Vývoj řeči a vstup do školky

Kolem třetího roku nastávají většinou v životě dítěte takové změny, které navždy a trvale ovlivní jeho další průběh. Bývají to vývojové komplikace způsobené dozráváním osobnosti, tedy období nazývané obdobím vzdoru, ale také to bývá vstup do mateřské školy či narození sourozence. Pro dítě tyto situace představují zvýšené nároky na psychickou odolnost.
foto: Profimedia

Negativním důsledkem mohou být problémy s řečí, vznik tiků, agresivita, úzkost, problémy s vyměšováním, apod. Proto je pro dítě velmi podstatné, v jakých podmínkách dosud žilo, jak se učilo překonávat stres, jakou mělo podporu od svých blízkých, zažívalo-li pocity bezpečí a lásky, či jaké úrovně dosáhlo v rámci svého psychomotorického vývoje.

Rodinný život

Schopnost přizpůsobovat se novým podmínkám je u každého člověka jiná. Ne každé dítě je na zvládání těchto náročných situací dobře vybaveno. Přidají-li se k tomu ještě jiné vnější přitěžující okolnosti (nevhodná výchova, nepřiměřené nároky, rozvod rodičů, delší nemoc...), může vzniknout závažný problém.

Nejlepší životní prostředí pro harmonický rozvoj dítěte je ideální rodinná atmosféra plná mateřského tepla.

Mnohým současným rodinám bohužel v dostatečné míře chybí čas i prostor pro společné aktivity, resp. skutečný rodinný život. Součástí života dítěte se stala mateřská škola. Děti tu mohou prožít mnoho příjemného, ale není možné jim dát to, co by jinak „dostávaly“ v mnohem jednodušším prostředí doma, s maminkou. Mateřská škola je pokus o zaopatření dítěte, když se rodiče dítěti nemohou věnovat. Je- li zdařilý, je otázka k diskusi.

Zralost na školku

Děti, které jsou dostatečně fyzicky, psychicky a sociálně vyzrálé, nemívají se vstupem do mateřské školy většinou žádné problémy a docházka do školky je pro ně žádoucí. Komunikativní a vstřícné děti se tam zpravidla těší a naopak děti uzavřené, úzkostné nebo ty, které nejsou na dětský kolektiv zvyklé například z hřišť nebo různých klubů, mohou mít při vstupu do mateřské školy obtíže.

Pro dítě je tato změna zcela zásadní. Musí se adaptovat na časový režim školky, přizpůsobit se stravovacímu programu a podřídit se většině. Už si nemohou tak úplně dělat, co chtějí. Kolektiv v mateřské škole a autorita paní učitelky je pro ně zcela nová zkušenost.

Výběr školky 

Výběru školky bychom měli věnovat dostatečnou pozornost. Dítě tam bude trávit podstatnou část svého času. Jak mateřské školy dětem organizují a plánují ve školce život, zjistíme osobní návštěvou, pohovorem s učitelkami, informacemi z portfolia školky, ale také referencemi od jiných rodičů.

Zohledněme při výběru školky hlavně potřeby našeho dítěte. Svoje ambice a představy raději ponechme stranou. Školky, které nabízejí množství kroužků, jazykových kurzů, sportovních aktivit, apod., v podstatě nedávají dětem dost prostoru na volnou hru. Kdyby dítě trávilo čas s matkou doma, většinu času by si hrálo a napodobovalo různé činnosti, pomáhalo by… 

Kromě společných aktivit by mělo mít dítě ve školce největší prostor právě na hraní. V dětské hře je obsažena jedna z nejdůležitějších vlastností – tvůrčí fantazie. Právě fantazie dítěti umožňuje prožívat neskutečné a neuskutečnitelné, zkoušet, napodobovat,…Musíme ji hýčkat a pěstovat. Přílišným omezováním hry dítěti tuto možnost bereme.

Nechci do školky

Když si dítě na „chození do školky“ nemůže delší dobu zvyknout, mluvíme o adaptačních obtížích. Nejčastěji se projevují tím, že dítě pláče a nechce dovolit rodičům odejít. Ve třídě si s dětmi nehraje, nedá se nalákat“ ani na své oblíbené hry a činnosti, nemluví s nikým, nekomunikuje, sedí stranou nebo je naopak vůči okolí agresivní. Další postup je třeba volit citlivě a individuálně.

Často se stává, že tuto novou situaci mnohem hůře prožívají rodiče než děti. Dítě by nemělo s adaptací výjimečné obtíže, ale začne být přecitlivělé, protože vnímá úzkost rodičů. Je třeba, aby se rodiče na dalším postupu domluvili nejen spolu, ale také s personálem školky. 

Příprava na školku

Nejlepší metoda je prevence, je potřeba dítě na vstup do školky připravit. Choďme s dítětem do dětského kolektivu mnohem dříve, než s ním poprvé vstoupíme do školky. Zralé dítě většinou přirozeně cítí potřebu dětí kolem sebe. Přesto může strach z neznámého prostředí a nepřítomnost rodičů vyvolat tak silný stres, že do školky chodit nechce. Nic nesmíme uspěchat a po dohodě s paní učitelkou zvykáme dítě na školku pomalu a postupně.

První den rodič s dítětem zůstane ve třídě a oba odcházejí společně po domluveném časovém intervalu. Další dny dobu ve školce pozvolna prodlužujeme. Dítě vtažené do aktivity a hry s ostatními dětmi na svoji úzkost zapomene, necítí se ohrožené a pro rodiče nebývá problém ze „scény“ vycouvat. Jsou děti, které již druhý den chtěly ve školce i bydlet. Ale znám i takové, které si zvykaly dva měsíce.

Překonat strach

Každé dítě je jiné a potřebuje čas, aby mohlo svoje „strachy“ překonat. Bylo by chyba problém podceňovat, ale i přehánět.. Drastické a šokové metody nejsou na místě, vše by mělo probíhat klidně. Budeme s dítětem o školce mluvit, vyprávět mu, co se tam bude dít, jak dlouho tam bude, kde bude rodič a kdy si pro ně přijde a jakou roli má učitelka. Předpokládám, že scény, kdy učitelka drží dítě za jednu ruku a dítě tou druhou rve matku za nohu, jsou již historií.

Čtěte také:

Nezapomínejme na řeč

V mnoha mateřských školkách pracují také učitelky, kterým říkáme logopedické asistentky. Prošly logopedickým kurzem a jejich úkolem je rozvíjet řeč většinou kolektivními hravými aktivitami. Užívají k tomuto účelu říkanky a básničky, písničky a rytmizování, dramatizace pohádek, kdy jsou děti herci, příběhy a pohádky s následným vyprávěním, apod. V kompetenci logopedických asistentek není diagnostika poruch řeči a náprava vadné výslovnosti. Tím se zabývá klinický logoped.

V minulosti jsem se setkala s několika případy, kdy se mi do péče dostalo dítě, které třeba i rok (!) nacvičovalo ve školce výslovnost. A protože nácvik nebyl úspěšný, asistentka začala dítě učit hlásku další. Rodiče byli pečliví, k paní asistentce měli důvěru, a přesto se efekt nedostavil. Práce klinického logopeda je pak nesprávným nácvikem negativně ovlivněna, nastává problém s motivací a spoluprací dítěte, nehledě na to, že veškerý logopedický cvičný materiál zná již dítě nazpaměť.

Práce logopedických asistentek v mateřských školách je chvályhodná, nesmírně cenná a myslím si, že by neměly v žádné mateřské škole chybět. Ale jejich prací by mělo být pouze komplexní rozvíjení řeči a cílenou nápravu by měl vést klinického logopeda.

Plynulost řeči

Asi třetina dětí má v tomto věku obtíže s plynulostí řeči. Dítěti přechodnou dobu chybí dostatek aktivní slovní zásoby, má obtíže s vybavováním pojmů, jeho myšlenky jsou rychlejší, než řeč. Protože se řeč přímo překotně rozvíjí, na krátký čas je zadrhávání fyziologickým projevem jejího zrání. Ale nevhodným přístupem a nesprávnou výchovou můžeme situaci zkomplikovat a způsobit mu postižení řeči, které se může rozvinout v koktavost.

Nezapomínejme chválit

Když dítě zadrhává, je striktně zakázáno dítě opravovat a nutit ho cokoli opakovat. Uvědomme si, že to nedělá schválně. Potřebuje povzbudit a ne cítit, že jsme s jeho projevem nespokojeni, a tak mu s mluvením pomáháme. Dítě by nemělo prožívat neúspěch z mluvení, ustarané pohledy a komentáře ničemu neprospějí.

Dítě chválíme a dáváme najevo, že jsme rádi, když si s námi povídá, prohlíží knížky, zpívá, rytmizuje, atd. Ani ve školce by nemělo být zbytečně vystavené stresu z vystupování, mělo by být osvobozené od recitování nebo zpívání před cizími lidmi. Prožitý stres řečový projev přímo zhoršuje. Když se však dítě zapojit chce, umožněme mu to. Lehčí projevy neplynulosti většinou vymizí do několika měsíců. Při změnách k horšímu je lépe obrátit se na klinického logopeda, který řeč dítěte vyšetří a navrhne další postup.

Doba her

Období, ve kterém dítě vstupuje do mateřské školy, bývá pro dítě náročné na psychickou odolnost. Zároveň je to období fantazie, pohádek a her, bez kterých by se jeho psychomotorický vývoj zpožďoval.

Hry většinou napodobují činnosti dospělých, dítě si v nich „trénuje“ různé situace, mohou být také podobné příběhům, které si dítě samo vytváří a rozvíjí. V mateřské škole se naučí kooperovat s vrstevníky, rozvíjí své komunikační a sociální dovednosti.  

Pokusme se dítěti zajistit harmonický vývoj v atmosféře láskyplného prostředí. Takové prostředí je tolerantní k chybám a motivuje dítě k postupnému zlepšování ve všech oblastech jeho rozvoje.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené