Leni, dnešní kakání po včerejší koprovce úplně normální jako obvykle.
Co se týče omáček, tak u dětí to asi není takový problém jako u dospělých, potřebují tuky a sacharidy. Ale na druhou stranu, jaké vitamíny dodá dítěti svíčková – je sice ze zeleniny, ale po dlouhém vaření jich asi moc nezůstane. Navíc zvykat dítě na omáčky, aby je mělo každý den, to ne. Jednou za týden smetanová omáčka klidně, ale prostě všeho s mírou. Určitě by měli mít dostatek ovoce a zeleniny. Pokud dostane dítě k svačině chroupat mrkev, tak ať si klidně k obědu tu koprovku dá. Nemyslím si, že by se to mělo nějak studovat a moc nad tím přemýšlet. Prostě když dostane oběd s prázdnými kaloriemi (omáčka, knedlíky), tak bych večeři udělala zdravější. Já jsem třeba ve škole měla ráda vařenou mrkev, tak mi nebude vadit jí uvařit jako přílohu k jídlu pro celou rodinu. My si k večeři často dáváme mozzarelu s rajčaty, zakápnout olejem + trocha bazalky nebo oregana a pečivo. Má to všechno – tuky, sacharidy, bílkoviny i vitamíny. Nebo natrhat různé saláty, nakrájet na kostičky ementál nebo mozzarelu, rajčátka, příp. jinou zeleninu, udělat domácí dresing a je z toho kopec jídla a člověk nemá pocit, že má v břiše balvan. Manžel má raději lehčí večeře, sice nepohrdne, když dostane k večeři fazolovou polévku nebo koprovku (oboje miluje), ale stejně tak se nebude zlobit za zeleninovou večeři. Maxovi zatím čerstvou zeleninu (rajčata, papriky) nedávám, přijde mi to pro něj těžké na trávení. Když třeba vařím květák, tak pokud je jako mozeček, tak ho dostane také, pokud si ho chceme obalit, tak ho dostane jen vařený.
Leni, do těch 500 ml mléka se počítá i jogurt, sýr, tvaroh. Max teda vypije ráno a večer po 250ml, ale v době, kdy pil míň, tak jsem mu přidala jeden jogurt (celkem za den 250 g) a tím se ten výpadek mléka nahradil. Chutě dětí se mění, tak vydrž. My jsme konečně dosáhli toho, že pije, sice džus a voda 1:1, ale vypije až 500 ml, když je teplo nebo teď když mu trošku teče z nosu. Ale minimálně je to 250ml. Je to radost, když předtím nevypil ani 10ml.
