Určitě je to pro mě těžší, když jsem s ním vlastně od narození až na pár hodin, které hlídal sám tatínek. Maxíkovi se tam moc líbí, ale mě to trhá srdce, stačí mi vidět ta jeho zvědavá očka a hned jsem na měkko. Jako bych ho snad předtím šidila nebo co, neumím to vyjádřit.
Yogo, práci hledám na jakýkoli úvazek, nejraději bych jen dopoledne, brala bych i třeba jen jeden den v týdnu, prostě cokoli, aby mi zbyl i čas na Maxíka.
Dnes jsem se při odpolední procházce zasekla na dvě hodiny nejdřív se sousedem od dvojčat, pak dorazili další manželé a nakonec manželé, co mají také dvě děti v jeslích. Nejdřív si pro děti do jeslí dojel tatínek dvojčat, pak ti další manželé. Takže jsme nakonec na parkovišti sháněli do houfu 5 dětí a jednoho psa 😀 Moc jsem si to užila, neboť manžílek je zase pryč a společnost mi chybí. Max běhal za dětmi, já koukala jak spadlá z višně, kolik kroků udělá, dokonce to začíná vypadat, že i něco povídá. Doufám, že se ve školce rozpovídá.
