Nelyn, to jsem ráda, že ses ozvala a že je vše na dobré cestě. Myslely jsme tady na tebe, jak se ti vede, jak to zvládáš. Je fajn slyšet, že už je to o mnoho lepší.
Leni, já vzpomínám na našeho doktora, jak Maxíkovi odsunul první očkování skoro až na 4 měsíce (je tam povolené rozpětí), protože říkal, že je dobré, aby děti trochu posílily, protože pak nemají chuť k jídlu. Takže to asi platí i pro větší děti, myslím tím batolata.
Včera večer začal okolo sedmé Max uvadat, tak jsme ho šli vykoupat, pak dostal kaši a začal kolotoč. Hrozně se rozplakal, sahal si na pravou tvářičku a ouško, párkrát si strčil prstík do pusinky, byl teplý tak jsem mu dala bez měření v osm paralen, vylétla mu teplota (v devět měl 38,8). Pláč skoro pořád a takový zoufalý, na ouško si sahal často. Tak jsme spekulovali, jestli to není zánět středního ucha. Vůbec nevím, jak je to tu s pohotovostí, kde je nejbližší (budu se muset zeptat doktora), jinak volat hasiče (suplují záchranku). Požádala jsem manžela, ať zavolá sousedovi hasičovi, jak se to tu s pohotovostí dělá. Docela nás uklidnil, do toho Maxík usnul, tak jsme vyčkávali. Vystřídali jsme se v křesle, kde na nás spal, uložili jsme ho do naší postele kolem jedenácté a neprobudil se (předchozí dva pokusy selhaly), spí ještě teď. Takže to nakonec asi byly zuby. Má je všechny prořízlé a už dost venku, ale samo ne na 100%. Bylo nám ho hrozně líto. Asi proto tak plakal tu noc z 1. na 2. ledna. Ale to si na tvářičku nesahal, jen plakal po uložení do vodorovné polohy a nemohl vůbec zabrat (až v jednu v noci).
Eli ti nespí celou tu dobu, my měli štěstí, že spal krásně až do konce léta, až pak nastaly problémy.
Po porodu se mi prsa hrozně nalila, hotová Dolly Buster, vyniklo to o to víc, že už zmizelo to těhotenské břicho. Teď mě docela bolí, když se mi Maxík o hrudník opře ručičkou.
