Inspirujte se jídelníčkem pro děti od jednoho do tří let

Děti „nemají na jídlo čas“ a z dobrého jedlíka kojence se někdy může stát vybíravý jedlík. Budete-li mít o růstu a vývoji svého dítěte nějaké pochybnosti, raději se poraďte s lékařem.

jidelnicek-pro-deti-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock.com

Mléko

I v této době zůstává důležitou potravinou mléko. Dítě by mělo vypít denně asi 500 ml mléka. Do dvou let věku nepodáváme mléko se sníženým obsahem tuku.  Do jídelníčku zařazujeme i další mléčné výrobky – měkký tvaroh, jogurt a sýry, které jsou bohatým zdrojem důležitého vápníku, dále libové maso, obiloviny, luštěniny a chléb (zpočátku bez kůrky) a pečivo. Zelenina a ovoce by měly být podávány každý den.

V jídelníčku by nemělo být

Dítěti nepodáváme tučné, sladké a smažené pokrmy, uzeniny, kořeněná a příliš slaná jídla, sladké limonády a podobně. Rychlá občerstvení (fast food), jako jsou hranolky, pečené klobásy, párky v rohlíku, hamburgery s majonézou atd. by dítě v tomto, ale ani v pozdějším věku, jíst nemělo.

Dětský jídelníček

Strava má být rozdělena na celý den. Častější, ale menší porce jídla v průběhu dne nasytí kvalitněji. Mezi jednotlivými jídly nechávejte interval 3 – 3,5 hodiny, aby předchozí jídlo bylo již stráveno a zvýšila se chuť na další pokrm.

U nás se často maximum příjmu potravy přesouvá do odpoledních a večerních hodin. Dítě tak většinu energie z jídla přijímá v době, kdy ji už vlastně nepotřebuje.

Rozdělení denní stravy: 

snídaně – 25 %

dopolední svačina – 10 – 15 %

oběd – 30 – 35 %

odpolední svačina – 10 %

večeře – 15 – 20 %

Měli byste vědět, že…

  • jídelníček by měl obsahovat takové pokrmy, které se k sobě hodí chuťově, barevně i konzistencí a měly by být atraktivní „ na pohled“.
  • násilné nucení určité potraviny pravděpodobně vyvolává u dítěte obrácenou reakci a trvalé odmítání, které může přetrvat až do dospělého věku.
  • nový pokrm nabízejte jen v malém množství na začátku obvyklého jídla, když je dítě ještě hladové.
  • zavádění nových druhů potravin může být spojené i s rizikem alergické reakce, proto je dobré zavádět nové druhy ovoce, zeleniny a jiné potraviny postupně s odstupem 2 – 3 dnů, abychom rozpoznali případnou nesnášenlivost některé z nich.
  • netrestejte dítě, když určité jídlo nechce, ale ani neslibujte odměnu, když jídlo sní bez protestů.
  • s postupujícím věkem může dítě většinu jídel jíst spolu s dospělými. Při přípravě jídla zpravidla postupujeme tak, že část hotového, ještě neokořeněného pokrmu oddělíme pro dítě a zbylý pokrm kořením a solí upravíme pro ostatní členy rodiny.
  • doporučujeme, aby dítě při přípravě jídla pomáhalo, protože si k němu vytvoří vztah a mnohem ochotněji je pak konzumuje.
  • nenuťte dítě, aby snědlo víc, než samo chce. Jestliže normálně roste, je zřejmé, že jí dost.
  • když se dítě s jídlem loudá, nespěchejte na ně. Je normální, že děti jedí pomaleji než dospělí.
  • u batolat je velké riziko dušení při jídle. Mezi potraviny, které dítě může vdechnout, patří především ty, které jsou tvrdé a nesnadno rozpustné. Proto je důležité, aby dítě jedlo v klidu a při jídle neběhalo. Pozor na kousky syrové zeleniny a ovoce, kandované ovoce a popcorn. Oříšky, mandle a jiné podobné potraviny by batole nemělo jíst vůbec.
  • pro správný vývoj dítěte není nutná jen kvalitní a pestrá strava, ale také dostatek lásky, dobré vztahy v rodině a klidná atmosféra při stolování.

Jak by měl vypadat správný jídelníček pro děti ve věku od jednoho do tří let?

  • Polévky
    Polévky jsou důležitý a u dětí většinou oblíbený pokrm. Podáváme je před hlavním jídlem k obědu, kdy povzbudí chuť k jídlu a připraví trávicí trakt k přijetí hlavního chodu.  Druh polévky vybíráme tak, aby chuťově a výživově doplňovala celý oběd. Menším dětem polévky mixujeme a nedáváme jim velké porce, aby je příliš nezasytily, a tím jsme je neodradili od dalšího chodu.  Polévky jsou vhodným pokrmem i k večeři, a to hlavně v zimě, kdy je můžeme doplnit krajíčkem chleba nebo pečivem. V horkých letních dnech přijdou jistě vhod osvěžující a výživné polévky z ovoce. U dětí věnujeme pozornost dochucení polévek. Snažíme se používat nedráždivé koření, především zelené bylinky, a úplně vyloučíme pepř a jiná ostrá koření. Učíme děti méně solit a omezeně používáme prostředky typu vegeta, které obsahují značné množství soli.
  • Maso
    Největší zastoupení by v jídelníčku dětí mělo mít maso drobných domácích zvířat, tedy kuřecí, krůtí, králičí a ryby, zejména mořské. Vhodné je i telecí a jehněčí maso, hovězí a vepřové maso podáváme v menší míře, zvěřinu a vnitřnosti dáváme dětem jen výjimečně. Maso připravujeme nejčastěji vařené či dušené, musí být měkké a mělo by se dát dobře kousat. Menším dětem maso mixujeme.  V žádném případě na dětský talíř nepatří tučné a kořeněné masité pokrmy, k přípravě nepoužíváme kořenící směsi s glutamátem sodným. Maso nemusí mít děti každý den. Jídelníček by měl být co nejpestřejší a z bohaté nabídky dalších surovin (zeleniny, těstovin, luštěnin a obilovin) můžeme připravit velmi chutné a výživné bezmasé pokrmy.  Denní přísun masa by měl být 25 – 40 g, a to podle věku dítěte. Asi 30 g masa nahradí jedno vejce nebo 4 – 5 lžic vařených luštěnin.
  • Luštěniny
    V dětském stravování se málo objevují luštěniny, ačkoliv jsou velmi výživné a svojí hodnotou dokážou nahradit maso. Luštěniny by měly být v dětském jídelníčku nejméně jedenkrát týdně. Zcela nevhodná je kombinace luštěnin a uzeniny. Luštěniny způsobují nadýmání, tyto obtíže se zmenší dokonalým vařením doměkka, pasírováním či mixováním a ochucením například majoránkou, kmínem či bazalkou. Doporučuji začít s používáním drobnozrnné červené čočky, která je po namočení uvařená za 10 – 15 minut.
  • Brambory
    Brambory představují velmi dobrý zdroj energie především pro vysoký obsah škrobu a obsahují cenné látky, zejména draslík. Nejčastěji je podáváme jako přílohu k různým pokrmům. Koncem zimy, kdy se kvalita některých odrůd zhoršuje, je podáváme méně a volíme jiné přílohy.
  • Zelenina
    Zelenina patří ve výživě dítěte k důležitým potravinám. Její výběr závisí především na věku dítěte. Je totiž rozdílně stravitelná pro nadýmavost, obsah vlákniny nebo některých relativně nepříznivých látek. K prvním druhům zeleniny v dětském jídelníčku patří mrkev a cuketa, pro příjemně nasládlou chuť je oblíbený hrášek.
  • Ovoce
    Ovoce lze použít čerstvé i tepelně upravené. Vynikající jsou čerstvé ovocné šťávy, pro přípravu nápoje je ředíme pitnou vodou. Tepelnou úpravou se snižuje jeho „kyselost“, zlepšuje se stravitelnost a takto upravené je vhodnější zejména pro menší děti. K prvním druhům ovoce v dětském jídelníčku patří banány, jablka (oloupaná), později podáváme hrušky (podušené), jahody a postupně přidáváme další druhy ovoce.
  • Těstoviny
    Těstoviny patří k potravinám s poměrně krátkou dobou přípravy, dají se různě kombinovat s masem, vejci, sýrem či zeleninou a jsou i výživově hodnotné. Zajímavým zpestřením jídelníčku mohou být a pohankové či amarantové těstoviny. Těstoviny podáváme asi jedenkrát týdně.
  • Obilninové kaše
    Kaše z obilovin – jáhel, krupice (pšeničné a kukuřičné), krupek, ovesných vloček a rýže jsou vhodný pokrm třeba k večeři i pro větší děti. Jednotlivé obiloviny můžeme vzájemně kombinovat, například připravíme kaši z ovesných vloček a krupice, z rýže a jáhel. Náš čas výrazně ušetří instantní kaše, které jsou v bohatém výběru. Kaši můžeme osladit cukrem (i přírodním) nebo tekutým medem. Porce kaše můžeme obložit pokrájeným čerstvým nebo kompotovaným ovocem, kopečky našlehaného tvarohu či jogurtu. Pokud vaše děti nepatří zrovna k velkým jedlíkům, zaručený úspěch budete mít s kaší, kterou na talíři ozdobíte pomocí ovoce, zavařeniny, jogurtu, rozinek (propláchnutých) atd. do podoby různých tváří.
  • Pomazánky
    Pomazánky můžeme podávat k snídani, svačině nebo jako lehkou večeři. Neměly by být ostré, ale ani chuťově nevýrazné. Na dochucení se snažíme co nejvíce využít bylinek – petrželovou či celerovou nať, pažitku, řeřichu, kopr, bazalku. Pomazánky mažeme na celozrnné pečivo nebo chléb, využít můžeme i různé druhy křehkého chleba. Pro lepší vzhled můžeme krajíce chleba nakrájet na menší tvary (na čtverečky, trojúhelníčky apod.) a nezapomeneme je ozdobit zeleninou.
  • Sladkosti

Sladké pochoutky se staly synonymem dětství, ale všichni víme, že našim dětem příliš neprospívají – děti po nich ztrácejí chuť k pravidelnému jídlu, kazí se jim zuby a nedodávají organismu žádné živiny.

Velmi opatrní budeme v podávání kupovaných sladkostí.

 

13.1.2021 2:07 | autor: Jarmila Mandžuková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist