Nepostradatelný průvodce: těhotenský průkaz

Do těhotenské průkazky (TP) zaznamenává lékař veškeré důležité údaje (včetně osobní a rodinné anamnézy těhotné) a doplňuje je při každé návštěvě budoucí maminky v těhotenské poradně.

Bez průkazky ani ránu

Setkat se můžete s různými typy TP, jejich obsah je však víceméně stejný. Pokud by vám nebylo cokoli jasné, neváhejte a ptejte se svého gynekologa – vždyť jde o vaše tělo a vaše miminko.

Průkaz byste každopádně měla nosit stále u sebe. V průběhu gravidity se totiž může znenadání objevit nějaká nepravidelnost a při poskytování první pomoci by měl být lékař seznámen s dosavadním průběhem těhotenství. Také při náhle vzniklém onemocnění bez souvislosti s těhotenstvím nebo při úrazu je třeba lékaře nebo zdravotnický personál informovat o průběhu těhotenství. A nejspolehlivější informace poskytne vždy těhotenská průkazka.

Lepší než občanka

Při vystavení průkazu vyplní na začátku ošetřující lékař či lékařka vaše jméno, rodné číslo a další osobní údaje, zaznamenávají se zde termíny návštěv v těhotenské poradně, do které budete docházet v pravidelných intervalech po celou dobu gravidity.

Může se v ní objevit i kolonka pro jméno a rodné číslo otce dítěte, ptát se vás budou i na případné předchozí přerušení těhotenství či potrat a další detaily související s vaší anamnézou. Uvádí se zde také o kolikáté těhotenství ve vašem životě jde (primipara = prvorodička, secundipara = druhorodička, …), datum nástupu na mateřskou dovolenou atd.

.Z průběhu stávajícího těhotenství se zjišťuje datum poslední menstruace, a – je-li známo – i datum početí. Pokud došlo k umělému oplodnění (IVF, tj. in vitro fertilizace), je termín oplodnění jasný, a je tedy možné i vypočítat a zapsat přesný termín porodu.

Termín porodu se uvádí v těhotenském průkazu podle PM (tj. dle prvního dne poslední menstruace) a podle UZ (tj. na základě ultrazvukového vyšetření).

Při prvním vyšetření v prenatální (těhotenské) poradně je ženě odebrána krev na krevní skupinu (zkratka KS) a přítomnost protilátek (Rh-faktor matky), krevní obraz (KO) a krev na vyšetření diagnostikující infekce, které by měly zásadní vliv na zdraví matky i plodu: TPHA, RRR (syfilis), hepatitis B (žloutenka typu B), HIV (AIDS). Je provedeno ultrazvukové vyšetření.

Příznaky těhotenství

Co všechno signalizuje jiný stav

Bolavá prsa, špinění, únava a podivné chutě – jen některé z běžných příznaků těhotenství, které můžete pozorovat dokonce již v pouhých 2–3 týdnech gravidity. A jaké jsou ty další?

Pravidelná vyšetření při každé návštěvě těhotenské poradny:

• změření krevního tlaku (TK),
• orientační vyšetření moči – moč se testuje na přítomnost cukru (riziko těhotenské cukrovky), bílkovin (riziko preeklampsie, tj. závažné nemoci postihující zejména placentu a sekundárně ledviny nastávající matky) a hnisu (riziko infekce močových cest),
• kontrola přírůstku hmotnosti (zaznamenává se do gravidometru),
• sledování případných otoků (edémů) končetin,
• zevní a vnitřní gynekologické vyšetření, které posoudí růst dělohy (vzdálenost symfýza–fundus, zkratka FS), kvalitu děložního hrdla (tzv. cervix skóre, CS) a ve vyšších stadiích těhotenství i naléhající část plodu.

Zhruba od 20. týdne těhotenství (u vícerodiček od 18. t.t.) se zjišťuje také vitalita plodu, ošetřující se lékař se ptá na první pohyby, přibližně od 24. t.t. poslouchá srdeční ozvy dítěte.

VVV nebo TT?

V prvním nebo druhém trimestru těhotenství se doporučuje provést screeningový test k případnému rozpoznání vrozených vývojových vad (VVV) nervové trubice a vyšetření stanovující individuální riziko přítomnosti Downova syndromu u plodu. Pokud vyšetření podstoupíte v 1. trimestru, pak bude provedeno odběrem krve a ultrazvukovým vyšetřením v 10. až 13. týdnu těhotenství.

Proběhne-li ve 2. trimestru, pak vám bude proveden v 16. až 18. týdnu tzv. tripple test (zkratka TT). Obě screeningová vyšetření jsou rovnocenná, nezáleží tedy na tom, které z nich váš ošetřující lékař zvolí.

Čtěte také:

• Vaginální vyšetření v těhotenství a při porodu
• Kolik ultrazvukových vyšetření vás čeká v těhotenství?
• Rozdělení těhotenství na trimestry

Záznamy maminky i plodu

Ve 24. až 26. týdnu těhotenství se u všech těhotných žen zapisuje výsledek zátěžového testu na cukrovku, tzv. orálně glukózotolerančního testu (zkratka oGTT). Ve 35. až 37. týdnu těhotenství se odebírá poševní stěr na kultivační vyšetření přítomnosti streptokoků skupiny B (zkratka SAG, dle názvu Streptococcus agalactiae) a od 38. týdne těhotenství se natáčí záznam ozev plodu (OP) a děložní činnosti a zapisuje se jako všechny důležité údaje do těhotenské průkazky.

V souvislosti se záznamy o dítěti se můžete setkat také s termínem non-stress test (zkratka NST) – ten se provádí obvykle až v porodnici, a to od 26. t.t. pomocí kardiotokografu. Testem se zjišťuje, zda při zátěži nedochází u plodu k nedostatku kyslíku (hypoxii).

Zkratky související s ultrazvukovými vyšetřeními v průběhu v těhotenství

Ultrazvukové vyšetření (UZ) během těhotenství podstupuje každá nastávající maminka zpravidla třikrát:

• v 10. až 12. týdnu těhotenství,
• ve 20. až 22. týdnu těhotenství,
• ve 30. až 32. týdnu těhotenství.

Díky nim je možné získat velmi přesné informace o vyvíjejícím se plodu.

V těhotenské průkazce se v souvislosti s UZ vyšetřením uvádí množství zjišťovaných parametrů, zajímat by vás mohly například zkratky:

• CRL (z angl. crown-rump lenght) … délka plodu od temene po kostrč, měří se v 10. a 14. t.t.
• ASP+ … znamená, že je přítomna srdeční akce plodu
• PA … přítomnost/nepřítomnost pohybové aktivity plodu
• PV (plodová voda) … posuzuje se její množství, které se ovšem pouze odhaduje, přesně jej změřit nelze, navíc se v průběhu gravidity mění
• NT (z angl. nuchal transluency) … šíjové projasnění, tj. šířka podkoží v oblasti šíje plodu, která může poukázat na zvýšené riziko genetické vývojové vady zvané Downův syndrom
• NB (z angl. nasal bone) … jde o vyšetření nosní kosti, které se provádí ve 12. t.t. nepřítomnost nosní kosti upozorní na možnou genetickou vadu plodu