Vyměníme zážitky dětí ve třídě za virtuální školu?

Děti s počítačem už většinou vyrůstají, takže nemají problém se samotným používáním, veškeré technologické novinky přijímají s naprostou samozřejmostí a přistupují k nim zcela intuitivně. V první třídě základní školy si umí obvykle počítač zapnout, otevřít si program, pustit si pohádku nebo se dostat na internet na svou oblíbenou on-line hru.

Jak přistupují děti k výuce s počítačem ve škole, nám prozradila paní učitelka Karolína z jedné pražské základní školy, kde jsou počítače občasnou, nepravidelnou součástí výuky: „Když mají žáci doplňovat správná písmena do slov a psát je do sešitu, nadšením rozhodně nejásají. Zato když jim otevřu webové stránky, kde doplňují písmena do slov on-line a ono jim to rovnou ukazuje, jak si vedou, škemrají o další cvičení. Berou to jako hru. Vzhledem k tomu, jakým tempem rostou nejrůznější on-line výukové hry, je otázka, jak moc tento únik do virtuální reality podporovat i ve škole.“

Interaktivita neznamená jen osobní počítače a interaktivní tabuli. Ty jsou pouze součástí celého spektra dalších možností, počínaje televizí a rozhlasem přes fotoaparát, zpětný projektor, dataprojektor až po nejrůznější novinky typu i-Pod, MP3 přehrávač, tablet PC apod. A i když se zdá, že k tomuto typu výuky není tolik potřeba učitele, právě na něm záleží, jak moc bude výuka efektivní pro každého žáka. I zde platí, že schopnosti učitele jsou důležitější než perfektní vybavení třídy.

„Jsou školy, které se plně zásobí těmito drahými technologiemi, a pak se ukáže, že výuka podezřele připomíná klasickou frontální hodinu, kdy učitel stojí před tabulí a všechny děti dělají ve stejnou dobu totéž bez ohledu na jejich zkušenosti a dovednosti,“ poukazuje na svou osobní zkušenost jeden z ředitelů základních škol. Neznamená to tedy, že třída vybavená počítači a interaktivní tabulí je pro děti automaticky výhra. Respektive že když je třída plná přístrojů, nemusíme se jako rodiče ničeho bát. Za technologickým luxusem se může skrývat strnulá výuka, která tvořivé a problémové učení nepodporuje.

Podle slov mnoha učitelů se však rodiče při zápisech na vybavení školy těmito technologiemi často ptají. Je to zkrátka módní záležitost a představuje pro veřejnost známku posunu od klasické výuky – což právě může být velký omyl. Pokud je ovšem interaktivní výuka připravována tak, aby kromě zírání do počítače dokázala rozvíjet spolupráci mezi dětmi, další sociální dovednosti či skupinovou dynamiku a také poskytla prostor pro různé úrovně znalostí dětí, podporovala tvořivé myšlení, pak může vzniknout neobvykle pestré vyučování, kde má každý žák možnost postupovat svým tempem a věnovat se na počítači tomu, co jej rozvíjí a baví a zároveň sdílet společné zážitky a výsledky.

Společnost Apple nedávno oznámila, v reakci na vzrůstající konkurenční boj, že bude svůj software pro tvorbu interaktivních učebnic nabízet učitelům zdarma. Jak se na to dívá učitelka Jana z Hradce Králové? „Učitelství je velmi časově i psychicky náročné povolání. Neumím si představit, že poslední hodiny, které mi zbývají pro odpočinek a koníčky, budu věnovat tvorbě interaktivních materiálů pro děti. Je to velmi časově náročná práce, mám-li poskytnout různým úrovním znalostí dětí potřebné ‚krmení̔.“

A co na to paní učitelka Karolína z Prahy: „Mně se tento model líbí. Existuje přece i řada učebnic, které mají tyto materiály pro různé úrovně již zpracované. Stačí je použít. Na internetu se neustále zvětšuje nabídka materiálů pro tento typ výuky. Určitě půjde i použít určité šablony, takže práce nebude časově nezvladatelná. Navíc připravené materiály půjdou snadno využít i pro další třídy.“

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD předpověděla šest modelů školy budoucnosti. Pouze jedním z modelů byla škola postavená na on-line výuce s využitím moderních technologií. On-line výuka tedy nejspíš nepohltí všechny školy. Nakonec vždy – stejně jako u všech ostatních výukových metod a filozofických směrů – záleží na pojetí a zpracování pedagogem. Jedině ten může moderní technologie využít pro plnohodnotný rozvoj žáků a teprve pak budou mít jeho hodiny potřebnou kvalitu a přidanou hodnotu.