Dvojjazyčné rodiny – nedojde ke zmatení dětí?

Druhým jazykem americké herečky Gwyneth Paltrow je španělština, kterou se naučila během studií. Své dvě děti proto již od narození vychovává ve dvou jazycích, ke kterým později přidala i francouzštinu. V rozhovoru pro časopis InStyle Gwyneth prozradila, že nechává své děti sledovat pohádky a seriály právě ve španělštině nebo ve francouzštině.

O tom, jaké to je zamilovat se do ženy, která hovoří jiným jazykem, se několikrát přesvědčil britský herec Colin Firth, a to jak ve filmu, tak ve skutečnosti. V roce 1997 se oženil s italskou filmovou producentkou Livií Giuggioli. Svatbě předcházely dny i noci nad učebnicí italštiny. Když se dvojici narodili synové Luca a Matteo bylo jasné, že budou žít jak v angličtině, tak v italštině. „Po pravdě, můj syn Luca byl zpočátku trochu zmatený a vytvořil si takovou syntézu těchto dvou jazyků, slyšel jsem ho třeba počítat – one, two, tres, cinque,“ smál se Colin Firth v jednom z rozhovorů.

Opravdovou kulturní směsí je rodina Angeliny Jolie a Brada Pitta. Jejich adoptované děti pocházejí z Kambodži, Etiopie a Vietnamu. Aby si rodina rozuměla, používá ale „jen“ dva jazyky – angličtinu a francouzštinu, tu děti využijí zejména v domě v jižní Francii, kde tráví léto. Brad Pitt nicméně přiznal: „Na svém nočním stolku mám učebnici francouzštiny. Nezbývá mi, než se učit, protože děti na mě mluví a já jim nerozumím. Dokonce i naše dvojčata, ačkoliv to jsou ještě miminka, žvatlají francouzsky.“

Já česky, ty anglicky

Máte se svým partnerem možnost vytvořit dvojjazyčnou domácnost a vaše dítě zatím nemluví? Dva rodné jazyky mají své výhody. Dítě, které od raného věku naslouchá dvěma jazykům je předurčeno ke kreativnímu myšlení, naučí se rychleji číst a lépe vyřeší různé problémy v životě.

Pochází-i každý z rodičů z jiné země, dítě navíc bude schopné komunikovat s prarodiči a dalšími příbuznými, kteří ovládají pouze svou rodnou řeč. Výhody dvojjazyčnosti se v plné síle projeví zejména v pozdějším věku – plynulé vyjadřování ve dvou světových jazycích je pro zaměstnavatele velice atraktivní.

Stěžejní je začít na své dítě mluvit dvojjazyčně co nejdříve, ne nadarmo se říká, že čím jsme starší, tím je pro nás učení čehokoliv složitější. Ideálním prostředím k učení je váš domov. Používejte oba jazyky v běžných každodenních situacích. Aby nedošlo ke zmatku, snažte se dodržet, že vy budete používat jen jeden jazyk a váš partner bude hovořit výhradně druhým jazykem. Dítě tak bude lépe rozlišovat, že se jedná o dva samostatné jazyky.

Máte-li pocit, že vaše dítě sotva zvládne rodnou řeč, vůbec to neznamená, že dva jazyky jsou pro něj úplně zapovězené. I když bude v obou jazycích zpočátku ovládat pouze několik slov, bude to základ, který se dá dále rozvíjet.

A to nejdůležitější – snažte se o učení zábavnou formou. Například prostřednictvím pohádek, písniček, her a dalších záležitostí, které budou zábavným způsobem rozvíjet druhý rodný jazyk dítěte.

Čtěte také:

• Pes nebo dog? Obojí
• Kdy začít u dítěte s cizím jazykem?
• Na dítě mluvíme dvěma jazyky. Je to dobře?
• Státní nebo soukromá školka? A máme na ni?

Nikdy není příliš pozdě

Myšlenka učit dítě od narození dva jazyky má mnoho odpůrců. Ti zdůrazňují zejména zmatení dítěte a to, že dítě pak nebude umět pořádně ani jeden jazyk. Toto jsou nejčastější obavy rodičů:

Dvojjazyčná výchova povede ke zmatení dítěte

Rodiče se obávají, že jejich dítě se nenaučí mezi řečmi správně rozlišovat. Někteří odborníci prosazující bilingvální prostředí však namítají, že všechny malé děti dokážou velmi správně určovat rozdíly mezi jazyky, zvláště pokud se jedná o jazyky, které se významně odlišují. U hodně podobných řečí by tento problém mohl nastat v raném věku okolo šestého měsíce, ale dítě rozdíly bezpečně rozliší.

Dítě, na které rodiče mluví dvěma jazyky, se naučí mluvit později, než dítě vyrůstající v jednom rodném jazyce

Podle expertů, toto zpoždění je pouze dočasné a zdaleka se nejedná o obecné pravidlo. Výzkumy ukázaly, že dvojjazyčnost nemá vliv na to, kdy začne dítě hovořit.

Už je příliš pozdě, abych na dítě začal/a mluvit i druhým jazykem

Nikdy není příliš pozdě. Mnohem snadněji se dítě naučí druhý jazyk do deseti let věku, ještě snazší to bude pro děti do pěti let. Nejoptimálnější dobou je podle expertů čas mezi narozením a třetím rokem života, je to doba, kdy se dítě začíná učit svůj rodný jazyk a jeho mysl je otevřená a flexibilní.

Jakmile začnete dítě učit druhý jazyk poté, co oslaví osmé narozeniny, bude už vycházet ze svého rodného jazyka a druhý jazyk bude už tím překladovým.

Anglické školky – ano či ne?

Školky, kde učitelé na děti hovoří anglicky, se v poslední době těší velké oblibě. Učitelský sbor často tvoří nejen čeští učitelé, ale i rodilí mluvčí. Angličtina je dětem prezentována zábavnou a hravou formou a nezáleží na tom, jestli dítě pochází z bilingvální rodiny či s druhým jazykem teprve začíná.

Možnou nevýhodou je, že anglické školky bývají z drtivé většiny soukromé a školné rozhodně není zanedbatelné, pohybuje se v průměru kolem deseti tisíc měsíčně. Takové instituce se pak stávají elitářskými a kromě anglického jazyka nabízejí třeba kurzy golfu. Je pak na rodičích, co považují za užitečné dovednosti pro své předškolní dítě.

A jaký je váš názor? Myslíte si, že je pro dítě přínosem vyrůstat ve dvou jazycích? Přihlásili byste své dítě do anglické mateřské školy? Dejte nám vědět!