Nepříjemné situace s dětmi nejsou nepříjemné tím, co se v nich děje, ale tím, co se odehrává v nás

Například, když dítěti už po dvacáté říkáme, aby si vyčistilo zuby a ono vůbec nereaguje, tak to, co dělá tu situaci nesnesitelnou, jsou naše pocity frustrace, vzteku a bezmoci.

deti2-1100x618.jpg Zdroj: Petra Hanelová

Představte si , že by vás dítě nevnímalo a vy byste byli při tom úplně v klidu. Jaká by pro vás ta situace byla? Asi by byla úplně do pohody, že ano?

Ty pocity jsou totiž velmi nepříjemné a trýznivé. Bezmoc. Frustrace. Pocit – nikoho nezajímá, co říkám. Nevnímají mě. Toto jsou pocity, které jsme zažívali v různých situacích jako děti. Byli jsme frustrovaní třeba z toho, že nám rodiče nerozumí. Nezajímají je naše potřeby, pocity, emoce. Jen nás srovnávají do škatulek a vychovávají.

Tyto pocity jsme neměli jak zpracovat. Tak jsme je potlačili. Jenže potlačený pocit nikam nezmizí. Jen čeká, až bude mít příležitost se ukázat. Potřebuje se uvolnit z našeho systému. Tím, že ho prožijeme. Jak rosteme, tyto pocity občas vystrčí růžek. Někdo nám dá najevo, že ho nezajímá náš názor. Nebo vypadá, že nás snad neslyší. Vždycky nás to rozechvěje, někdy vytočí. Občas útočíme, jindy se stáhneme.

Pak se nám narodí děti. Děti jsou to největší zrcadlo našich témat z dětství, která potřebujeme zpracovat. Naše dítě nás ignoruje, nereaguje na nás. Proč to dělá? Dělá to, protože musí. Něco ho k tomu přímo nutí. A to něco je vaše rodičovská nejistota, nízká sebehodnota, hluboko zapsaný pocit, že vás blízcí lidé ignorují a neberou vážně. Jejich chování jen zrcadlí to, co je ve vás.

A co to udělá s vámi? Probudí to ve vás všechny mechanismy, které se vás snaží ochránit před tím, aby vám ještě někdo ubližoval tím, že vás nevnímá. Už nechcete znova zažívat frustraci a bezmoc… V tu chvíli se z vás stává saň. Z vašeho dítěte mučitel. Chcete ho rozsápat a zničit. Křičíte, ječíte, nadáváte, obviňujete…

Konečně si jde ty zuby vyčistit. 🙂

Dvě věci jsou zde velmi důležité

  1. Jste v pořádku, i když křičíte. Právě jste si přečetli, proč k tomu dochází. Je to zcela přirozený proces. Přestaňte si vyčítat, když vám ujedou nervy. Omluvte se dítěti a pohlaďte sami sebe a to zraněné dítě ve vás.
  2. Pracujte s tématy, která z vás dítě vytahuje.
  • Buďte v kontaktu s pocity, které ve vás dítě vyvolá – uvědomujte si je a vnímejte je. Dovolte jim proběhnout. Tak, abyste neublížili sobě, ani dítěti.
  • Pracujte se svojí sebehodnotou, hranicemi, respektem k sobě a sebeláskou.
  • Když cítíte, že jste v napětí, běžte se vykřičet vedle – dřív než vás to dožene do výbuchu.

Až si své pocity frustrace a bezmoci uzdravíte, už ve vás nebudou čekat, aby se mohly projevit. Proto se přestanou dít situace, které ve vás tyto pocity vyvolávaly. Nebude to třeba.  Začnete vyzařovat něco jiného, než dřív. Sebejistotu, vědomí své hodnoty, respekt k sobě. Jiné pak budou samozřejmě reakce vašeho okolí  i vašich dětí. Když se přeci jen stane, že vás někdo neuslyší, nevezmete si to osobně, protože už nebudete cítit žádnou bezmoc. Se situací si poradíte zdravě.

To je samozřejmě cesta na delší dobu. Zatím si tedy nevyčítejte, když zakřičíte. Když zakřičíte, omluvte se. Uvědomujte si své napětí a ventilujte ho včas. Vnímejte své pocity, buďte s nimi a dovolte si je prožít. To je the best.

Víc do hloubky se na to podíváme na mojí přednášce 24. května od 14:00 hod v rámci FESTIVALU O TĚHOTENSTVÍ, PORODU A RODIČOVSTVÍ ONLINE 2021. Připojte se, těším se na vás.

Petra Hanelová, www.petrahanelova.cz

Jsem lektorka vědomého rodičovství. Pomáhám rodičům pochopit a zpracovat, co jim jejich děti zrcadlí a díky tomu růst.

30.4.2021 10:38 | autor: Komerční prezentace

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist