Záhady kočičí nemoci

Průběh „kočičí nemoci“, neboli toxoplasmosy, se podobá viróze a většinou končí bez následků. Zárodky infekce však zůstávají a mohou tajně škodit, dokonce působí na změny osobnosti. Známé je i její nebezpečí pro těhotné ženy.

Podle výzkumu biologů je prvok Toxoplasma gondii rozšířen po celém světě a rozmnožuje se v zažívacím traktu kočkovitých šelem. Z jejich trusu se uvolňují mimořádně odolné mikroskopické oocysty, které přetrvávají v půdě celá léta.

V těle mezihostitele, jímž bývá myš, divoké prase či jiný teplokrevný obratlovec, se vývojová stadia parazita pomnoží a zapouzdří se v takzvaných tkáňových cystách umístěných v mozku či ve svalech. Pak se dlouho zdánlivě nic neděje…

Teprve nedávno vědci z pražské Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity popsali skryté působení prvoka Toxoplasma gondii na lidskou psychiku.

Podle výsledků se zdá, že doktor Jekyll nemusel své „já“ měnit tajemnými lektvary. Jeho proměnu mohla zařídit toxoplazmóza.

Člověk jako (mezi)hostitel 

Vývoj některých parazitů je závislý na přechodu z mezihostitele do konečného hostitele. Jak to dělají? Ovládají rafinované finty, jak svého mezihostitele přimět k rizikové činnosti, která nakonec vede k jeho likvidaci hostitelem.

Například larvičky motolice podivné pozměňují malému plži jantarce tykadla tak, že připomínají chutné červíky. A ptáci, kteří by si jantarky jinak ani nevšimli, tato tykadla ochotně uštipují. Stejně si počíná i klasický parazit člověka, tasemnice bezbranná, která „spoléhá“ na to, že si lidé občas dopřejí tepelně neupravené maso mezihostitele – krávy.
Zatímco dospělé parazity už moderní medicína umí přemoci, s jejich vývojovými stadii, zapouzdřenými v tkáních, si dosud není rady. Tento problém vyvstane, když se člověk omylem připlete do řetězce proměn parazita coby „nepravý“ mezihostitel.

Platí to zejména pro řetězec „kočka – parazitický prvok toxoplazma – myš“, do něhož se poměrně často zapojujeme. Vývojová stadia prvoka (tkáňové cysty) Toxoplasma gondii totiž hostí každý třetí člověk v České republice.

„V Německu a ve Francii je to dokonce 50 % lidí a v mnoha afrických zemích až 90 %,“ říká docent RNDr. Jaroslav Flegr z Katedry parazitologie a hydrobiologie PřF UK.

„Při náhodném pozření oocyst propukne nejprve akutní fáze toxoplazmózy. Ta probíhá většinou jako velmi lehké onemocnění, takže bývá zaměňována za běžnou virózu. Imunitní systém zdravého člověka se s akutní nákazou velmi rychle vyrovná, lidé se uzdraví, ovšem až do smrti zůstanou nositeli tkáňových cyst.“

Zpomalená reakce 

Ve skutečnosti však zárodky toxoplazmózy ovlivňují psychiku napadeného zvířete tak, že se stává snadnější kořistí kočkovité šelmy. To v devadesátých letech přivedlo vědce na myšlenku, že i člověk jako mezihostitel toxoplazmózy může být jejím dlouhodobým působením skrytě handicapován.

„Co přesně zárodky toxoplazem v lidském mozku kutí, ještě nevíme. Rozhodně však nezahálejí,“ říká dr. Flegr. „Předpokládá se, že mimo jiné nutí mozkové buňky k produkci dopaminu (přenašeč nervových vzruchů). Proto jsme se při výzkumu zaměřili na mapování důsledků. Zkoumali jsme například reakce pokusných osob na objevení bílého čtverce na obrazovce počítače. Nakažené osoby reagovaly výrazně pomaleji než nenakažené. Zejména dlouhodobé soustředění testovaným lidem dělalo velké potíže. Toto zpomalení se může stát nakaženým osudné. I člověk má svého „predátora“ – automobil.“
Podle statistiky vytvořené pražskými parazitology lidem s latentní toxoplazmózou hrozí 2,5krát větší riziko autonehody (jako řidičům i jako chodcům) než lidem nenakaženým. U věkové kategorie do 29 let je toto riziko větší dokonce 3,7krát! Hypoteticky tedy zahyne v Čechách ročně 275 osob jen proto, že byla jejich schopnost rychlého rozhodování oslabena těmito zdánlivě nedůležitými prvoky.

Změny osobnosti

Ještě podivuhodnější jsou statisticky průkazné změny osobnosti nakažených osob. Účinky prvoků ukrývajících se v mozku se totiž liší u mužů a žen. Zatímco nakažení muži ztrácejí ochotu respektovat autority a stávají se podezíravější, nejistější a žárlivější, ženy se naopak mění v tvory srdečnější a společenštější.

„Prováděli jsme pokusy, kdy jsme testovaným osobám nechávali podepsat prázdný papír, abychom zkoumali míru podezíravosti, nebo jsme sledovali, kolik minut denně protelefonují – tam se projevila ta vyšší společenskost infikovaných žen. Zajímavé zjištění je, že infikovaní muži ve srovnání se zdravými méně dbají na své oblečení, u žen je tomu naopak. V čem se obě pohlaví shodují, to je snížené vyhledávání nových podnětů.“

Ohrožuje imunitu a mateřství

Infekce toxoplazmózou je však nebezpečná i jinak, třeba při oslabení imunity. Prvoci se probudí a opakuje se akutní stadium choroby s horečkami. U lidí se syndromem AIDS nebo u pacientů po transplantaci orgánů může toxoplazmóza způsobit komplikace ohrožující život. Druhým případem, kdy s tímto parazitem nejsou žádné žerty, je nakažení nastávajících maminek. Zejména v prvních třech měsících těhotenství může akutní infekce toxoplazmózou vést k potratu nebo k vytvoření hydrocefalního plodu, i když nebezpečí není tak velké, jak se dříve tvrdilo.

„Těhotné ženy by se měly před toxoplazmózou chránit. U infikované matky je riziko přenosu infekce na plod v prvním trimestru těhotenství, kdy jsou následky nejvážnější, asi 15 – 20%. Dojde-li k její nákaze a onemocnění matky v třetím, posledním trimestru, je riziko nákazy plodu asi padesátiprocentní. V té době je již naštěstí riziko postižení plodu malé,“ cituje výsledky vědeckého výzkumu docent Flegr a dodává:

„V době, kdy existují možnosti ověřit poškození plodu, je praxe některých lékařů, kteří při toxoplazmóze automaticky navrhují potrat, nezodpovědná“.

Jak se chránit před nákazou

Infekci roznášejí kočky volně se pohybující venku, které všude zahrabují trus, včetně květinových a zelinářských záhonků. Nejčastěji tradovaný způsob infekce při čištění kočičího záchodu je ve skutečnosti skoro nereálný. Aby se cysty mohly stát infekčními, musí dva až čtyři dny vyzrát. Pokud kočičí toaletu denně čistíte a pravidelně ji dezinfikujete, je přenos téměř vyloučen. A navíc - pokojová kočka, která nechodí ven, nežere syrové maso a v životě neulovila myš, nemá šanci se nakazit. A tak se paradoxně častějším zdrojem infekce může stát mrkev „zaručeně bez chemie a přímo ze zahrádky“. Riskantní je i přezíravý postoj kutilů, zahrádkářů a pánů kluků k hygieně rukou.

Proto také chlapci a mladí muži vedou v promořenosti nad děvčaty. Po pětadvacítce však infekce postihuje i ženy. Novomanželky totiž často vaří a přitom ochutnávají tepelně neopracované maso. „K nákaze stačí ochutnat a sníst málo vařený kousek,“ varuje parazitolog. 

Vyšetření krve na přítomnost protilátek na toxoplasmózu se běžně provádí v kterékoli laboratoři. Samotné onemocnění se vyléčit nedá. V současné době umíme pouze tlumit projevy akutního vzplanutí, pokud je samozřejmě tato infekce správně diagnostikována. V latentní fázi nelze nijak zasahovat a vlastně to ani není zapotřebí. Vyšetření na toxoplazmózu je nutné pouze před plánovanou transplantací nebo při nakažení virem HIV. 

U koček se akutní infekce projevuje jako horečka s průjmy, zvracením a hubnutím, někdy i se zánětem mozku. Spory vycházejí z těla asi čtyři týdny, pak nemoc přechází do latentní fáze (není infekční!). Vzácně může znovu vzplanout nebo přejít do chronické fáze s opakovanými potraty.

 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené