rýmu?"
„Mořskou vodu."
„Aha. Já měla rýmu už v prvním trimestru a kapala jsem si Pinosol. Prodáte mi ho?"
„Ne. To vám vůbec neměli dávat! A vůbec, když jste těhotná, musíte k lékaři. Já vám nic neprodám."

Lékárnice zřejmě těžce nesla, že musí sloužit na Silvestra. Nebo jen neměla svůj den. Veškerá má asertivita (kterou obvykle překypuji) zmizela. Nechtěla jsem se s ní dál bavit. Znechucená, unavená, s lechtajícím krkem a poloucpaným nosem jsem si další diskuzi s naježenou ženou za pultem rozmyslela. Naštěstí se zatím zdá, že mé začínající nachlazení si to nejspíš rozmyslelo taky. Naordinovala jsem si klid, teplo a péči manžela (který mi nadstandardně vrací mou starost o něj mezi svátky).

A protože i virózy a bakteriózy řádí i v práci, snažím se tam být jen nezbytně nutnou dobu. Zvolnila jsem. Ve čtyři doma? Dřív nevídané. Letos už se mi to povedlo dvakrát! Tak si říkám, že ten rok 2013 začal – i přes lechtající krk – docela pěkně. Už se těším, co přinese dál.
Tak zatial. Vaše V.

 


Zprávy z ordinace CMC (2): Měříme 15 cm a rosteme

Prohlídka v Canadian Medical Care proběhla v poklidném předvánočním duchu bez velkých překvapení. Paní doktorka Kašíková prozkoumala miminko ultrazvukem a všechno je, jak má být. Malá bytost uvnitř dělohy měří v tuto chvíli asi 15 cm a váží zhruba 100 gramů a srdce mu bije jako zvon. U prohlídky byl také tatínek miminka, který bedlivě sledoval, co se děje na monitoru a seznamoval se s děťátkem. Za tři týdny, kdy přijde Veronika na další prohlídku, se váha plodu dost výrazně znásobí. Na příští návštěvě už se na ultrazvuku ukáže zhruba 300- až 400gramový „drobeček".

I Veronika je stejně jako miminko v pořádku. MUDr. Kašíková doporučuje nastávající mamince odpočinek, uklidňuje ji, že nízký tlak není u těhotné ženy nic neobvyklého, a upozorňuje na některé věci, které se mohou v počáteční fázi těhotenství objevit. Jsou ale úplně normální. „V tomto období, kdy se začíná rychleji zvětšovat děloha, může maminka cítit určité napínání a bolest v podbřišku, zejména po stranách. Je to trochu nepříjemné, ale není potřeba si kvůli tomu dělat jakékoliv starosti. Bříško také může čas od času tvrdnout a žena může mít pocit, jako by v něm měla kámen. Děje se to hlavně při fyzické aktivitě. Pokud se tak nestane desetkrát denně, ale třeba jednou do týdne, není třeba se tím nějak zabývat. Mezi 18 až 21 týdnem se také dají očekávat první pohyby miminka," komentuje tuto fázi Veroničina těhotenství paní doktorka Kašíková z Canadian Medical Care.

Veronika právě prožila 18. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Chcete dostávat každý týden obrázek zobrazující přesně váš týden těhotenství s podrobným popisem, jak se vaše miminko vyvíjí? A k tomu spousty praktických informací souvisejících s aktuálním týdnem vašeho těhotenství? Je to jednoduché. Zaregistrujte se zde a je to. Každý týden vám ve schránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru vašemu týdnu gravidity!

Naše těhulka LIVE! Veronika užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 1
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

mě břušen tvrdl teda určo několikrát za den..a prý by to mělo být v pohodě. Za chvilku rodíme a zdá se být (zaťukám) vše oukej, takže asi to fakt nic neznamenalo. Ale že si "tvrdnoucí" slečny vytrpí... :)

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené