Těhulka LIVE! Veronika (8): „A“ jako začátek nového životního období

Jsem Veronika. Jsem veselá. Jsem upovídaná. Jsem vzteklá. Jsem zamilovaná. Jsem výbušná. Jsem podrážděná. Jsem šťastná. Jsem akční. Jsem spokojená. Jsem Veronika. Má vliv moje jméno na to, jaká jsem? Nebo na to, jaká jsem, tvaruje naopak mé jméno – tak, jak jej vnímají mí nejbližší?

Už jsem slyšela tolik mazlivých i tvrdých variací na „Veroniku“. Od mých rodičů, kamarádů a nejvíc samozřejmě od Toma. I proto mám ráda svoje jméno. I když jsem měla v dětství období, kdy jsem chtěla být Květa (podle oblíbené knížky Květuška a její zahrádka), ale rychle mě to zase přešlo. To vše mi přišlo na mysl, když jsme s Tomem vybírali jméno pro naše miminko.

 

Vážněji jsme se o jménu začali bavit, až když jsme věděli, že budeme mít holčičku. Dceru. Nejprve jsme si stanovili kritéria: 1. jméno, které se dá „ohýbat“ (dá se z něj vytvořit hodně různých zdrobnělin), 2. jméno, které je aspoň trochu mezinárodní (zastánci názoru, že „když se dítě narodilo v Česku, mělo by mít tradiční české jméno“, prominou, ale my bychom chtěli, aby dcera nemusela v zahraničí jméno složitě spelovat a každého pořád opravovat), 3. jméno, které se nevyskytuje v nejbližší rodině (tím jsme vyloučili Kristýnu a Kateřinu) nebo 4. jméno, jehož nositel (pokud nějakého známe) nám není protivný. (Už se vám taky někdy stalo, že vám nějaké krásné jméno zprotivil například nepříjemný kolega v práci nebo bývalý spolužák, se kterým se vám začalo asociovat?)

 

Pak přišly na řadu preference rodiny (například tchán loboval za Kláru) nebo oživení nějakého rodinného zajímavého jména (moje prababička se jmenovala Emerenciána, ale to bych své dceři neudělala, s radostí proto přenechám tuto poctu sestře). Nakonec jsme vzali s Tomem kalendář a u jmen, která se nám oběma líbila, udělali tečku. Po hodinách diskuzí nám vyšla dvě: Viktorie a Karolína. Ale pořád jsme cítili, že to není ono. Něco tam chybělo. Těm jménům scházel příběh. A pak jsme na to konečně přišli.

 

Než se ale dostanu ke jménu, které jsme vybrali, musím se vrátit do pravěku. Do doby, kdy jsme s Tomem ještě nebyli svoji. Na první báječná léta na vysoké – první měsíce našeho soužití v prvním společném bytě. Tenkrát mě Tom jednou večer vážně překvapil. Přišel domů a oznámil: „Potkal jsem jednu známou od kamaráda a má super jméno. Už vím, jak se bude jmenovat naše dcera. Anýza.“ Zatetelila jsem se štěstím. Muž mých snů přemýšlí o společné budoucnosti! O dětech! A to bez nátlaku nebo dotírání z mé strany. Paráda. To konkrétní jméno už jsem neřešila. Stejně ho Tom pořád zapomínal a já mu ho se smíchem připomínala. „Jaké že jsem to vybral jméno pro naši dceru?“ „Anýza. Anýza.“ Stala se z toho naše párová historka. Taková, na kterou si dvojice vzpomíná při zimních večerech. A od té doby jsme si dělali legraci, že se naše děti budou jmenovat Anýza a Badyán. A dáme si je do perníčků. Ha ha.

 

Když nám doktorka Eva oznámila pohlaví našeho děťátka, začali jsme miminku v mém břiše automaticky říkat Anýza. Jen pracovně. Než vybereme něco lepšího. Nějaké skutečné jméno. Pak nastalo rozhodování, které jsem popisovala. A závěrečný duel mezi Viktorií a Karolínou. Ale Anýzka se nám nějak zaryla pod kůži. A pak nás to napadlo. Musíme jen vybrat jméno, které můžeme zdrobnit na Anýzku. Najednou jsme věděli, jaké to bude. To jméno jsme měli celou dobu na jazyku. Jen jsme jej nevyslovili. Jméno, které španělsky znamená Anna (a ve Španělsku jsme strávili naši nejbáječnější dovolenou). Jméno, které začíná prvním písmenem abecedy. Ne příliš extravagantní, ale ani obyčejné. V České republice je zhruba 1713 jeho nositelek. A za pár měsíců snad přibudeš i Ty. Anito. Anitko. Aňulko. Ani. Any… Anýzko.

Tak zatial. Vaše V.

3512_0671.jpg


Zprávy z ordinace CMC (3): Zase ultrazvuk

Další prohlídka maminky a miminka se zcela točila kolem ultrazvuku, který je velmi důležitý. Miminko se musí pořádně prohlédnout. Díky ultrazvuku se dají zachytit například vady, které by mohly znamenat třeba operaci hned po porodu a zachránit děťátku život. Naštěstí má naše mimi všechny orgány, které má mít, a jsou na správném místě i ve správné velikosti. Bejby váží zhruba tři sta gramů a hlavičku má velkou asi jako menší meruňku. Na monitoru bylo vidět opravdu všechno, na co si vzpomenete včetně malých prstíků, které už se dají bez problémů spočítat.

V ordinaci byl kromě maminky také tatínek, což je vážně fajn. Je vidět, že doby, kdy se tatínkové o své děti začali zajímat až v době, kdy mrňata mluvila a chodila, je vážně pryč. Trochu rutinní prohlídku zpestřila informace, že příště se bude během návštěvy CMC mluvit o tom, jak zlepšit pružnost hráze. Už jste slyšeli o EPI-NO balonku? Pokud ne, sledujte zprávy z ordinace. MUDr. Eva Kašíková z Canadian Medical Care slíbila, že se s námi podělí o nejnovější informace, které přivezla z kongresu a stáže v australském Sydney.

Veronika právě prožila 22. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

b633476601802691961.jpg

Chcete dostávat každý týden obrázek zobrazující přesně váš týden těhotenství s podrobným popisem, jak se vaše miminko vyvíjí? A k tomu spousty praktických informací souvisejících s aktuálním týdnem vašeho těhotenství? Je to jednoduché. Zaregistrujte se zde a je to. Každý týden vám ve schránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru vašemu týdnu gravidity!

Naše těhulka LIVE! Veronika užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist