Kudy dál? Jsem těhotná a sama…
Rozhodla jsem se vám povědět svůj příběh. Je mi 25, jsem po vysoké, nezaměstnaná, trpím depresemi a jsem těhotná v devátém týdnu – léky jsem teď vysadila. S otcem dítěte se známe jen čtyři měsíce, opustil nás...
Týden
1
Týden
2
Týden
3
Týden
4
Týden
5
Týden
6
Týden
7
Týden
8
Týden
9
Týden
10
Týden
11
Týden
12
Týden
13
Týden
14
Týden
15
Týden
16
Týden
17
Týden
18
Týden
19
Týden
20
Týden
21
Týden
22
Týden
23
Týden
24
Týden
25
Týden
26
Týden
27
Týden
28
Týden
29
Týden
30
Týden
31
Týden
32
Týden
33
Týden
34
Týden
35
Týden
36
Týden
37
Týden
38
Týden
39
Týden
40
Čtěte dále
-
Blogy
-
-
-
-
-
Zdravím, prvně bych Vám chtěla pogratulovat a nejen k tomu, že čekáte miminko, ale jak jsem si přečetla Váš příběh, tak nikde nečtu, že by jste uvažovala o potratu, což bych řekla, že u lidí trpících depresemi je myslím běžný ,,nápad“. Pokud jste potrat v počátcích zavrhla, tak bych řekla, že je to velmi dobrý start.
Pokud dlouhodobě užíváte léky, přikláním se k názoru doktorky, že by jste se měla podívat na nějaká homeopatika a absolvovat masáže. Já osobně s tímto zkušenosti nemám, ale přece jen už myšlenka, že existuje něco na přírodní bázi, čím se dají celkem plnohodnotně nahradit chemické léky, alespoň to s nimi zkusit.
Jinak Vám přeju, ať těhotenství v klidu a s radostí prožijete a miminko Vám dělá jen radost