Ztracená…

MOMMA ZE ZEMĚ OZ Dlouhou dobu jsem nenapsala žádný článek a upřímně, ani se nedivím. Malému pupíkovi byly před pár dny čtyři měsíce a já mám čím dál častěji pocit, že jsem v tomhle novém životě totálně ztratila samu sebe. A s tím bohužel i náboj pro psaní a dělání čehokoliv, co mě dříve dělalo mnou. Co stojí za tím, když se rozhodnete mít miminko a co pak opravdu následuje? A bude to tak už napořád?

Většinou se snažím psát svoje články pozitivní a inspirující, protože i já sama se snažím žít svůj život pozitivně a chci, aby byl veselý, a aby inspiroval a dělal šťastné i lidi okolo mě. Někdy je ale potřeba mluvit i o věcech, které až tak veselé nejsou, protože přece jen v mém věku už opravdu růžové brýle nenosím a i když mám občas chuť si je nasadit, už bych přes ně stejně tak růžově jako dříve neviděla. Ale nebojte se, nebudu mluvit o ničem hrozně depresivním a smutném, ale realisticky zhodnotím fakt, že mi mateřství sebralo moje vlastní já. A myslím si, že je důležité o tom mluvit nahlas, protože věřím, že to spoustu mamin cítí úplně stejně, ale protože mají pocit, že by je za to ostatní odsoudily, tak to raději nikdy nevysloví nahlas.

Mít dítě je přece dar, největší radost a je pokrytecké říkat, že Vám narození dítěte sebralo vaše vlastní já, váš život. Tak jste si to dítě neměla dělat. A blablabla. Takhle rychle dokážeme člověka odsoudit všichni. Ale už nikomu nedochází, že my neříkáme, že to dítě nemilujeme, nebo že ho nechceme, že jsme si to měly rozmyslet. My jsme jen v šoku z té změny, která s jeho narozením postihla náš život. A kdo matkou není a nikdy se s touhle změnou srovnávat nemusel, nám na to nemůže říct ani putna.

Pupíkovi jsou dneska čtyři měsíce. Čyři měsíce mého života jako matka. A pořád nemůžu říci, že jsem s tím naplno srovnaná. Pořád se svou novou roli učím, zvykám si na ní a často se v myšlenkách přistihnu posmutnělá, vzpomínající na osobu, kterou jsem byla před ním. Chybí mi možnost svobodného rozhodování, chybí mi čas pro sebe samou, chybí mi jen tak se rozhodnout a zajet si na pláž, lehnout si tam s knížkou, dát si vychlazené pivo a třeba se jen dvě hodiny tiše dívat do vln. Čistit si hlavu, nechat proudit myšlenky a snít. Chybí mi i povinnost ráno vstát, namalovat se, obléknout a jít do práce, kde budu makat, až se ze mě bude kouřit a pak večer padnu únavou do postele.

Chybí mi chytit mého chlapa za ruku a za úplňku se procházet kolem oceánu, povídat si o budoucnosti a zpívat si naše písničky. Tohle všechno a mnohem víc mi zatraceně že chybí. A klidně si klepejte na čelo a říkejte si, že jsem blbá, že jsem na dítě nebyla ještě připravená, pokud takhle mluvím. Já vám na to řeknu… NESMYSL!!!

Jak už jsem několikrát ve svých článcích zmínila, na dětátko se prostě nedá připravit. Určitě ne psychicky. Protože, když ze dne na den z toho výše popsaného, co mi chybí, Váš život najednou naplňuje jen šišlaní a žvatlání na malou osůbku, která na Vás několik měsíců stejně nereaguje, přebalování, kojení, blinkání, říhání, prdění, kadění a všechny tyhle činností končící na -ní… tak Vám z toho prostě zákonitě začne šplouchat na maják. Jste zavřená doma, gauč se stane vaší řídící jednotkou, ze které jednou rukou ovládáte televizi a druhou režim houpání kolébky vašeho mimča. Z vašeho šatníku už vytahujete jen obrovské totálně anti-sexy kojící podprsenky, tepláky a vytahanou mikinu. Na make-upu máte pokrývku prachu, u nové knihy, co jste si koupila, čtete úvodní stránku už po patnácté a když po šestnácté zase musíte odběhnout zjistit, proč vaše mimčo pláče, tak jí hodíte zpátky na polici. Prostě vaše JÁ je pryč! Odešlo, sbalilo si kufr se vším vaším hezkým oblečením, zabouchlo za sebou dveře a šlo! Čau… tady pro mě teď není místo.

A já si říkám… je tohle dobře? Je to normální? A vrátí se to zase někdy do normálu? Dobře to asi je a ta matka příroda to s náma myslí dobře. Ono by se to mimčo špatně vychovávalo, kdybychom mezitím odbíhaly na hodinu do koupelny udělat si perfektni make-up, strávily hodiny s hlavou zabořenou do knihy, protože „ta je prostě tak dobrá, to musím přelousknout hned teď“ a večer odcházely s manželi nebo partnery na romantické procházky po pláži. Musíme tam být a to 24/7. A to se zaručí jen tak, že se naše vlastní JÁ prostě na nějaký čas odstěhuje. Ale věřím a tajně v to doufám, že společně s tím, jak ty naše ratolesti porostou, budou vnímavější, aktivnější a samostatnější, tak i s tím se naše osobnost začne zase pomalinku vracet zpátky do našeho těla a až se jednoho krásného rána probudíme, zjistíme, že jsme to zase MY. A bude to o to lepší, že jsme to MY a k tomu malý človíček, kterého jsme vychovaly tak, aby si našel taky to svoje vlastní JÁ. A to je pak pocit. Pocit, který ještě neznám, ale už teď se na něj hrozně těším.

Takže bych chtěla vzkázat všem mámám tam venku… všechny máte můj obrovský respekt! Protože teprve dneska vím, jaké je to chodit ve vašich vodách. A to, že se v nich občas topíme, je uplně normální běžná věc, která k tomu mateřství patří. Mít dítě je opravdu dar a je to bez pochyby jedna z nejlepších věcí, co nás jako ženy může potkat… ale je za tím skrytá ukrutná dřina, odříkání a sebezapření se. Fakt je ten, že to za to stojí.

A jednoho dne, až budu stará usušená babizna, tak se zase budu moct za úplńku procházet ruku v ruce s tím svým usušeným dědoušem, budeme si povídat o budoucnosti a zpívat si naše písničky a naše srdce bude plesat radostí, protože budeme vědět, že po tomhle světě chodí naše děti. A to jsou sny, které mě v tyhle težké dny drží nad vodou a táhnou mě dopředu.

Krásný den Vám všem

S láskou Bára

20.10.2016 2:35

Další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist