Ahoj holky:-)
Leni,moc mě mrzí,jak se cítíš se svojí mámou. Dokážu se do tebe vcítit. Moje máma je super k mým dětem,všem okolo, ale my dvě máme od sebe odstup. Trochu se to zlepšilo,když jsem s odstěhovala, ale dobrý už to asi nikdy nebude. Občas mám pocit, že v tom hraje roli určitá žárlivost. Možná je to problém i tvojí mámy 🙁 A ten „dar“ neumět se omluvit,mají naše mámy taky společný. Stokrát jsem si říkala,že tentokrát to fakt přepískla, a že nebudu ta první, co přijde, ale to už by jsme se asi nikdy bavit nezačaly!¨
To, že tvá máma ignoruje malýho je ale hrozný! Musí tě to strašne mrzet,ach jo…Někdy by nějaký lidi potřebovali trochu „nakopnout“!
Hlavně,ať máš oporu ve svém chlapovi a dětech – to je to nejdůležitější.
Držím palce, nenech se moc rozhodit a rodinu měj takovou jakou si přeješ ty 🙂
