Výživa kojící ženy

Tvorba mléka znamená pro ženu zvýšený výdej energie, živin, vitamínů a minerálů. Po porodu, který je pro ženu velkou zátěží, čerpá její tělo ještě ze zásob vytvořených během těhotenství.

V období kojení by se měl energetický příjem ve srovnání s netěhotnou ženou zvýšit o 500 kcal denně.

Opatrně s dietami

Kojící matka, která se po porodu snaží rychle snížit svoji váhu přísnou dietou, by si měla uvědomit, že dochází k rychlému odbourávání tukových buněk a vyplavování cizorodých látek, které se dostávají do mateřského mléka.

Optimální váhový úbytek po porodu je asi 0,5kg za týden, aby nebyla ovlivněna schopnost tvořit mléko. Celkový příjem kalorií v období kojení by neměl klesnout pod 1800 kcal denně. 

Kolik a čeho pít?

Důležité je dbát na pitný režim. Neplatí ale, že čím více tekutin žena vypije, tím více se jí bude tvořit mléko. Přebytečné množství vody se z těla vyloučí močí. Při malém příjmu tekutin může zase dojít k dehydrataci a omezení tvorby mléka.

Kojící žena by měla vypít 2,5 litru tekutin denně, v teplém počasí i více. Z toho by mělo být 1350 ml přijato v nápojích, 850 ml potravou a zbývající množství si tělo vytvoří samo procesem zvaným oxidace. Nejvhodnější doba k pití je 10 – 15 minut před kojením. 

Doporučuje se pít polotučné mléko, mléčné koktejly, šípkový čaj, který je zdrojem vitamínu C, kvalitní neperlivé minerální vody, ovocné mošty, ředěné džusy a zeleninové vývary. Pokud ale matka mléko špatně snáší nebo má přímo alergii na bílkovinu kravského mléka a nebude je pít, nemusí se bát, že ochudí dítě o vápník v mateřském mléce.

Co nepít

Za nevhodné je považovaná voda z neprověřeného zdroje, tonik a dlouhodobé pití bylinných čajů.

Omezit by se mělo pití nápojů obsahujících kofein. Nadměrný příjem kofeinu způsobuje u dítěte neklid a poruchy spánku.

Občasná konzumace alkoholu v malém množství kojenému dítěti neublíží. Alkohol ve větším množství může u dítěte způsobit neprospívání a poruchu vývoje mozku.

Nezapomínejme na tuky

Příjem bílkovin by se měl v období kojení zvýšit o 15g denně, což představují 3 šálky nízkotučného mléka denně. Největším zdrojem energie jsou tuky. 

Důležitý je hlavně příjem více nenasycených tuků, které jsou obsaženy v rybím tuku a rostlinném oleji. Kojícím ženám se doporučuje přidat do jídelníčku asi dvě polévkové lžíce syrového rostlinného oleje například jako zálivku do salátu a jíst asi třikrát týdně ryby.

Minerály

Omezit by se měl příjem soli na 3 – 5g denně. Doporučené dávky vápníku, jódu, kyseliny listové, zinku, mědi, železa a vitamínu D jsou stejné jako v těhotenství. Mateřské mléko obsahuje tyto látky ve stabilním množství a v případě nedostatečného příjmu mateřský organismus sáhne do svých zásob.

Množství přijímaného železa záleží na tom, zda žena trpěla v těhotenství chudokrevností. Pokud ano, je vhodné ho po porodu doplnit formou tablet. Velkým zdrojem železa jsou maso a vnitřnosti. Ty se však nedoporučují pro vysoký obsah tuků a cholesterolu.

Vitamínu C by se mělo dodávat o polovinu více než v těhotenství, tedy 150 mg denně. Největší množství vitamínu C je obsaženo v zelené paprice, černém rybízu, jahodách, pomerančích a citronech.

Veganky

Kojící žena, která je veganka, tedy odmítá veškeré potraviny živočišného původu, může trpět nedostatkem vitamínu B12, železa, vápníku a dalších živin, které se pak nedostává jejímu dítěti. Vitamín B 12 se nachází pouze v živočišných potravinách.

Některé ženy jsou v období kojení ochotny do svého jídelníčku zařadit mléčné výrobky a vejce. Pokud k tomu nedojde, je nutné stravu doplnit o vitamínové a minerálové preparáty.

Výhody kojení

Výhodou kojení je okamžitá dostupnost mateřského mléka, zesílení citového pouta k dítěti, snížené poporodní krvácení, snížení rizika karcinomu prsu a vaječníků a je to nejlepší prevence časného rozvoje alergií u kojence s vysokým dědičným rizikem.