Efektivní způsoby, jak přesedlat z plenek na nočník

Když se dítě konečně odhodlá nechat plenky minulostí a odhodlá se začít chodit na nočník, je to pro něj velká věc. Jak se ale zachovat, když se mu to stále nedaří?

z_plenek_na_nocnik-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock

Už byste byla ráda, kdyby se Vaše dítě naučilo chodit na nočník, ale ono se k tomu stále nemá? Nevěšte hlavu, můžete se inspirovat několika našimi osvědčenými tipy, díky kterým si Vaše děťátko na nočník zvykne raz dva!

Hlavní je ho do ničeho netlačit, začít zlehka. Kdybyste totiž ihned začala tlačit na pilu, dítěti by se mohl nočník zprotivit nebo by z něj mohlo začít mít strach, a Vaše vydané úsilí by přišlo vniveč.

Postupně zvyšujte obtížnost

Jak už jsme zmínili, začněte zlehka. Kupte nočník, nejlépe v oblíbené barvě dítěte, a postupně mu začněte vysvětlovat, k čemu vlastně slouží. Pak bude čas na první experiment.

Dítě můžete doma nechat klidně pár hodin bez pleny. Pokud za Vámi přijde s tím, že ho bolí bříško nebo Vám jednoduše sdělí citoslovce „ee,“ neváhejte a okamžitě ho dejte na nočník.

Postupně potom můžete zvyšovat obtížnost, například ho nechat bez pleny delší dobu, nebo s ním jít bez pleny ven. V tomhle případě ale doporučujeme vzít si s sebou raději náhradní oblečení, kdyby náhodou.

Pokud se Vašemu dítěti ale nezadaří už na začátku, a nadělá si do kalhot pokaždé, když mu nedáte plenu, zkuste mu dát od nočníku pár týdnů klid. Potom to zkuste znovu.

Zpívající nočník

Tomu se říká motivace! Děti by mohli nový nočník vnímat dokonce jako hračku. Stačí v hračkářství, či jiném obchodě, sehnat zpívající nočník. Když do něj dítě vykoná potřebu, začne hrát veselá melodie.

Dítěti by se to mohlo natolik zalíbit, že přechod z plen na nočník by mohl být velmi rychlý, takže tuto metodu rozhodně doporučujeme ozkoušet.

Do nočníku zkuste zprvu třeba nalít vodu, aby dítě pochopilo, jak to funguje. Pak ho na něj zkuste posadit. Když zjistí, že tuhle skvělou hračičku dokáže spustit i sám, bude z toho nadšený.

Všímejte si některých změn

Velmi důležité je si všímat, jak vaše dítě reaguje, když na něj přijde malá či velká potřeba. Pokud se jen tak počůrá, a nic si z toho nedělá, nočník ještě příliš nevnímá, a z mokrých kalhot si nedělá těžkou hlavu. Tím pádem pro něj počůrání se není signál, že je něco špatně. Pokud toto nastane i u vašeho dítěte, buď děláte někde chybu, a nebo dítě potřebuje zkrátka ještě čas.

Pokud ale dítě například s potřebou dojde až k nočníku, berte to jako úspěch a známku toho, že jeho přesedlání z plenek na nočník je na dobré cestě. Ví totiž, kam má jít, když ho zastihne potřeba. I když to třeba nestihne až přímo na nočník, důležitá je především ta cesta. Zbytek už se časem velmi lehce dopiluje.

Buďte vytrvalá

I když to ze začátku možná nebude jednoduché a nebudete se dennodenně setkávat s úspěchem, nevěšte hlavu. Trénink na pár týdnů přerušte a pak to vždy zkuste znovu. Na nočník se naučil každý z nás, a dodnes se neřeší, kdo dříve a kdo později.

Hlavní je, aby se dítě cítilo v klidu a v pohodě, aby nemělo z nočníku strach, a aby se učilo postupně. Uvidíte, že úspěchy se dříve nebo později dostaví.

 

A pro ještě větší rozhled přidáváme zkušenosti maminek, které si tímto obdobím také prošly. Jak si poradily ony?

Marcela, 45 let

Ze svých zkušeností vím, že každé dítě je úplně jiné. Dětí mám 5, a každé to mělo s chozením na nočník úplně jinak. Dcera například na nočník chodila sama už v jednom roce, ale syn se do toho zas až tolik neměl, a musela jsem ho skutečně nutit. Nakonec mi to bylo ale stejně k ničemu, protože si k nočníku našel svou cestu časem sám, potřeboval jen čas. Podle mě je tedy zbytečné panikařit a dělat si z chození na nočník starosti. Každý se to dřív nebo později naučí.

Nikola, 22 let

Dceru jsem začala na nočník dávat jen tak, třeba když jsme si povídali nebo když jsem jí četla pohádku. Ze začátku moc nechápala, k čemu ta věc slouží, ale časem jí došlo, že je pohodlné se během pohádky do té, pro ni „tajemné nádoby,“ vyčůrat. Pak už to šlo samo.

Marie, 35 let

Když jsem začala syna dávat na nočník, většinou tak nevydržel a začal si s nočníkem hrát. Došla jsem k závěru, že je na to v roce a pár měsících asi ještě malý, a nechtěla jsem na něj s nočníkem tlačit, aby z toho neměl nějaké trauma. Rozhodla jsem se proto počkat, a v létě jsem začala plínky omezovat. I jemu samotnému v nich bylo vedro, dělaly se mu opruzeniny, a zkrátka to bylo nepříjemné. Pak jsem nočník zkusila znovu, a tentokrát už úspěšněji. Šlo to pomalu, ale přeci jen jsme se dopracovali ke zdárnému konci.

 

 

5.10.2021 7:36 | autor: Terezie Gáborová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist