Veronika ve 30. tt: Hnízdící mánie

TĚHULKA LIVE! VERONIKA Začátek letošního roku se u nás nesl ve znamení uklízení, přerovnávání, praní, stěhování, plánování, psaní seznamů. Zkrátka všeho, co k takovému pořádnému zahnízdění patří. Ale hezky popořádku.
foto: Fotopromě

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Vánoce

Vánoce jsme slavili nadvakrát. Nejprve v naší šťastné skoročtyřce hezky doma. O dva večery dřív, než nastal ten opravdový den D. Anit dostala domeček pro panenky a začalo její totálněnespacíobdobí – ještě v jedenáct večer vyběhla z ložnice a zamilovaně se posadila před dům, který je větší než ona sama. Já si v posteli trochu zdřímla, takže jsem její útěk vůbec nezaznamenala. Potichu jsem se zavřenýma očima povídala pohádku o Ádě, Anitce a Péťovi (mořské víly), najednou jsem oči otevřela, abych zkontrolovala, jestli dcera už spí. A ona nikde! Vyletěla jsem z postele jako střela. A Tom se mi v obýváku chechtal, že prý přišla už před dvaceti minutami. První z mnoha dnů, kdy Anit usnula až po jedenácté.

Štědrý den jsme vítali na Moravě – ve čtyři večeře u našich, o půl sedmé u Tomových rodičů. Už to praktikujeme několikátý rok a začalo nám to vlastně vyhovovat. Potkáme se s celou rodinou, ve slavnostní náladě si popovídáme. A od té doby, co k nám do rodiny přibyla Anit má celý ten rituál nový rozměr. Loni ji bavilo jen roznášet dárky. Letos se na ně lačně vrhala, trhala papíry a obsah po chvilce zkoumání odložila, aby to celé mohla zopakovat. Každý rok říkám: musíme si jich dávat míň. Už kvůli Anitce, která pak ve vánoční euforii ponocovala skoro do půlnoci. Tak třeba příští rok.

Dalších pár dní plynulo poklidně. V údolíčku ležela mlžná sychravá deka, takže jsme vymýšleli spíš indoorové aktivity. Tomovi rodiče odjeli na Slovensko za rodinou a my lenošili. Já se zabrala do knihy Hypnoporod, kterou jsem – navzdory tomu, že jsme si slíbili, že si nic nedáme!! – dostala od Toma (ještě doteď nevím, jestli se mám radovat ze super dárku nebo být naštvaná – ehm, já mu samozřejmě nic nedala, dohoda je dohoda). Taky jsem se mohla ponořit do hypnoporodních relaxací a nácviku dýchání. A čím víc stran jsem učetla, tím intenzivněji mi v hlavě svítilo kontrolní světýlko – připravuj se, připravuj se.

Silvestr

Ještě nás ale čekala oslava Silvestra na Lipně, kam jsme se vydali s Tomovými rodiči. I když nebyl sníh, pořád jsme měli co dělat a čtyři dny utekly jako nic. Anit měla nechodící náladu, takže jsme snad po roce vytáhli ergonomické nosítko – a pořád sedělo! Ještěže už jsem pro Damiánka objednala šátek. Tak to vypadá, že budu nosit oba.

Konec roku mi přinesl pocity štěstí a spoustu energie. Na Šumavě jsme si zašli do bazénu, a když jsem se viděla v plavkách, nemohla jsem odtrhnout oči od těhotného břicha. Trochu jsem ho rozvlnila a představovala jsem si, co tam Damiánek zrovna dělá. A vykračovala jsem si okolo bazénu s úsměvem a vědomím, že těhotenství prostě ženám sluší. Myslím, že se líbilo i Damovi konečně trochu světla, které pronikalo skrz kůži až k jeho pelíšku. Slíbila jsem mu, že aspoň doma budu chodit víc s holým břichem. A příští těhotenství plánuji na léto. Hahaha.

Taky jsme vyšlápli chudě zasněženou sjezdovku a rozhlednu, zatančili si na diskotéce, zařádili v herně. A kupodivu můj syndrom neklidných nohou, který mě poslední dobou dost trápil, se ani po takovém výkonu nedostavil. Naopak. Cítila jsem se jako nezdolná horalka, která dokáže vše.

Čtěte také:

Konečně to hnízdění

Když jsme v sobotu přijeli do Prahy, dala jsem se do praní a uklízení. A kontrolka v hlavě se znovu rozblikala. Musím aspoň něco připravit pro Damíka! S vervou jsem se dala do vyklízení dalších poliček určených pro Damovy věci, Toma jsem donutila přestěhovat stoleček a pár věcí. Sice brblal něco o hnízdícím maniakovi, ale jinak nevzdoroval. Po mnoha hodinách jsem byla trochu uspokojená. Ještě je před námi přece neděle – celý báječný den na spoustu hnízdících aktivit. A hlavně – vánoční strom musí pryč!

Většinou si atmosféru Vánoc v podobě stromečku, věnce a výzdoby necháváme doma ještě celý leden. Letos jsem ale nemilosrdná. Vidina uklizeného a připraveného hnízda je silnější než povánoční nostalgie. A navíc, ještě zdaleka se neblížím konci! Pohledem do kalendáře zjišťuji, že mě bohužel čeká dost náročný týden – návštěva zubaře, gynekologie, další pokus s Anitčinou školkou plus Anitčiny kroužky a na konci týdne ještě posledních pár hodin v práci. Ale pak. Pak už moje hnízdění nic nezastaví!

Krásný rok ohnivé opice!

Vaše hnízdící V.


Veronika právě prožívá 30. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?


Lékařskou péči Těhulce LIVE! poskytuje: CMC – soukromá klinika, která klade mimořádný důraz na nejvyšší kvalitu pediatrické péče. 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené