Tichý zabiják miluje sůl

„Zapomněla jsi ji osolit?“ ohrnuje nad maminčinou polívkou nos notně zakulacený Pepíček. Otočí oči v sloup a už se mu před nimi vznáší pěkně slaňoučký hamburger s půllitrem Coca-Coly… To není obrázek ze špatného filmu, to je bohužel častá realita českých rodin.

Bezedná solnička

Praotec člověk se tisíce let živil zejména zeleninou a ovocem. Jeho potrava mu tak dávala vysoký podíl draslíku a jen málo sodíku. Jeho organizmus se proto naučil se sodíkem šetřit. V nedávné době, asi před pěti tisíci lety, se začal věnovat zemědělství a chovu zvířat. Logicky vyvstala potřeba konzervovat potraviny a zejména maso. K tomuto účelu se mu bezvadně hodila sůl. Časem jí přijímal stále více – až ke kritickému množství, které se odrazilo na jeho zdraví. Do jeho příbytku se tak nenápadně vkradl tichý zabiják – vysoký krevní tlak.

Není pochyb o tom, že je pro nás sůl nezbytná. Potřebujeme ji k přenosu nervových vzruchů a pro správnou svalovou činnost. Jako základní kation mezibuněčné tekutiny určuje objem tekutin uvnitř cév. Problém je v množství, ve jakém sůl konzumujeme. Ve vyspělých zemích se spotřeba soli u dospělých pohybuje nad 10 g na den. Přitom doporučená dávka je mezi 3–5 g na den pro dospělého a u dětí pouze 1–3 g na den. 

Nejnovější studie přesvědčivě potvrzují, že zvýšená konzumace soli způsobuje vzestup krevního tlaku se všemi jeho důsledky – zvýšenou úmrtností na cévní mozkovou příhodu, srdečním selháním či infarktem myokardu. 

Slaná závislost

Ukazuje se, že dlouhodobá konzumace soli působí na aditivní centra v mozku, podobně jako čokoláda nebo cukr. Dochází tak k imprintingu – vtištění slané chuti v raném věku. Děti navyklé na slanou chuť ji dále vyžadují a my, kuchařky, se jim už méně slaným jídlem nezavděčíme. Pediatři navíc upozorňují na nepříjemný fakt. Nadměrný příjem soli u kojenců a malých dětí může v dospělosti „naprogramovat“ zvýšení krevního tlaku. Proto se držme zásady: jídlo dětem do jednoho roku vůbec nesolíme a starším dětem jídlo solíme lehce při přípravě jídla. Nikdy nedosolujeme přímo na talíři.

Pryč s fast foody

Přední odborníci také prokázali souvislost nadměrného příjmu soli a obezity, zejména při trendu stravování dětí a dorostu v rychlém občerstvení. Slané jídlo zákonitě vyvolává pocit žízně. Vzhledem k tomu, že čistá voda není mezi puberťáky zrovna „in“, žízeň uhasí jinak – soft drinky. Nikdo už nezkoumá fakt, že ve dvou Coca-Colách najdete stejné množství sacharidů jako ve 27 kostkách cukru.

Nebezpečným výsledkem tohoto bohatého kalorického příjmu je výrazný nárůst obezity již v dětském věku. A obezita je jedním z předních rizikových faktorů pro vznik hypertenze. Tyto spojené nádoby pak v podstatě ovlivňují zdravotní stav celé populace. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto doporučuje snížit denní dávku soli na 5 g. To je velmi těžké, když si uvědomíme, že v pouhých 90 g šunky je skoro 7 g soli.

Jak ji omezit?

Zdařilé kampaně, jejichž cílem bylo omezení příjmu soli ve Velké Británii a ve Finsku, vedly k významnému snížení výskytu infarktu a mozkových příhod. Také čeští odborníci chtějí dosáhnout snížení konzumace soli. Do pěti let by na každém výrobku měl být uveden její obsah. Dále doporučují snížit solení při přípravě domácí stravy, odstranit solničky ze stolů pro dosolování a snížit obsah soli ve stravě, kterou konzumujeme mimo domov.

Pět bubáků o soli a hypertenzi

  • 70–75 % nežádoucí soli přijímáme v hotových potravinách, zvláště v těch konzervovaných a v uzeninách. 
  • Při zvýšeném příjmu soli nejsou naše ledviny schopny nadbytek sodíku vyloučit. 
  • Hypertenzí trpí v České republice téměř 50 % dospělé populace, z nichž o tom nevědí celé dvě pětiny postižených. 
  • Polovina pacientů s diagnostikovanou hypertenzí je léčena nedostatečně, což vede k vysokému výskytu srdečně cévních chorob.
  • Významná hypertenze v dospělosti vede k poškození ledvin s nutností náhradní léčby dialýzou a transplantací. 

Rizikové potraviny: solené tyčinky, chipsy, rohlíky, pečivo, nadměrně slané ryby a sardelová pasta, olomoucké tvarůžky, niva, romadúr, balkánský sýr, šunka a uzeniny, hořčice a kečup, instantní polévky, sójová omáčka a také sladkosti!

Zajímavost: Čeští lékaři iniciovali vznik soli s jiným poměrem sodíku a draslíku, ve prospěch našeho zdraví. Kardisal má zvýšený podíl draslíku a snížený podíl sodíku oproti obvyklé kuchyňské soli. Za zdravou sůl si ale připlatíte.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené